Školáků, kteří neobědvají, přibývá. Matky nemají peníze

Praha – Rodiče dětí školou povinných stále častěji nemají peníze na školní obědy. Z průzkumu několika pražských škol vyplynulo, že až deset procent dětí neobědvá. Podobné případy se množí po celé zemi. Nejrizikovější skupinou jsou matky samoživitelky, kterým bývalí partneři neplatí alimenty. S dětmi se totiž často potácí na hranici bídy.

Jeden školní oběd vyjde rodiče v průměru na dvacet pět korun; za měsíc tak školní jídelna stojí minimálně pětistovku. Jenže některé matky musí vyžít třeba jen z pěti tisíc korun za měsíc. Při počtu tří dětí představují náklady na školní obědy skoro třetinovou položku. „Tyto problémy vnímáme, protože patříme mezi školy, které spadají do oblasti, kde jsou rodiče sociálně slabší… Když paní učitelky vidí, že děti nemají ani svačinu, tak nosí svoje jídlo a dávají je dětem,“ popisuje ředitelka ŽŠ Hamr v Litvínově Radka Jirkovská.

Když náhodou peníze jsou, děti na obědy zajdou, když ne, jsou o hladu. Stává se také, že se rodiče domlouvají s vedoucí školní jídelny na odkladu placení o několik dní, než získají peníze.

Zuzana Baudyšová, Nadace Naše dítě:

„Letos se roztrhl pytel s žádostmi o peníze na doplatek elektřiny, nájemného… ale bohužel i na školní obědy, kdy nechceme věřit, že je to realita, ale ano.“ 


Právě do Nadace Naše dítě přijde každý den několik prosebných dopisů. „Před sebou mám žádost nemocné maminky samoživitelky, žádá nás o zaplacení obědů na letošní školní rok, jedná se o částku necelých pět tisíc korun,“ konstatuje Baudyšová.

Pokud dítě neobědvá, je unavené a nemůže se soustředit. Stravovací návyky školáků se vůbec zhoršují – řada z nich třeba nesnídá. Vedle obézních dětí tak přibývá i těch podvyživených.

Proč děti nejí ve školních jídelnách:

  • jídlo jim nechutná
  • jsou přejedené sladkostmi z automatů
  • rodiče nemají na obědy peníze

Místostarosta Prahy 7 Daniel Štěpán (ČSSD) v reakci na výsledky ankety přišel s nápadem zřízení tzv. obědového konta. Návrh projedná rada sedmé městské části. Na konto by přispívali firmy nebo soukromí dárci a hradily by se z něj právě obědy pro děti z chudých rodin. Pokud rada návrh schválí, první žádosti rodičů o příspěvek na školní obědy by se prý mohly vyřizovat na konci září. Štěpán chce na transparentní účet sám přispět, na konto by podle něj mohli poslat peníze i další radní. Doufá také, že se podobný nápad ujme v dalších městských částech.

Martin Šmíd, ředitel ZŠ TGM Praha 7:

„Skutečně jsme našli jedince, kteří proškrtli z těch pěti jídel čtyři. To znamená, že je nemají a k večeři mají pomeranč.“


Školní obědy jsou dotované a z peněz, které zaplatí rodiče, se hradí jen potraviny. Platy kuchařek a provozní výdaje platí stát. V Česku je přes 8 000 školních jídelen, stravují se v nich asi tři čtvrtiny žáků.