Maturanti neumí zformulovat myšlenky, na štíru jsou i s gramatikou

Praha – Minimálně polovina maturantů má potíže s češtinou. Podle Asociace středoškolských češtinářů to dokazují maturitní slohové práce. Studentům dělá problém napsat smysluplný text bez pravopisných chyb a také dodržet zadání.

„Udělalo se mi zle z úrovně všech prací,“ konstatoval ve vysílání ČT24 šéf asociace Jiří Kostečka. Maturanti podle něj dělali chyby i v tak triviálních věcech, jakou jsou vyjmenovaná slova, výjimkou ale nebylo ani nezvládnutí zájmena se. V pracích se objevila i varianta „sy“. Podle něj studenti sice mají myšlenku, ale nedokáží ji stylizačně ztvárnit. Kostečka středoškolákům také vytýká, že jejich práce nemá kompozici a často nijak nekončí.

Příčinu tohoto jevu vidí Kostečka ve dvou věcech: jednak v tom, že se výuka gramatiky a slohu podceňuje a učitelé se orientují spíše na literaturu, jednak v tom, že maturantů za poslední dobu výrazně přibylo. Nyní maturuje zhruba čtyřikrát více dětí než kdysi. „Maturitní zkouška je nabídnuta dětem, které na ni prostě nemají,“ domnívá se Kostečka.

Pomohlo by centrální hodnocení slohů?

Asociace češtinářů vidí řešení v opětovném zavedení centrálního hodnocení maturitních slohů. Tento „experiment“ proběhl ve školním roce 2011/2012 a sklidil vlnu nevole. Písemné práce svých žáků neznámkovali češtináři, ale hodnotitelé, které vybral Cermat (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání). Řada premiantů pohořela, celkem propadlo kolem sedmi procent studentů. Podle Kostečky to bylo výrazně více, než když práce hodnotili přímo učitelé. „Jakmile se hodnotí na školách, studentům se prostě přidává. Ne všude, ale hodně,“ vysvětluje rozdíl ve výsledcích šéf asociace. Pokud by hodnocení bylo opět anonymní, tedy prý „objektivnější“, vznikl by větší tlak na ředitele i učitele, aby na sloh studenty pořádně připravili, domnívá se Kostečka.

Tento systém hodnocení ale už dříve tvrdě kritizoval třeba Václav Klaus mladší, ředitel základní školy a gymnázia PORG. Centrální hodnocení slohů označil za „pakárnu a kvaziobjektivistický model, kde by i Karel Čapek měl trojku nebo bůra“. Hodnocení psaného slohu je podle něj vždy subjektivní a jednodušší pro kantora, který žáka zná.

To, že děti umí češtinu stále hůř a hůř, se někdy svádí na elektronizaci komunikace. Lidé si píší e-maily, SMS zprávy, kde se na gramatiku a stylistiku tolik nehledí, obzvlášť v soukromé korespondenci. „Pokud by to byla pravda, byl by úpadek ve slohu znát i u gymnazistů,“ upozorňuje ale Kostečka. To se ale nestalo – gymnazisti prý píší o trochu hůře než jejich předchůdci před dvaceti lety, ale ne o tolik.

Maturity skládá v zářijovém termínu přes 20.000 lidí na 195 spádových školách. Písemné zkoušky proběhly minulý týden, od 11. do 20. září se konají ústní zkoušky. Kvůli podvodům a chybám maturity hlídá Česká školní inspekce i lidé z Ústavu pro jazyk český, kteří pomáhají vymýšlet úlohy. Jazykovědci spolu s asociací češtinářů také radí studentům i učitelům se spornými jazykovými jevy.