Sazka za Hušáka: Milionové odměny, sauna i vířivka v aréně

Praha - Loterie Sazka byla kdysi pro sportovce životně důležitá. Sportovním svazům posílala ročně stamilionové částky. Osudovou se jí i sportovním svazům ale stala rozmařilost jejího někdejšího šéfa Aleše Hušáka. Společnost už nedokázala utáhout zejména financování megalomanské arény, ve které nechal Hušák vybudovat mimo jiné saunu a vířivku. V roce 2011 společnost zkrachovala a musela přejít do soukromých rukou. Výhody z dob před krachem ale neplynuly jen generálnímu řediteli, který měl k dispozicii i soukromé letadlo, dva řidiče nebo osobního kuchaře. Také členové představenstva si jen na odměnách přišli na miliony korun. Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravila Aneta Snopová.    

Největší česká loterijní společnost Sazka se do problémů dostala po roce 2004. Zkrachovala na jaře roku 2011. Její tehdejší šéf Aleš Hušák přitom do poslední chvíle tvrdil, že firma je zdravá, ekonomicky silná a úpadek jí nehrozí. Český svaz tělesné výchovy teď Hušáka žaluje o více než 953 milionů korun. Svaz, který byl dříve největším akcionářem Sazky, chce částku vysoudit jako ušlý zisk, náhradu škody a poškození dobré pověsti. Hušák vyjádření k žalobě odmítl, počká s ním podle svých slov až k soudu.


Vysočanská aréna, jak ji neznáte - vířivka, sauna či stěny z bizoní kůže

Za hlavní důvod krachu loterijního gigantu se dnes považuje výstavba ultramoderní multifunkční arény v pražských Vysočanech. Ta měla původně stát necelé tři miliardy, konečný účet se ale vyšplhal na devět miliard, tedy trojnásobek. Aleš Hušák byl ovšem vždy na výstavbu arény hrdý. Dnes k tomu říká: „Dosvědčuji, že při řízení Sazky jsem vždy postupoval jen a pouze na základě rozhodnutí schválených valnou hromadou společnosti, tedy akcionářů včetně ČSTV, představenstva společnosti a dozorčí rady.“

Že na vybavení arény skutečně nešetřil, dokazují reprezentační místnosti, které sloužily pro zasedání sportovních funkcionářů. Kromě osobní recepce a hlavního salonku zahrnovaly i vířivku, saunu, odpočívárnu, krb či vinotéku. Některé stěny dokonce pokrývala bizoní kůže.

Vlastníky Sazky byly od roku 1993, kdy se loterijní firma stala akciovou společností, výhradně české sportovní svazy. Největší, 68procentní podíl měl Český svaz tělesné výchovy, druhým největším akcionářem byla se 13 procenty Česká obec sokolská. Dalších sedm sportovních svazů se dělilo o zbylých 19 procent. Všichni akcionáři měli své zástupce v kontrolních orgánech společnosti, tedy v představenstvu a dozorčí radě.


Lidé z představenstva a dozorčí rada schvalovali dokumenty, které do poslední chvíle neznali

Po pádu Sazky ovšem vyšly najevo šokující skutečnosti o způsobu, jakým byla společnost řízena. Zástupci sportovních svazů v představenstvu a dozorčí radě neměli přístup k interním materiálům společnosti a veškeré dokumenty, které schvalovali, pro ně byly až do poslední chvíle tajné. S jejich souhlasem tuto nebývalou praxi zavedl Aleš Hušák, který také jako jediný z pozice předsedy představenstva materiály ke schválení předkládal.

  • „… Materiály na jednání představenstva, které předkládal jenom pan předseda představenstva, byly mnohdy zpracovávány přes noc až do časných ranních hodin… A nemohly se vynášet, nemohli jsme je mít k dispozici a po jednání představenstva jsme je museli odevzdat, stejně tak jako zápisy,“ říká dnes Roman Ječmínek, bývalý místopředseda představenstva Sazky, a. s.

Že členové představenstva a dozorčí rady v podstatě nevěděli, co podepisují, potvrzuje i Josef Cupka, insolvenční správce Sazky, a. s. „… Staly se z nich jenom figurky, které odsouhlasily úplně všechno, a za to dostávali svou měsíční odměnu,“ dodává. Podle Zdeňka Ertla, předsedy Sdružení sportovních svazů ČR, s tím byly spojené i výhody - luxusnější auta, neomezené cestování, telefony, kurzy. Vše, na co si vzpomněli, měli placeno, dodal Ertl.

Složení představenstva Sazky posledních osm let před krachem:

Předsedou byl Aleš Hušák, za sportovní svazy v představenstvu sedělo šest funkcionářů. Za dobu svého působení v Sazce si jen na odměnách přišli na miliony korun:

Vladimír Srb zastupoval Český svaz tělesné výchovy v letech 2002 až 2010. Na odměnách měl více než 19 milionů korun.

Roman Ječmínek byl místopředsedou představenstva Sazky 15 let za Autoklub ČR. V posledních pěti letech před krachem společnosti inkasoval na odměnách přes 13 milionů korun.

Milana Jiráska do představenstva vyslal Český olympijský výbor. Jeho odměna za roky 2002 až 2011 dosahovala více než 18 milionů korun.

Jiří Laurenc seděl v představenstvu Sazky za Českou asociaci sportu pro všechny. Na odměnách získal téměř 15 milionů korun.

Jaroslav Bernard z České obce sokolské - jeho odměny dosahovaly téměř 17 milionů korun. V současnosti se po něm slehla zem.

Karel Malý z Českého svazu tělesné výchovy si na odměnách odnesl přes 19 milionů. Sportovní svět prý opustil a co s ním je, nikdo z jeho bývalých kolegů netuší.


Osobní kuchař, řidiči i soukromé letadlo

Roční plat Hušáka byl v době, kdy Sazka zkrachovala, 50 milionů korun. Smlouva mu zajišťovala právo používat soukromé letadlo, k dispozici měl i osobního kuchaře, řidiče a další asistenty. Na náklady Sazky je mohl využívat i během dovolené, dále dostával každý měsíc sto tisíc na drobné reprezentační výdaje, které nemusel dokládat účty, k dispozici měl dva služební vozy, dva osobní řidiče, nadstandardní zdravotní pojištění a při významných životních a pracovních výročích měl právo na odměny. Na tyto Hušákem nadiktované podmínky představenstvo bez výhrad přistoupilo.

Hušák za přihlížení představenstva utrácel za věci, které nebyly nutné pro fungování loterijní firmy, i v době, která už byla pro Sazku kritická. Stamiliony korun za poradenské služby skončily v neprůhledných společnostech v daňových rájích s neznámým efektem pro Sazku. Další stamiliony padly na koupi zámku Rabštejn, vinařství Kolby, pozemky u Trutnova, umělecká díla, zejména pak obrazy a sochy nebo luxusní auta včetně vozu Bentley Continental.

Pár měsíců před tím, než Sazka skončila v insolvenci, šlo ještě jejímu krachu zabránit. Podle interních dokumentů vedla společnost dva roky jednání s bankami  o poskytnutí tzv. syndikovaného úvěru. Ten se uzavírá v okamžiku, kdy požadovaný obnos není pro jednu banku akceptovatelný. Úvěr proto poskytne skupina bank, která se na tom domluví. Bankéři tehdy mimo jiné požadovali, aby se Aleš Hušák zbavil nepotřebného majetku. To se ale nestalo.

Ze svého počínání v Sazce se před soudem bude zatím zodpovídat pouze její bývalý generální ředitel Aleš Hušák. Zda v souvislosti s krachem loterijního gigantu padnou i další žaloby, se ale rozhodne už v nejbližších dnech.