Brno – Politická reprezentace ve své neschopnosti nalézt kompromis stále častěji využívá práci soudů, vzápětí ale varuje před soudcokracií. Na paradox v politickém chování dnes upozornila předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, podle které se některé evropské vlády snaží oslabit nezávislou soudní moc. Brožová to řekla před zahájením konference ke 20. výročí českého Nejvyššího soudu.
Brožová: Politici využívají soudy stále častěji, pak mluví o soudcokracii
„V každé společnosti jsou stále přítomny totalitní prvky,“ podotkla Brožová na úvod konference k dvacátému výročí existence Nejvyššího soudu. Té se účastní předsedové obdobných soudů zemí Visegrádské čtyřky a Chorvatska a Slovinska. Podle Brožové právě země se zkušeností východního bloku mohou snáze rozpoznávat totalitní prvky v evropském prostoru.
„Již dnes je na národní úrovni patrné, že i demokraticky zvolené vlády vykazují čitelnou tendenci k zeslabování nezávislé moci soudní, a přitom se stále častěji pro nedostatek politické vůle ke shodě a kompromisu obracejí na soudy, aby vzápětí varovaly před soudcokracií,“ dodala Brožová. Zároveň poukázala na „stále rostoucí lavinu norem“ na evropské úrovni. „Přitom je zjevné, že množství norem, pravidel chování, vytěsňuje prostor pro svobodu.“
Nejvyšší soud v České republice platí za nejvyšší instanci v oblasti občanského soudního a trestního řízení (s výjimkou záležitostí, které míří k Ústavnímu a Nejvyššímu správnímu soudu). Jeho tradice sahá do roku 1918, přičemž původně sídlil v Praze; už o rok později se ale přesunul do Brna. Po roce 1945 fungovala i jeho slovenská větev v Bratislavě. Transformací prošel s federalizací Československa po roce 1968 (vedle českého a slovenského existoval zastřešující federální NS) a především se změnami let 1989 a 1993.
Rychetský: Válka soudů je pryč
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský k 20. výročí činnosti NS uvedl, že vztahy obou soudů jsou bezproblémové a takzvaná válka soudů je minulostí. O válce soudů se mluvilo v souvislosti s protichůdným názorem obou institucí na odpírače vojenské služby. Nejvyšší soud příslušné nálezy nerespektoval až do roku 1999, kdy ustoupil.
Podle Rychetského se podobné problémy a napjaté vztahy objevovaly ve většině posttotalitních zemí, kde základní práva a svobody začaly chránit ústavní soudy. „I v ČR v prvních letech docházelo ke konfliktům mezi těmito dvěma vrcholnými institucemi,“ uvedl Rychetský. „Dnes mohu říci, že tato doba je naprosto jednoznačně pryč.“
Téma konference? Dopady evropského práva
Konkrétním tématem dnešní konference je zkušenost s aplikací evropského práva, které přineslo revoluci v soudnictví v Česku i dalších členských zemích EU. Problematický je například výklad takzvaných temporálních účinků evropského práva. Jde o případy, které se staly před vstupem do EU, ale soudy o nich rozhodují až po vstupu. Soudní dvůr EU přitom výklad ponechal národním soudům.
Další závažnou otázkou je to, zda má komunitární právo za všech okolností přednost před českým ústavním pořádkem. Některé země, například Německo nebo Česko, tento princip zatím neakceptovaly. „S tímto modelem nelze žít trvale, bude třeba najít nějaké východisko z této situace,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Český Ústavní soud se například v kauze slovenských důchodů postavil proti stanovisku Soudního dvora EU a rozhodl, že evropští soudci postupovali „ultra vires“, tedy za hranicí svých pravomocí.
GALERIE
videogallery_000241464