Praha - Počet útoků na záchranáře výrazně stoupl. Zatímco loni evidovala pražská záchranka pouze jedno napadení a v roce 2011 případů pět, letos již agresoři zranili 14 záchranářů. Podobně v Jihomoravském kraji skončili kvůli útoku v domácí péči dva záchranáři, v Moravskoslezském kraji evidují pět napadených. Útočníci jsou mnohdy pod vlivem drog nebo mají psychické problémy.
Útoků na záchranáře přibývá, čelí kopancům i pokousání
Poslední případ napadení v Praze se odehrál před několika dny. Záchranáři předávali opilého pacienta, který měl řeznou ránu na předloktí, do vinohradské nemocnice. „Cestou do ambulance začal být pacient agresivní a došlo k potyčce, při které způsobil jednomu ze záchranářů vážný úraz kolena a druhému povrchová zranění,“ popsala incident mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová. Přestože na místo dorazila policie, agresor s 2,1 promile se nezklidnil a pokračoval dál ve výpadech vůči zdravotníkům. Po sešití rány skončil opilec na záchytce.
Záchranáři nejčastěji schytají rány pěstí, kopance, výjimkou ale nejsou ani případy poškrábání či pokousání. „Záchranáři denně čelí verbálním útokům a takovým, kdy je třeba opilec chytne pod krkem nebo je praští, ale nic jim objektivně neudělá,“ konstatuje mluvčí libereckých záchranářů Lenka Markovičová.
Kdo napadá záchranáře:
„V naprosté většině jsou to lidé, které přijeli záchranáři ošetřit, a velmi často jsou pod vlivem různých návykových látek. Malé procento jsou psychiatricky léčení lidé a pak jsou to lidé, kterým se nelíbí jednání záchranářů,“ uvádí mluvčí pražské záchranky.
Záchranky se snaží vyhroceným situacím vyhýbat, například v Jihočeském kraji mohou záchranáři dobrovolně podstupovat kurzy, které jim pomohou zlepšit komunikaci, případně mohou získat slevu na kurzy sebeobrany. V Plzeňském kraji pak plánují vybavit záchranáře pepřovými spreji. Ochranné spreje už mají u sebe záchranáři v Praze; pražské sanitky jsou navíc vybaveny nouzovým tlačítkem. V případě zmáčknutí se vyšle signál na dispečink. Dispečerky tak ví, že nastal stav ohrožení a mohou na místo poslat policii.
Práci záchranářů by mohla usnadnit novela, díky níž by získali status veřejného činitele. Ten paradoxně mají třeba i exekutoři. „Záchranáři jsou často na místě dříve než policie. Mají sice nějaké kurzy sebeobrany, ale když jdou zachraňovat život, nemají čas ještě přemýšlet, jestli jim někdo vrazí nůž do zad,“ upozorňuje Markovičová. Její kolegyně z Prahy se ale nedomnívá, že statut veřejného činitele něco vyřeší. „Jiné složky ho mají, a přesto jsou napadány,“ uzavřela Ernestová.
Rozhovor s mluvčí pražské záchranky Jiřinou Ernestovou (zdroj: ČT24)
Vydáno pod