Český helsinský výbor: Postoj Čechů vůči Romům se radikalizuje

Praha - Na diskriminaci Romů v Česku upozornil Český helsinský výbor. „Míra nenávisti a frustrace ve společnosti - což je často propojené - se zvyšuje,“ upozornila členka výboru Anna Šabatová. Dokazují to podle ní například opakované protiromsky orientované pochody v některých českých a moravských městech, které svolá například dělnická strana, ale připojí se k nim i běžní obyvatelé těchto měst. Ve své zprávě výbor kritizuje i zhoršující se životní podmínky a to, že neexistuje zákon o sociálním bydlení.

K negativnímu vnímání romské komunity – podle výboru – přispívají také politici, kteří tyto problémy neřeší a mnohdy je spíš využívají ve svůj prospěch. Podle Šabachové souvisí negativní postoj společnosti k Romům jednak s těžkou ekonomickou situací, jednak i s tím, že lidé nevidí naději ani v politice. „Druhou rovinu vidím v ochotě politiků zaujímat jasná stanoviska a dávat najevo, že nenávist není přijatelná, ať už je vůči komukoli,“ uvedla členka Českého helsinského výboru.

Stav a dodržování lidských práv v ČR se loni podle Českého helsinského výboru téměř ve všech oblastech zhoršily, podobně jako v předchozím roce. Výbor ve zprávě, kterou dnes zveřejnil, poukazuje na nezaměstnanost, negativní důsledky sociálních reforem, nárůst počtu lidí bez domova, snižování dostupnosti zdravotní péče nebo na šíření protiromských nálad.

„V oblasti sociálních práv je situace mnohých lidí nejen neradostná, ale přímo zoufalá. Lidé přicházejí o práci nikoli vlastní vinou, jen stěží získávají novou a bez finančních prostředků nejsou schopni dostát svým závazkům,“ uvedla ve zprávě nynější předsedkyně výboru Táňa Fischerová.

Poukázala například na absenci zákona o sociálním bydlení. Vláda Petra Nečase podle Fischerové „neudělala nic proti spekulantům s ubytovnami a nechala těmto “majitelům„ volné pole pro lichvu“. Předsedkyně kritizovala také zavedení sKaret pro výplatu sociálních dávek nebo povinnost nezaměstnaných vykonávat veřejné práce, což už zrušil Ústavní soud.

Velký problém podle výboru stále představují ubytovny, které jsou pronajímány mnohdy v nevyhovujícím až dezolátním stavu. Často jde jen o pokoje bez vlastní kuchyně a sociálního zařízení. Výše nájemného se přitom v některých ubytovnách pohybuje i několikanásobně nad úrovní tržního nájemného v obci.


Na postavení Romů upozorňovala už dříve taky Amnesty International nebo BIS. „Protiromské nálady opravdu zesílily,“ nezastírá ani vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Vláda je podle ní připravena projednávat osm bodů pro zlepšení situace, od sociálního bydlení, přes boření mýtů o Romech až po začleňování romských dětí do škol.