Dobrá víra by v novém občanském zákoníku měla pomoci chránit slabší stranu

Praha – Asi největší výhodou nového občanského zákoníku je jeho důraz na ochranu slabší strany, tedy běžného laika, který často nevědomky udělá ve svém právním jednání chybu, třeba si špatně přečte smlouvu nebo koupí od podvodníka kradené auto. A právě v tomto případě přichází na řadu pojem získat v dobré vůli, tedy třeba koupit si auto od obchodníka, kterému jste slepě věřili, on vás podvedl a prodal vám kradený vůz.

„Když podepíšete smlouvu, kterou jste nečetli, tak není vše ztraceno,“ řekl právník Robert Pelikán. Pokud si totiž podnikatel do dlouhé smlouvy, kterou lidé nemají čas na přepážce v klidu pročíst, propašuje extrémně nevýhodná ustanovení, mohou se tímto poškození zákazníci obrátit na soud, který některé části smlouvy uzná za neplatné.

Stejně tak se rozšíří ochrana nakupujících, kteří pořídí výrobek s konstrukční vadou, o níž výrobce věděl a vědomě ji neodstranil. Ti totiž mohou takový výrobek reklamovat i po uplynutí záruční doby, samozřejmě ale jen v případě, že se prokáže vědomý podvod výrobce. Prodlužuje se i reklamační lhůta novostaveb, která byla doposud neobvykle krátká.

Satelitní městečko
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

A k ochraně slabší strany právního vztahu využívá nový zákoník i institutu takzvané dobré víry, kterou navíc nově nebude třeba dokazovat, naopak protistrana bude muset dokázat, že dotyčný v dobré víře nebyl.

Pokud tedy například člověk při stavbě domu omylem – tedy v dobré víře – přesáhne svým domem o pár centimetrů na sousedův pozemek, bude možné tento malý kousíček pozemku přidat k vaší parcele (což souvisí s další změnou, která říká, že budova je svázaná s pozemkem, a kterou ale většina lidí v praxi příliš nepocítí).

  • „Jablka padající na zahradu souseda budou sousedova, ale třeba se s ním nějak dohodnete,“ zlehčil Pelikán oblíbený příklad spadaného ovoce na sousedním pozemku.

Okraje pozemku se týká i změna, podle které by v rozumných důvodech neměl majitel pozemku stavět přímo na kraji sousedního pozemku. Typické pro často relativizující zákoník přitom je, že pro umístění domu na hraně pozemku není žádná pevná hranice. To pro stromy platí hranice 3 metry pro velký a 1,5 metru pro malý strom, ovšem jen v případě, že má soused rozumný důvod se vysazení stromu bránit, například pokud by mu stínil nebo by mu na zahradu padalo listí a shnilé ovoce.

Co je v katastru, to platí

Výrazné změny čekají také přepis na katastru nemovitostí. Zápis bude nyní kupujícími brán jako závazný – kdo koupí nemovitost od člověka, který ji podle katastru vlastní, nemůže o ni přijít. Ochrany se ale dočkali i současní vlastníci, kterým se v minulosti mohlo stát, že si jejich majitele, například pomocí falešného občanského průkazu, někdo neprávem přivlastní. Nyní bude vlastník o každé změně v katastru informován dopisem do vlastních rukou a do měsíce od doručení rozhodnutí o zápisu má možnost na tento fakt reagovat.

  • „Je třeba, aby si občané hlídali, že jsou v katastru opravdu zapsáni,“ varoval přesto Pelikán.

Poněkud složitý je systém v případě, že omylem koupíte kradené auto, i tady se ale rozšiřují možnosti pro toho, kdo sice udělal chybu, ale jednal v dobré víře. Pokud nový vlastník koupí nevědomky kradené auto na inzerát, jeho pozice se proti současnému znění zákona nezmění a původní majitel si bude vůz moci vzít kdykoli v budoucnu. Naopak u nákupu v bazaru bude mít původní majitel na znovushledání se svým autem jen tři roky, poté už ho nemůže od kupce získat. „První tři roky má člověk smůlu, může ale zažalovat autobazar,“ upřesnil Pelikán. A úplně v klidu můžete být u nákupu nové věci, o tu nemůžete kvůli tomu, že byla kradená, přijít nikdy.