Praha - Věk bývá často kritériem pro získání finančních služeb. Kancelář ombudsmana zjistila, že v Česku seniory diskriminuje patnáct procent bankovních institucí. Reagovala tak na stížnosti starších občanů, podle kterých se některé banky a pojišťovny chovají k důchodcům diskriminačně.
Věk často bývá kritériem pro získání finančních služeb
V Česku diskriminuje seniory kvůli jejich věku zhruba 15 procent poskytovatelů finančních služeb. Některé banky nevydávají lidem nad 70 let kreditní karty, jiné dříve narozeným odmítají poskytnout spotřebitelský úvěr. Otazníky podle zástupce ombudsmana Stanislava Křečka visí i nad cenami za cestovní pojištění pro důchodce. U cestovního pojištění sice není věk překážkou, starší lidé si za něj ale připlatí, někdy až dvakrát tolik. Někteří lidé vyššího věku si stěžují, že jsou jim odpírány některé služby právě kvůli věku.
„Životní pojištění pro seniory omezují všechny finanční instituce. Že je nejhůře dostupnou službou pro seniory životní pojištění, shledáváme jako celkem logické a nespatřujeme v tom žádnou diskriminaci,“ podotkl zástupce ombudsmana Stanislav Křeček.
Hypoteční úvěry omezuje z důvodu věku třetina subjektů, úrazové pojištění 90 procent všech pojišťoven. Nejpřísnější podmínky věkových limitů byly stanoveny pro poskytování pojištění splácet úvěr. Za relativně nejdostupnější seniorům je naopak finanční leasing, havarijní pojištění, povinné ručení, kreditní karty a kontokorent.
Reportáž: Věk bývá kritériem pro získání finančních služeb (zdroj: ČT24)
Kancelář veřejného ochránce práv kvůli průzkumu oslovila dohromady 140 finančních institucí, mezi nimi banky i pojišťovny. Informace zjišťovala pomocí dotazníků i formou situačního testování. V praxi postup institucí osobně ověřoval i zástupce ombusmana. „Já jsem narazil na instituce, které neodmítaly, ale byl požadavek dostavit se osobně. Důvod takového počínání u starších osob nedokázal nikdo vysvětlit,“ řekl Stanislav Křeček. Už teď se ale situace pomalu mění k lepšímu. Díky průzkumu, o kterém banky věděly, své podmínky začaly upravovat.
Setkávání rodiny hraje roli v pozdější péči o seniory
Asi 80 tisíc rodin v České republice se stará denně o své seniory. Kdybychom to spočetli, můžeme si představit čtvrtmilionové město, podotýká k závěrům svého výzkumu profesor sociologie Hynek Jeřábek, jehož kniha Mezigenerační solidarita v péči o seniory nedávno vyšla. Dalších 120 tisíc rodin pak o rodiče či prarodiče vyššího věku pečuje občas. Podmínkou pro péči bývá kvalitní rodinné klima.
„Stěžejní motivací bývají spíš citové vazby. Lidé to považují za určitou odpovědnost, považují to za potřebnou věc, aby vrátili, co od svých rodičů dostali,“ shrnul ve Studiu 6 profesor Jeřábek pohnutky, které lidi k péči o seniory vedou. Podtrhl, že 8 procent rodin potřebuje finanční pomoc při zvýšení nároků na potřebnou péči.
Průměr pravidelné péče o starší generace činí podle zjištění profesora Jeřábka a jeho spolupracovníků 61 hodin týdně. „Je třeba upozornit, že jsou v tom zahrnuta i pečování 7 dní v týdnu, po celý rok a podobně,“ doplnil.
Profesor Jeřábek rozlišuje mimo jiné i dvě vysvětlení specifická pro české rodiny: „Jedni pečují kvůli citům, tam je vysoká emocionální závislost, pak druzí, kteří pečují proto, že se často setkávali a setkávají.“
Péči o seniory v rodině vysvětluje profesor Jeřábek soudržností v rodině, která vzniká za předpokladu, „že se rodina často vídá, mají se rádi a tak dále.“ Ovšem pečování provozované v rodinném kruhu hraje rovněž velký význam. „Každý z nás zná někoho, kdo pečuje, ale nepotkáváme je každý den, protože jsou většinou doma u svých blízkých, aby jim pomáhali. Je v tom určitý optimismus, že děti těch, kdo pečují, potom později také pečují,“ uvedl sociolog.
Profesor Hynek Jeřábek ve Studiu 6 o péči v rodině (zdroj: ČT24)
Výsledky prvního z výzkumných projektů seznamují se způsoby, motivy a důsledky péče v životě rodin, které se starají o seniora v domácích podmínkách. Druhým cílem knížky je seznámit čtenáře s modely mezigenerační solidarity, vyvíjenými v USA a v Evropě v letech 1976 až 2001. Snahou autorů bylo ověřit, nakolik tyto modely platí pro rodiny v České republice, a vyvinout lepší měřicí nástroje pro toto zjišťování. „Jak provádět měření mezigenerační solidarity a rodinné soudržnosti“, bylo jednou z ústředních otázek druhého výzkumného projektu…
(zdroj: Kosmas.cz)