Česká lékařská komora: E-neschopenky jsou mimo realitu

Praha - Přerozdělit peníze ze zdravotních pojišťoven, valorizovat platbu za státního pojištěnce a snížit sazbu DPH na léky a zdravotnické prostředky, tak by chtěl prezident České lékařské komory Milan Kubek léčit české zdravotnictví. Podle Kubka by se měly zvýšit platby za státní pojištěnce o necelých 100 korun měsíčně. O navýšení už jednal s ministrem zdravotnictví v demisi Martinem Holcátem, se kterým se v této věci názorově shoduje, uvedl v Interview Daniely Drtinové. Kubek se v rozhovoru rovněž ostře postavil proti povinnému zavedení elektronických neschopenek.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek odpovídal na otázky v Interview Daniely Drtinové:

Proč mají lékaři problém s elektronickými neschopenkami? Nebrání se něčemu, čemu se stejně v dnešní době nevyhnou?

Nejsme proti samotnému principu elektronické komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení, ale chceme, aby byl systém dobrovolný. Aby ten, kdo o to má zájem a kdo oceňuje, že mu to urychluje práci, nechť to dělá. Není bez zajímavosti, že z 35 000 lékařů tak učinilo 178 doktorů. To asi o něčem svědčí.

Jeden odklad již lékaři měli. Nezaspali jste?

Systém ze strany státu nebyl nijak propagován, my jsme ani nevěděli, dokdy odklad trvá. Pokud stát chce na někoho přenést povinnost, měl by se ve vlastním zájmu snažit, aby ji druhá strana mohla plnit. O termínu nevěděl ani ministr zdravotnictví. 

Nemůžeme zastírat realitu, že mezi pracujícími lékaři je 20 procent starších 60 let a že průměrný věk praktických lékařů je 55 let. Pokud nechceme kolegy přinutit k tomu, aby ukončili provozování svých praxí, musíme jim přizpůsobit podmínky. Jsou to odborníci, mají obrovské zkušenosti, pacienti o ně mají zájem, ale je jim 70, v životě s počítačem nepracovali a už se to nenaučí. 

Způsob komunikace musí být buď přes datovou schránku, nebo prostřednictvím ověřeného elektronického podpisu. To už není tak jednoduché a nese to náklady, které se stát snaží přehodit na lékaře. 

Řekl jste, že se jedná o velký kšeft. Máte nějaké důkazy?

Pan ministr Drábek zákon prosadil bez jakékoliv konzultace s lékaři, odtržen od reality. Domnívám se, že šlo o velký kšeft. Je to ze stejné kuchyně jako vyplácení sociálních dávek. A ne náhodou je bývalý ministr, respektive jeho náměstek Šiška předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení. Paušalizovat se to nedá, ale mám velké pochybnosti. Tak jako nefunguje registr vozidel a systém vyplácení sociálních dávek. Nevidíme žádný důvod, proč by zrovna toto mělo fungovat. 

Nechť ten systém sám svou rychlostí, levností a funkčností ukáže, že je životaschopný a já věřím, že se k němu postupně lékaři budou připojovat. Ale upozorňuji, že je zde nezanedbatelná skupina lékařů a nenahraditelná, která to nezvládne.


Stát dopouští, že 200 lékařů každoročně odchází do ciziny a my jsme čím dál více závislí na práci lékařů v seniorském věku. Nemůžeme si dovolit říct: „Musíte končit jen proto, že nejste schopni vyplnit e-neschopenku.“

Nemají lékaři bez počítače ztížen přístup k novinkám v oboru?

V žádném případě ne. Česká lékařská komora garantuje a organizuje celoživotní vzdělávání lékařů. Čerpají informace z knih, odborných časopisů, stáží, seminářů, klinických dní. Elektronické formy vzdělávání jsou minoritní.

Proč se dostává systém do schodku?

Hlavní příčinou je, že se čtyři roky nevalorizovala platba za státního pojištěnce. Ministr Heger navíc nechal ministra Kalouska vysávat peníze ze zdravotnictví do státního rozpočtu. Dvakrát se zvýšila sazba DPH a řada zboží z dolní sazby se přesunula do té horní. Pro zdravotnictví to znamená, že za rok poslalo do státního rozpočtu 6,25 miliardy korun. Nejen, že nedostáváme peníze navíc, ale dotujeme rozpočet. Ministr Heger nebyl ministrem zdravotnictví, ale choval se jako loajální náměstek ministra financí Kalouska.

Zdravotnictví díky lékařům chvála bohu funguje, ale na konci roku skutečně peníze dojdou. Už teď se omezuje zdravotní péče. Pokud nechtějí nemocnice páchat ekonomickou sebevraždu, odkládají plánované výkony na příští rok a doufají, že se situace ve financování změní. 

České zdravotnictví je strašně podfinancováno. Používáme 7,5 procenta našeho HDP a snažíme se poskytovat srovnatelnou péči, jakou mají občané v Německu. Německo ovšem do zdravotnictví dává 11 procent svého HDP. A my používáme stejné léky a přístroje.

Finance ve zdravotnictví
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Jaká opatření je třeba rychle provést?

Přerozdělit peníze ze zdravotních pojišťoven a nastavit systém spravedlivě, valorizovat platbu za státního pojištěnce a snížit sazbu DPH na léky a zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

U zvýšení platby za státního pojištěnce jednoznačně podporuju nejvyšší variantu - o 98 korun, které zajistí, že stát vrátí do zdravotnictví to, co z něj vysál prostřednictvím zvýšeného DPH. Toto lékařská komora plně podporuje. 

Přijde vám jako soukromému lékaři fér, aby vláda přerozdělila zůstatky na účtech pojišťoven a dala je VZP, která je v problémech?

Je potřeba se podívat, proč jiné pojišťovny hospodaří takzvaně dobře. Mají totiž jiné pojištěnce - mladší, zdravější. Špatná legislativa navíc umožňuje pojišťovnám platit za výkony různě. Například nejvíc za nemocniční péči platí právě VZP. Je třeba nastavit stejné podmínky, aby nebyly zvýhodněny tím, že si mohou vybírat pouze lukrativní klientelu.

Přijdou na podzim protesty lékařů?

Obávám se, že přijít mohou, ale velký problém očekávám počátkem roku, protože stát neřešil nedostatek lékařů v nemocnicích a končí výjimka Evropské unie s množstvím přesčasové práce.