Tajemné pyramidy a hrobky faraonů zkoumají Češi už sto let

Praha - Je to už 100 let, co se v Praze poprvé začalo pravidelně přednášet o egyptologii, česká egyptologie si postupně vybudovala světový věhlas. Dlouhé a objevů plné dějiny české egyptologie teď připomíná výstava na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výstava se zaměřuje spíš na počátky české egyptologie, připomíná její významné osobnosti a věnuje se také spolupráci mezi českou a německou egyptologií.

Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny, jazyka, kterým se hovořilo v době kolem roku tisíc před Kristem. Jeho zásluhou byl v r. 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář, Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v Čechách.

Čeští egyptologové mají ve svém oboru velmi dobrou pověst, během posledního půlstoletí dosáhli v zemi na Nilu řady jedinečných objevů. V 60. letech se účastnili záchranných výzkumů v Núbii ohrožené vodami tehdy zahajované stavby Vysoké přehrady u Asuánu, od let sedmdesátých se pak zapojili do výzkumů na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry.

Video Tajemné pyramidy a hrobky faraonů zkoumají Češi už sto let
video

Tajemné pyramidy a hrobky faraonů zkoumají Češi už sto let

Významným objevem v posledních letech byl například nález hrobky princezny Šert Nepti z páté dynastie - tedy z období 2500 až 2350 let před naším letopočtem, v Abúsíru nedaleko Káhiry. Hrobka se vstupní síní je vytesaná do skály, jsou v ní sochy, sloupy zdobené hieroglyfy a celkem čtyři náhrobky.

Práce českých egyptologů v Abusíru stále pokračují, zároveň zahájili i výzkum v Súdánu, který jim umožňuje srovnání s objevy nalezenými přímo v Egyptě. „Samozřejmě náš výzkum souvisí i s politickou situací v Egyptě, která není dobrá, a doufám, že se brzy uklidní,“ uvedl egyptolog a jeden z autorů výstavy Jaromír Krejčí. Neobjasněná témata pro egyptology přitom stále zůstávají, například pokud jde o počátky egyptského státu. „Jak byla tato civilizace schopná během pár let dosáhnout takového technologického rozmachu?“ ptá se Krejčí.