Ištvan odmítá, že by exposlance nešlo stíhat. Argumentuje Španěly a Krupkou

Praha - Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nadále odmítá, že by tři exposlance z ODS nešlo stíhat za údajné přijetí úplatku v podobě lukrativních postů. Jejich stíhání fakticky zastavil Nejvyšší soud, když je v půli léta vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení s tím, že exposlance kryje imunita. Podle dnešního Ištvanova vyjádření v Interview Daniely Drtinové ale k jednání o postech ve státních firmách nedošlo na půdě dolní komory.

Někdejší poslanci za občanskou demokracii Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, který jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátu, a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Nejvyšší soud ale v červenci rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita, a Nejvyšší státní zastupitelství proto následně zrušilo stíhání všech tří poslanců.

Vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan ovšem vzápětí avizoval, že bude po soudu žádat upřesnění, zda se na poslance vztahuje imunita i ujednání, která probíhají mimo sněmovnu; podnět Nejvyššímu soudu odeslal 12. srpna s tvrzením, že kromě legitimních politických jednání ohledně podpory daňovému balíčku „měla paralelně probíhat další, tentokrát však již utajovaná a co do podstaty soukromá jednání“ – mimo dolní komoru (Kde se rebelové scházeli? Čtěte víc).

„Pokud jde o to, kde která jednání probíhala, k tomu jsme Nejvyššímu soudu poskytli informace tak, aby bylo nepochybné a zřejmé, že rozhodné jednání není podřaditelné pod ústavní vymezení indemnity. Nešlo o hlasování, nešlo o projev v orgánech sněmovny,“ prohlásil v dnešním vysílání Interview Daniely Drtinové s tím, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ani po měsíci nezná a neví, kdy vrcholná instance verdikt vynese.

 Ištvan varuje před nebezpečným precedentem

Šéf olomouckých žalobců ovšem nadále trvá na tom, že poslance stíhat lze; z Ištvanova dnešního vyjádření pro Danielu Drtinovou zároveň vyplývá, že případný negativní postoj Nejvyššího soudu by mohl představovat nebezpečný precedens.

„Pokud by rozhodl způsobem, že jakékoli počínání poslance, které souvisí s jeho mandátem na půdě sněmovny nebo mimo sněmovnu je nestíhatelné, může to mít důsledky, které si v tu chvíli možná ani neuvědomujeme,“ varoval Ištvan. „Takové rozhodnutí by mohlo znamenat, že činnost v zákonodárném sboru může být ovlivňována uplácením poslancům - v evropském kontextu bychom s tím výkladem byli naprosto ojedinělí.“

Své přesvědčení o možnosti znovu stíhat Fuksu, Šnajdra a Tluchoře Ištvan opírá o soudní rozhodnutí španělského nejvyššího soudu, podle kterého je nepřípustné, aby byli volení zástupci upláceni.

Z tuzemského prostředí potom Ištvan zmiňuje případ voleb v Krupce na Teplicku, které se před dvěma lety kvůli kupování hlasů třikrát opakovaly. „Ústavní soud ve svém nálezu řekl, že volby nemůžou být dražbou hlasů. Pokud nám takto vyložil otázku voleb, těžko si lze představit, že by mohlo být akceptovatelné a právně odůvodnitelné, že v parlamentu mohou být utvářena rozhodnutí nikoli vůlí většiny, která se vytvoří na základě svobodné politické soutěže, na základě výměny názorů, ale naopak na základě toho, že někdo něco někomu dá nebo slíbí,“ konstatoval Ištvan.