Ve 22 hodin 43 minut začíná astronomický podzim

Praha – Dnes večer, v neděli 22. září ve 22 hodin 43 minut středoevropského letního času, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah, začíná astronomický podzim a nastane rovnodennost, tedy dny budou stejně dlouhé jako noci. V příštím čtvrtletí se budou noci až do zimního slunovratu stále prodlužovat a dny naopak krátit. Letní čas opustí Evropa poslední říjnovou neděli.

Podzimní počasí ale v nejbližších dnech ještě nepřijde. V pondělí a v úterý by mělo být většinou slunečno s teplotami od 16 do 20 stupňů Celsia. Více oblačnosti bude na východě, kde se mohou přechodně objevit i přeháňky nebo déšť. Nadprůměrné teploty i srážky nás podle meteorologů čekají i v nadcházejících čtyřech týdnech.

Během podzimní rovnodennosti vychází slunko přesně na východě a zapadá na západě. Na rovníku v poledne přechází zenitem. Za severním polárním kruhem Slunce zapadá a nastává polární noc, zatímco u jižního pólu začíná polární den.

Roční doby se pravidelně střídají proto, že je zemská rotační osa k rovině oběžné dráhy nakloněna v úhlu 23,5 stupně. Během roku je možné pozorovat putování Slunce po obloze. Nejníže nad obzorem je v zimě. Při zimním slunovratu se nachází nad obratníkem Kozoroha.

To jsou v Česku nejkratší dny a nejdelší, až šestnáctihodinové, noci. Od zimního slunovratu se den opět prodlužuje. Kolem 21. března nastává jarní rovnodennost, kdy Slunce opět přechází rovník a pokračuje ve své pouti po obloze, až kolem 21. června dosáhne obratníku Raka a nastává letní slunovrat. Poté se vydá zpět k rovníku. Překročí ho kolem 23. září a celý cyklus zakončí zimní slunovrat.

  • Střídání ročních dob bylo základem pro stanovení zemědělského kalendáře. Stalo se východiskem světských kalendářů i svátečních okruhů světových náboženství. Rytmus času patří k původním zkušenostem člověka. Rovnodennost podzimní i jarní stejně jako letní i zimní slunovrat dovedli přesně určit i pravěcí lidé.

Země není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější. Roční doby se tu střídají proto, že Mars má rotační osu skloněnou přibližně jako Země.