Rytíři versus Březiněves - komu připadnou hektary?

Praha - Ve sporu maltézských rytířů a Prahy-Březiněvsi o pozemky jde o miliardy korun. Řád požádal v církevních restitucích o 167 hektarů lukrativních pozemků. Podle starosty městské části ale rytířům náleží jen čtvrtina, protože o zbytek přišli před rozhodným datem 25. února 1948. Kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz trvá ale na tom, že rytíři mají na pozemky nárok.

Z polí v okolí pražské Březiněvsi se v příštích letech mají stát velmi lukrativní pozemky za miliardy korun. S částí z nich, které leží hned v okolí Březiněvsi, má totiž místní starosta Jiří Haramul velké plány. Chtěl by na nich postavit školu, školku nebo dětské sportoviště. Jenže plány mu zkřížil Řád maltézských rytířů. Ten požádal v církevních restitucích o 167 hektarů pozemků. Mimo jiné i o ten, kudy by měl vést pražský silniční okruh mezi Suchdolem a Březiněvsí. 

Církevní restituce

Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Církve a náboženské společnosti už požádaly od začátku ledna o vrácení víc než 18 tisíc pozemků. Stát zatím vydal jen 59 z nich.


Starosta Březiněvsi Jiří Harmul ale tvrdí, že rytíři nemají na většinu pozemků nárok: "Řád zažádal o 120 hektarů více, než by mu mělo podle rozhodnutí ministra zemědělství z doby před 25. únorem 1948 přináležet." Starosta přitom vychází z archivních dokumentů a z údajů ve staré pozemkové knize. Právě 25. únor 1948, tedy den komunistického převratu, je přitom hranice, kterou nemůžou státní úřady při vracení církevního majetku prolomit. 

Dokument, podle kterého měl Řád maltézských rytířů přijít o 120 hektarů polí v okolí Březiněvsi, má přitom datum 24. února 1948, tedy pouhý den před únorovým pučem. Archiválie proto teď zkoumá i šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček. „Pokud se prokáže, že je skutečně z 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat,“ říká Šťovíček.   

Řád si ale jednoznačně stojí za tím, že na pozemky má nárok. Kancléř Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Johannes Lobkowicz uvedl: „Úplně jednoznačně. My jsme žádali jen ty věci, které ukradli komunisté.“ 

Dva tlusté šanony dokumentů tak tvoří zatím největší a nejspornější žádost o církevní restituce, kterou šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček na stůl dostal. A vložil se do ní už i ministr zemědělství, pod kterého úřad spadá.