Průzkum: Čtyřicet procent vysokoškoláků plánuje pracovat v zahraničí

Praha - Nezaměstnanost absolventů vysokých škol je dlouhodobý problém, který vzbuzuje obavy i u samotných studentů. Vysokoškoláků, kteří si jsou jistí svým budoucím pracovním uplatněním, je pouhých 12 procent. Proto se většina z nich snaží získat informace o možnostech budoucího povolání ještě během studia. Čtyřicet procent pak zvažuje pracovat v zahraničí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Studenta Media, který se zaměřil na kariérní očekávání vysokoškolských studentů v ČR.

Ředitel společnosti Tomáš Rašner ve Studiu 6 upřesnil, že mají vysokoškoláci největší zájem o práci ve Velké Británii, USA nebo Kanadě, sousední Německo uvedla čtvrtina z nich. Jde ale o plány studentů během studia, realita po skončení pak bývá jiná. Co se týče platového očekávání, tak nástupní plat by si studenti přáli ve výši 20-25 tisíc korun hrubého, zároveň ovšem přiznávají, že jsou ochotni nastoupit za 15-20 tisíc. Podle Rašnera se zkrátka přizpůsobují stavu ekonomiky a mají celkem reálná očekávání. Po pěti letech praxe by si pak studenti představovali plat 30 tisíc. 

Právě výše platu zůstává vedle kariérního růstu nejdůležitějším kritériem, podle kterého si chtějí studenti vybírat zaměstnání. Podle průzkumu si polovina vysokoškoláků představuje ideální firmu tak, že budou mít flexibilní pracovní dobu, homeoffice nebo zkrácené pracovní úvazky. 42 procent studentů uvedlo mezinárodní společnost a necelá čtvrtina pak střední firmu do 250 zaměstnanců. 

Průzkum společnosti Studenta Media
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Firmy upřednostňují uchazeče s praxí

Absolventi vysokých škol mají na trhu práce velkou nevýhodu a tou je nedostatek praxe. „Chybí jim pracovní návyky a mají minimum zkušeností, což je samozřejmě na trhu práce znevýhodňuje, protože zaměstnavatelé v dnešní zrychlené době požadují nejlépe lidi, kteří už nějaké zkušenosti mají,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

Podle ní je proto důležité, aby se studenti už během studia zapojovali do pracovního procesu, ať už formou brigád, nebo krátkodobých dohod. Tomáš Rašner dodává, že v průzkumu měli studenti největší zájem o dlouhodobé formy získávání praxe: buď stáže, nebo trainee programy pro absolventy. 

Od letošního července pak běží na Úřadu práce projekt na získávání odborné praxe právě pro absolventy a mladé do 30 let. V jeho rámci dostávají zaměstnavatelé na zřízení praxe dotace. Podle Kateřiny Beránkové je zájem ze strany firem velký, úřad eviduje přes 1000 míst – nejčastěji jde o administrativu, obchod, strojírenství nebo pohostinství.

Uplatnění na trhu práce se liší jak podle jednotlivých regionů, tak podle oborů. Nejhůře hledají práci absolventi z oborů zaměřených na filosofii, naopak nejsnáze se uplatňují lékaři, právníci nebo inženýři. „Tyto obory mají i tu výhodu, že studenti většinou už během studia nějakým způsobem spolupracují buď se svým budoucím zaměstnavatelem, nebo získávají praxi,“ dodává Beránková. Koncem srpna prý nabízeli zaměstnavatelé absolventům 9900 pracovních míst, ovšem absolventů bez práce bylo skoro 32 tisíc.