Volební potenciál: Na Karlovarsku kraluje ČSSD, následují komunisté

Karlovy Vary/Praha – Nejvyšší volební potenciál má v Ústeckém kraji sociální demokracie. Podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median pro Českou televizi by pro ni mohlo v kraji hlasovat až 30,5 procenta voličů. Za ČSSD následují komunisté, s nimiž sympatizuje 22,5 procenta lidí. S menším odstupem následuje TOP 09 a ANO. Obě uskupení mají shodnou podporu 17 procent lidí. Za nimi se těsně umístila ODS s 16,5 procenty. Mezi osm lídrů pozvaných do volební debaty ČT se na základě výzkumu dostali také zástupci Úsvitu, SPOZ a zelených.  Tématem diskuse je trh a nezaměstnanost. 

Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:

ODS – Jan Bureš (od 2001–2010 postupně místostarosta a starosta Ostrova, 2010–2013 poslanec PČR - kroužkováním)

KSČM – Pavel Hojda (1998–2013 poslanec PČR, 1980 – dosud městský zastupitel v Chebu)

SPOZ – Josef Kvasnička (krajský předseda SPOZ, do r. 1992 policista - vedoucí hospodářské kriminálky, od 1992 podnikatel - OSVČ např. v oblasti realit a obchodu a právník)

TOP 09 – Roman Maleček (jednatel KV Areny, manažer extraligové Lokomotivy KV/basketbal, vystudovaný trenér basketbalu, radní města Karlovy Vary)

Strana zelených – Petr Němec (předseda krajské organizace, podnikatel - projektování pozemních staveb, absolvent oboru technická kybernetika)

ČSSD – Josef Novotný (hejtman Karlovarského kraje, 2010–2013 poslanec PČR, absolvent MFF a FTVS UK – učitel matematiky a TV, bývalý ligový volejbalista)

ANO 2011 – Roman Procházka (ředitel Muzea Cheb, památkář)

Úsvit přímé demokracie – Pavel Přemysl Ries (režisér, dokumentarista, mimo jiné se angažuje při záchraně Lázní Kyselka)

Hlavní témata: Trh práce a zaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí, hledání pracovních příležitostí, role úřadů práce, postavení zaměstnanců - zákoník práce, nejnižší průměrná měsíční mzda v ČR.

Lidé v Karlovarském kraji mají nejnižší plat - donesou domů 20 850 korun hrubého, což je o 3 653 Kč méně, než činí celorepublikový průměr (24 503 Kč). V žádném jiném kraji není průměrná mzda pod hranicí 21 tisíc. Nízké mzdy s sebou přinášejí sociální problémy, což vede k frustraci, ztrátě motivace a stále častěji pak hrozí pád mezi tzv. „pracující chudinu“.

Nízké mzdy souvisejí i s nezaměstnaností, neboť stále častěji se stává, že lidem se nevyplatí pracovat. Palčivým problémem k řešení pak je v evropském i českém prostředí nezaměstnanost mladých lidí. Odborníci varují před tím, že pokud se mladí absolventi ocitnou bez práce hned po škole, nevytvoří si včas pracovní návyky. Mluví se dokonce o celé ztracené generaci Evropanů. Více problematiku mladých nezaměstnaných lidí rozebere první volební debata s lídry z Karlovarského kraje.

  • Volební potenciál v Karlovarském kraji - I. část
    Volební potenciál v Karlovarském kraji - I. část zdroj: STEM MARK / Median / ČT24
  • Volební potenciál v Karlovarském kraji - II. část
    Volební potenciál v Karlovarském kraji - II. část zdroj: STEM MARK / Median / ČT24

Česká televize pozvala do volební debaty ČT lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, která pracovala s reprezentativním vzorkem dospělé populace Karlovarského kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 018 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 686. Výzkum probíhal v období 18. až 22. září 2013.

  • VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,3 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.

Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.

DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:

Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.