V Česku přibývá infarktů – stále více pacientů však přežívá

Praha – V Česku přibývá pacientů, kteří končí v nemocnici kvůli infarktu – ten ročně postihne asi 16 tisíc lidí. Loni jen v hlavním městě vyjížděli záchranáři ke dvěma tisícům případů, což je o 500 víc než rok předtím. Na druhou stranu se ale zlepšuje prognóza pacientů a stále víc jich přežívá.

Infarkt začíná bolestí na hrudi, která může vystřelovat do rukou, krku nebo i do čelisti a ucha. Může ho doprovázet i pocit nedostatku vzduchu, pocení a nevolnost. Někdy mu předchází dlouhodobé potíže, jiny udeří nečekaně. Infarkt znamená, že se ucpe věnčitá tepna, která se nachází na povrchu srdce a zásobuje srdeční sval krví, aby mohl pracovat. Jakmile se tepna ucpe sraženou krví, část srdečního svalu začne odumírat a nemůže fungovat. Odumírání srdečního svalu pak trvá přibližně 12 hodin. Čím dříve se tepna zprůchodní, tím více srdce se zachrání a může pak fungovat dál.

Díky lepší péči tak přibývá pacientů, kterým se podaří infarkt zvládnout, a to i kvůli efektivnějšímu systému, který začíná už příjezdem sanitky. „Zdravotnický systém, pokud je dobře organizován, tak dokáže pomoci pacientům dokonce tak, že sníží jejich úmrtnost,“ vysvětluje přednosta kardiologické kliniky Josef Veselka. 

Díky péči lékařů přežil infarkt bez následků i Milan Putz, kterého přepadl zčista jasna ráno na zahrádce. V jeho případě navíc infarkt provázela enormně dlouhá klinická smrt, která kvůli srdeční zástavě trvala skoro půl hodiny. V tomto případě byl kromě životně důležitých orgánů ohrožen i centrální nervový systém. Nakonec mu život zachránila včasná první pomoc od sousedů.   

Kvalitnější lékařská péče se pochopitelně odráží i v nákladech zdravotních pojišťoven, VZP podle svého mluvčího Oldřicha Tichého zaplatila loni kvůli infarktům o 115 milionů Kč víc než v roce 2011. V průměru vyšla nemocniční léčba jednoho pacienta na 117 tisíc korun. I statistiky všeobecné pojišťovny ale potvrzují, že větší náklady mají na prognózu pacientů pozitivní dopad. 

To ovšem neznamená, že by lidé měli zanedbávat prevenci. Riziko infarktu snižuje např. chůze nebo jiný pravidelný pohyb. Naopak ho zvyšuje kouření nebo tučná strava a s ní spojená obezita. Riziko stoupá i kvůli cukrovce nebo nedostatku spánku.