Praha – Česku hrozí poněkud absurdní situace, a to vláda dvou policejních prezidentů. Ve chvíli, kdy dá soud Petru Lessymu za pravdu, že jeho stíhání bylo od začátku nezákonné, bude si možná nárokovat návrat do funkce šéfa policie. V jejím čele ale stojí Martin Červíček. Kdo za situaci může a jak ji řešit? V předvolební debatě diskutovalo 8 lídrů kandidátek v Moravskoslezském kraji.
Dva policejní prezidenti. Kam s nimi?
„To, jak se zametlo s Lessym, se nemá v civilizované zemi dít. Jak situaci budeme řešit, v tuto chvíli nevím,“ komentoval ministr vnitra v demisi Martin Pecina (SPOZ), podle kterého šlo v případě odvolání Petra Lessyho o politickou objednávku. „Postupnými kroky se stal pan Lessy nepohodlným a následně byl nějakým způsobem odvolán. Normální je, že je-li někdo odvolán a soudí se, je na jeho místo někdo pověřen, ne jmenován,“ uvedl Pecina.
Podle Karla Fiedlera (Úsvit) by se měl Lessy vrátit do funkce, poněvadž Červíček byl podle něj jmenován protizákonně. „Kauza je jasně na politickou objednávku ze strany ODS. Podezřelá je rychlost jmenování nového prezidenta. Pan Červíček byl podle nás jmenován protizákonně. Doslechl jsem se, že Červíček by teď měl být povýšen do hodnosti generála, bylo by zajímavé vědět, na základě čeho. Nazval bych to typicky českou kobercovou metodou, tedy zakopat problém pod koberec,“ předjímal Fiedler.
Podobného názoru je i Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Tady byla pomluva použita jako důvod pro odvolání policejního prezidenta, což bylo podle mě protizákonné. Navrácení Lessyho do funkce je řešení. Pan Červíček věděl, do čeho jde a musel si být vědom rizik,“ uvedl.
Jiného názoru je Zbyněk Stanjura (ODS). „Porušení zákona konstatuje v Česku naštěstí soud, ne pan Zaorálek. Lessy nebyl jen obviněn, ale i obžalován a bylo by na škodu, kdyby zůstal v čele policejního sboru,“ vysvětlil Stanjura, který se ohradil i proti nařčení z politické objednávky. „Policie koná nezávisle, nepodsouvejte nám, že to byl náš komplot,“ dodal.
Jak současnou situaci vyřešit? Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) navrhuje gentlemanskou dohodu. „Jsem si jistý, že ve 21. století by oba pánové měli dostát své důstojnické cti a měli by situaci vyřešit noblesně dohodou. Ve 14. století jsme měli tři papeže a muselo se 30 let počkat, až dva z nich zemřou, tak doufám, že nebudeme čekat, až jeden umře,“ uvedl.
Podle Miroslava Opálky (KSČM) Červíček odejde. "Tato situace se probírala v médiích již dříve a pan Červíček se vyjádřil, že je připraven z funkce odstoupit. Zcela jiné řešení navrhuje Josef Hájek (ANO). „Doporučujeme vypsat nové výběrové řízení. Případ Lessy je důvod, proč jdeme do politiky. Jsem havíř, mám možná zaprášené plíce, ale ne mozek. Chceme odpolitizovat státní správu,“ řekl Hájek.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) v této souvislosti upozornil na problém neodvolatelnosti policejního prezidenta, kterého je možné odvolat pouze v případě trestního stíhání. „Nepovažuji za normální, aby nebylo možné odvolat policejního prezidenta. Policie musí být pod kontrolou vlády, a pokud selže prezident, musí být možnost ho odvolat,“ myslí si Zaorálek.
Martin Červíček
Pro změnu zákona je i Tomáš Podivínský (KDU-ČSL). „Pokud ministr vnitra jmenuje se souhlasem vlády policejního prezidenta, měl by ho moci i stejným způsobem odvolat za taxativně vyjmenovaná provinění. Poněvadž na věky věků je tu jen pánbůh a u nás policejní prezident,“ glosoval Podivínský. „Pokud policejní prezident odpovídá za chod policie a ministr vnitra mu nemůže ani domluvit, je asi něco špatně a stávající zákony je třeba dopracovat,“ uvedl i Pavol Lukša (TOP 09).
Proti změně zákona je naopak Miroslav Opálka (KSČM). „Tady neselhal ani tak zákon jako politická kultura. Hledali tak dlouho, až v zákoně našli způsob, jak se Lessyho zbavit. To nevyřeší nové znění zákona, vždy v něm bude nějaká skulina.“