Diabetiků v Česku přibývá, nemoc zabije víc lidí než kouření

Praha - Cukrovka zabije každý rok víc lidí než kouření. Jen loni to bylo téměř 24 tisíc lidí, zatímco na nemoci spojené s kouřením jich zemřelo o šest tisíc míň. Diabetiků v Česku navíc stále přibývá - nemocí trpí víc než 800 tisíc lidí. Před deseti lety to bylo o 200 tisíc méně, před dvaceti lety nemocí trpělo dokonce jen 450 tisíc lidí.

O cukrovce slyšel každý, přesto se o ní mluví málo. Tak vidí epidemii třetího tisíciletí špičky v oboru. Lékaři odhadují, že cukrovku může mít ve skutečnosti až deset procent obyvatel Česka. „Řada lidí o svém onemocnění vůbec neví,“ upozorňuje František Saudek, zástupce přednosty z Centra diabetologie IKEM.

Nejčastější je totiž diabetes druhého typu. Po jídle se nejprve lehce zvyšuje glykemie a neobjevují se žádné příznaky. „Už v této době se ale mohou začít vyvíjet pozdější zdravotní komplikace, které postihují zejména velké a malé cévy, ale i celou řadu orgánů od srdce počínaje,“ upozornil Saudek.

Nemoc v této fázi lze přitom objevit pouze měřením, což je bez prevence problém. Klinické studie ale zároveň ukazují, že nejúčinnější způsob, jak předejít nemoci, je více pohybu a aktivity. „Lidé si také vystačí i s mnohem méně kaloriemi, které spotřebují k jídlu,“ podotýká Saudek. Lékaři vidí za nárůstem počtu nemocných právě eskalaci špatného životního stylu. „Je to velice dobře vidět na rozvojových zemích, kde se tento způsob života začíná teprve uplatňovat a výskyt diabetu zde stoupá nejnápadněji,“ uvedl Saudek.

Co to je diabetes?

Představte si, že si napustíte vanu plnou vody a rozpustíte v ní 10 kg cukru. Pak se do této sladké lázně ponoříte. Ne na chvíli, ale na celý zbytek svého života. Člověk, který trpí cukrovkou, se nachází v podobné situaci. Všechny jeho buňky, tkáně a cévy uvnitř těla jsou neustále omývány „sladkým roztokem“ v podobě zvýšených hladin krevního cukru. Čím déle a více je tělo vystaveno nadměrným hladinám cukru, tím pevněji se glukóza zabudovává do nejjemnějších buněčných struktur a stává se jejich nechtěnou součástí. Výsledkem jsou plíživé a nebezpečné změny ve struktuře a funkci bílkovin, které se nalézají ve stěnách našich cév. Nevratné poškození začíná nejdříve u jemných cévek v oku, ledvinách a dolních končetinách. Tento chorobný proces se pak šíří postupně celým tělem a zachvacuje také velké cévy.