Vztah Česka k EU se po volbách zřejmě promění

Praha - Začátkem letošního roku vstoupila v platnost unijní smlouva o fiskální odpovědnosti. Pakt, který mimo jiné požaduje omezení státního schodku na 0,5 % HDP, se však České republiky nedotýká. Vláda premiéra Nečase se připojila k Británii a svůj podpis pod dokument o rozpočtové kázni odmítla. ČR a Velká Británie tak jsou jediné země z celé Unie, které pakt nepřijaly. Po volbách by se však český postoj k eurozóně, bankovní unii i samotnému fiskálnímu paktu mohl změnit. Euroskepticismus ODS je totiž mezi ostatními stranami spíš výjimkou - soudě alespoň podle jejich předvolebních tezí.

Pohled euroskeptický

Koaliční vláda pod vedením ODS se vůči politice Evropské unie dlouhodobě vymezovala a strana v této linii pokračuje. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová se pro portál EurActiv vyjádřila, že další sjednocování hospodářských či daňových politik považuje za „nepřijatelné“. Podle Němcové by se Česká republika měla bránit přijímání „zbytečných předpisů, jako jsou různé antidiskriminační normy či ekologické směrnice“, a naopak měla svou energii směřovat k „odstraňování obchodních bariér a fungování společného trhu.“ Tyto teze jsou stabilní náplní strategie ODS, a ta by proto ani po volbách nezaznamenala větší rozdíl.

Naopak značně neujasněnou pozici k evropské integraci má podnikatel Andrej Babiš se svým hnutím ANO. Ve volebním programu se sice lze dočíst, že „pro ČR je zásadní pověst důvěryhodného, předvídatelného a seriózního partnera“ a že ANO míní „nadále prohlubovat a upevňovat naše členství v EU.“ Jako garanta evropské politiky si vzal bývalého vyjednavače vstupu do EU Pavla Teličku.

Sám Babiš se ovšem netají svým negativním názorem na cokoli, co podle něj „útočí na českou suverenitu“ a hlubší integraci evropských států označuje za „nepřijatelnou“. V rozhovoru pro think-tank Evropské hodnoty zároveň uvedl, že „fiskální pakt ubližuje české suverenitě“ a že „rozhodně není důvod pro evropský bankovní dohled, jelikož české banky fungují správně“.  

S Babišovým názorem na odevzdávání suverenity se ztotožňuje i Tomio Okamura z hnutí Úsvit, pro kterého je EU „nefunkční projekt, který slouží spíš jako odkladiště a trafika politiků.“ A výtky k fungování EU jsou slyšet i od zástupců SPOZ. V programu sice popisují Unii jako „naději našeho světadílu“, odcházející ministr pro místní rozvoj František Lukl však v předvolební debatě Radiožurnálu označil současnou integraci jako „naprosto dostačující“ a vstup do eurozóny považuje za neuskutečnitelný v horizontu „nejméně deseti let“.

Komunisti se tříští

KSČM se naopak hlubší integraci slovy svého hlavního komentátora zahraniční politiky Jiřího Dolejše v zásadě nebrání. „Cesta EU je dle nás správná. Jak prohlubování integrace fiskálním paktem, tak regulace bankovního sektoru či daň z finančních transakcí, jsou všechno kroky správným směrem,“ chválí Dolejš. Přesto však komunistům vadí nedostatečná podpora rozvoje ekonomiky, která prý paktu chybí a jež je dílem „nedostatečně aktivní politické reprezentace v Bruselu.“

Pozice komunistů k evropské integraci ovšem není jednotná. Eurooptimismus Dolejše vyvažují jiní prominentní poslanci Kateřina Konečná a Pavel Kováčik, kteří evropské dění kriticky komentují. Konečné vadí „přílišná byrokratizace“ EU a Kováčik kritizuje ambici projektu mít jednou společnou evropskou armádu.

Pozitivní přístup k hlubší integraci naopak dlouhodobě drží KDU-ČSL. Lidovci považují Evropskou unii za prospěšný projekt a další sbližování za nevyhnutelné. „Je nutné zdůrazňovat, že Brusel jsme my. Jsme integrální součástí EU a můžeme ji ovlivňovat,“ tvrdí šéf strany Pavel Bělobrádek. Bělobrádek také mluví kladně například o společných vojenských jednotkách nebo přísnějších unijních pravidlech pro finanční sektor. „Pro ČR je zásadní podchytit “rychlý„ proud integrace. Velmi snadno se totiž může stát, že se Unie promění na dvourychlostní uskupení a pokud se nechytíme rychlejšího proudu, ublížíme si ekonomicky. I pokud by rychlejší proud unie měl spočívat v přijetí eura,“ připouští Bělobrádek.

Vyplní se tajenka Jak bude?

Kladný vztah k EU a její fiskální spolupráci mají i Strana zelených, ČSSD a TOP 09. Sociální demokraté fiskální pakt dlouhodobě prosazují a spolu s TOP 09 se na jaře pokoušeli přesvědčit lídry ODS a Miloše Zemana, že přijetí fiskálního paktu má nejen funkční, ale i symbolickou hodnotu, protože je „výrazem odhodlání plnit své povinnosti a podpořit evropský projekt.“ ČSSD dokonce podmiňovala souhlas s Nečasovou finanční ústavou (návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti) českým podpisem pod fiskálním paktem.

Obě strany také prosazují přijetí eura. TOP 09 volá po zavedení měny mezi roky 2018 až 2020 a podobně předseda ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že vláda, jakákoli, vzešlá z nynějších voleb by měla stanovit závazné datum přechodu na euro jakožto strategický referenční bod.

ČSSD navíc plánuje změnu v dosavadní politické linii zaměřené na spolupráci s Velkou Británií. „Je škoda, že si předchozí kabinet vybral za vzor zemi, která míří ven z Evropy,“ lituje šéfka zahraniční sekce sociální demokracie Kateřina Bocianová. Oproti zaměření na Británii nabízí sociální demokraté jiný recept: prosazování zájmů maximálním nasazením do debat a institucí EU, kde by státy místo kritičnosti a podpory britských cílů vedly diskuzi se všemi. Těsnou koordinaci chce ČSSD hledat hned za hranicemi s německými sociálními demokraty (SPD).

Pokud tedy strany dostojí svým předvolebním slibům, měl by se přístup ČR k fiskálním zákonům EU po volbách výrazně proměnit.