Volby v sítích sociálních

Praha - Na rozdíl od kampaně prezidentské, která byla plná vyhrocených témat a emotivních výpadů, byla diskuse na sociálních sítích o parlamentních volbách klidná, byť velmi intenzivní. Sociální sítě zcela ovládl nováček ANO 2011, který všechny ostatní strany převyšoval jak v masivním nárůstu fanouškovské základny, tak jejich zapojením do komunikace. A bylo o koho bojovat, počet uživatelů Facebooku vzrostl od posledních sněmovních voleb dvakrát, počet účtů Twitteru dokonce třikrát.

Komunikace na sociálních sítích byla během parlamentních voleb sice výrazně klidnější než při prezidentských, i tentokrát ale byla patrná „dvojpólnost“ názorů. Nebylo to paradoxně mezi tradičním ideologickým střetem mezi levicí a pravicí. Proti sobě stáli spíše zastánci stávajících „starých“ stran a „nových“ uskupení, které slibují změnu. Argumenty příznivců starých stranických pořádků jsou jasné - minulé volby a avizovaná změna v podobě Věcí veřejných přinesla fiasko. Stále se opakující skandály a neustále promarněné „nové šance“ však nahrávají lidem, kteří volají po nových a čerstvých stranách a politicích. I tyto argumenty bylo na sociálních sítích částo slyšet v různách podobách.

Jak se dařilo stranám fanoušky oslovovat?

Pohled na finále kampaně na sociálních sítích vypadá u většiny stran celkem vyrovnaně s tím, že prim - podle očekávání - hrají uskupení, která oslovují mladší voliče jako například Pirátská strana nebo Svobodní.

Nárůst počtu fanoušků za den (bez ANO)
Nárůst počtu fanoušků za den (bez ANO)

Z grafu je patrné, že tyto strany bodovaly na sítích v závěru kampaně, kdy stále nabíraly velké počty fanoušků. Spolu s nimi se ale až do konce dařilo TOP 09, Straně zelených, Úsvitu a KDU-ČSL. Zcela opačný trend zaznamenala strana SPOZ, zatímco v polovině září nabrala fanoušky rychlým tempem, na konci měsíce se nárůst zastavil a týden před volbami už měla denní přírůstky blízko nule. 

Nárůst počtu fanoušků za den
Nárůst počtu fanoušků za den

Doslova „skokanem roku“ je ale ANO, její přírůstky sympatizantů jsou natolik masivní, že si vyžádaly samostatný graf. A ANO se dařilo fanoušky nejenom získávat, ale i zapojit do komunikace. Mnohé jejich příspěvky měly i 700 sdílení.

Absolutní počet fanoušků politických stran na FB
Absolutní počet fanoušků politických stran na FB

V absolutním počtu fanoušků stále těsně vede TOP 09, která však dodnes těží z prezidentské kampaně a voleb v roce 2010, kdy se jako jedna z mála věnovala sociálním sítím.

Aktivita politických stran na Facebooku

Ve sledovaném období od 18. září do 14. října byly na Facebooku nejvíce aktivní strana ANO a hnutí Úsvit přímé demokracie, následovaly KDU-ČSL a Česká pirátská strana. Naopak nejméně aktivní podle příspěvků správců stránek byli komunisté a ČSSD.

Z hlediska počtu fanoušků s výrazným náskokem vede TOP 09, dále se umístily ANO, Česká pirátská strana, ODS a Strana svobodných občanů. Nejvíce „živé“ facebookové stránky mají ANO, TOP 09, Česká pirátská strana a hnutí Úsvit přímé demokracie.

Zdroj: agentura ZenithOptimedia


Kopírujeme trendy v sousedních státech?

Při pohledu na sousední státy vidíme, že jak v případě Německa, tak i Rakouska jsou na prvních místech v počtu fanoušků na Facebooku stejně jako v Česku strany, které slibují vnést do politiky nový vítr.

Počty fanoušků na FB - Rakousko
Počty fanoušků na FB - Rakousko
Více fotek
  • Počty fanoušků na FB - Rakousko zdroj: www.poliometr.at http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5167/516612.jpg
  • Počty fanoušků na sociálních sítích - Německo zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5167/516611.jpg

Paradoxně ale rakouským a německým politickým stranám se daří oslovovat v absolutních počtech podobné množství fanoušků jako strany v Česku, přestože co do počtu obyvatel je např. Německo násobně větší. To je dáváno do souvislosti s faktem, že v zavedených demokraciích se silnou občanskou výchovou stále dominují „klasické“ způsoby oslovování voličů, tedy především v kontaktních kampaních, při setkávání politiků s voliči.  

Proč sociální sítě?

I když počet fanoušků nevypovídá o skutečné aktivní podpoře u voleb,  množství „lajků“ je pro strany důležite z mnoha důvodů:

  • Mohou sledovat, kam se vyvíjí názory potenciálních voličů daného subjektu.
  • Využívají psychologického momentu, že lidé rádi následují dav.
  • Mohou oslovit velký počet fanoušků, počet uživatelů neustále roste (registrovaných účtů na FB je 3,9 mil., u Twitteru je to 200 tisíc.)
  • Mohou pracovat s „kolektivní emocí“ , která je pro finální rozhodnutí voliče rozhodující.

„Emotivní choreografii“ využívala na sítích zejména ANO 2011. Její „Ano, bude líp“ je mutací obamovského „Yes, we can“ a u voličů tento pozitivní přístup evidentně zabral. Piráti v diskusích hráli na notu „opomíjenosti“, zatímco například Úsvit pracoval s „agresivním voláním po pořádku“.