Praha – O tom, že k volbám půjde, byla většina voličů přesvědčena už dávno před volbami. O tom, které straně svůj hlas dají, se ale lidé rozhodovali až později, což platí hlavně pro příznivce nových stran. „Obrovská spousta lidí se rozhodla ve volební dny, takže můžeme čekat překvapení,“ myslí si sociolog Daniel Prokop z agentury Median. Naopak většina voličů ODS i mnoho voličů KSČM a ČSSD volilo i letos dle tradice. Hnutí ANO se od zavedených stran lišilo i tím, že nadpoloviční většina jeho podporovatelů odůvodnila svou volbu tím, že chce zabránit nadvládě stran, s jejichž programem nesouhlasí. Ostatně přes 40 % v průzkumech dotázovaných označilo svou volbu za hledání nejmenšího zla.
Nerozhodní hledající změnu i tradiční voliči tradičních stran
Kdy se lidé rozhodovali, zda budou volit a komu dají svůj hlas
O tom, že půjdou k volbám, byla většina těch, kteří nakonec lístek do volební urny vhodili, přesvědčena už dávno, celých 66 % dotázaných voličů uvedlo, že se voleb účastní vždy. Ti ostatní se pak rozhodovali v minulých měsících a týdnech, až ve volebních dnech se ke své účasti rozhodla jen 3 % procenta dotázaných voličů.
Mnohem složitější rozhodování ale voliče čekalo při volbě strany, které nakonec svůj hlas dají. I tady sice bylo mnoho lidí rozhodnuto dávno před vyhlášením voleb, což platí zvláště pro voliče zavedených stran: vždy stejnou stranu volí 54 % příznivců ODS, 48 % voličů KSČM i 40 % těch, kteří svůj hlas dali sociálním demokratům.
„Boj o špici mezi sebou svede ČSSD a hnutí ANO. ANO kontinuálně sbíralo podporu, zatímco ČSSD se v posledních dnech nedařilo náskok udržet,“ uvedl sociolog TNS Aisa Bronislav Kvasnička.
Tyto volby jsou ale také plné nových stran, k nimž se voliči přikláněli postupně. To ukazuje příklad hnutí ANO, k němuž se nejvíce voličů (24 %) přiklonilo zhruba 14 dní před volbami, další zhruba pětina voličů se pro hnutí rozhodla v týdnu před volbami a 21 % voličů se pro hnutí ANO rozhodlo až ve volebních dnech. „Hnutí ANO nastupovalo silněji než lineárně,“ upozornil Prokop.
Průběžně přibývali voliči také TOP 09, kterou jako svou tradiční volbu uvedlo 13 % dotázaných, přes 18 dalších procent voličů získala strana více než měsíc před volbami, další výrazný nárůst podpory získala TOP 09 v týdnu před volbami (23 %) a ve volebních dnech (28 %).
Jak si voliči vybírali favority
Největší význam pro rozhodování voličů měla v letošních volbách poctivost a morálka kandidátů (82 %). „Od programů a řešení problémů se to přesunulo k hodnocení jednotlivých osobností,“ komentoval Kvasnička. 63 % dotázaných se pak rozhodovalo i podle toho, zda se daná strana snaží o změnu a oživení politiky. 58 % dotázaných záleželo na konkrétních navrhovaných řešeních z programů stran, lidé brali v úvahu i to, zda má strana šanci dostat se do sněmovny (49 %). Přes 40 % lidí označilo svou volbu za hledání nejmenšího zla. A co v těchto volbách naopak příliš velký vliv na rozhodování voličů nemělo? Jen 22 % dotázaných uvedlo, že se při své volbě řídili zvykem volit určitou stranu, a pouhých 11 % dotázaných přiznalo, že je ovlivnily názory lidí v jejich okolí.
Otázka, zda lidé svůj hlas vhodili straně, se kterou souhlasí a jejíž program chtějí podpořit, nebo naopak volili tak, aby zabránili nadvládě stran, se kterými zásadně nesouhlasí, ukázala velký rozdíl mezi tradičními a novými stranami. Z pěti nejsilnějších stran totiž jedině mezi voliči hnutí ANO bylo více těch, kteří svůj hlas využívají proti těm stranám, s nimiž zásadně nesouhlasí (30 %), než těch, kteří souzní s programem strany (28 %). „Ukazuje se, že víc hlasovala pravice proti levici než levice proti pravici,“ upozornil Kvasnička.
V otázce motivace přitom úplně stejně odpovídali voliči ODS a ČSSD, u obou stran shodně 39 % dotázaných uvedlo, že chtějí spíše podpořit svou stranu a její program, zatímco 28 % z nich chce zabránit nadvládě ostatních stran. Mezi voliči komunistů je stejně (37 %) těch, kteří volí stranu kvůli souhlasu s jejím programem, jako těch, kteří se staví proti ostatním uskupením.
Ti, kteří se rozhodovali v posledních dvou týdnech před volbami, mohli být ovlivněni dalšími událostmi, které se v této době děly. Ať už jde o vystoupení lídrů stran v médiích, jejich vztah k prezidentovi či minulost jednotlivých kandidátů, třeba jejich členství v KSČ. Tu považuje za důležitou nejvíce dotázaných (15 %). 11 % nerozhodnutých voličů pak ovlivnilo vystoupení lídrů v závěru kampaně a vyjádření politiků k povolební spolupráci s dalšími stranami. Vztah strany k prezidentu Zemanovi pak ovlivnil 10 % dotázaných, 9 % z těch, kteří ještě dva týdny před volbami nevěděli, komu dají svůj hlas, pak dalo na doporučení rodiny a známých.
Volili mladí vzdělaní pravici a staří chudí levici?
Mezi nejmladší skupinu voličů od 18 do 29 let získala největší podporu TOP 09 (13 %) a hnutí ANO (14 %), tyto dvě strany mají také nejvyrovnanější podporu napříč všemi věkovými skupinami. Naopak nejvíce voličů věkové skupiny přes 60 let dalo svůj hlas sociálním demokratům (28 %), tradičně nejvíce voličů v tomto věku mají i komunisté. Spíše starší věkovou skupinu oslovila také ODS, které svůj hlas dalo 13 % voličů nad 60 let a také 13 procent voličů ve věku 45 až 59 let.
Pokud bychom ale voliče rozčlenili podle nejvyššího dosaženého vzdělání, tak se na rozdíl od věkových skupin tradiční představa pravicově zaměřených vysokoškoláků a méně vzdělaných lidí volících levici potvrdí. Jestliže mezi lidmi bez maturity má ČSSD podporu 22 % lidí a KSČM 14 % voličů, mezi vysokoškoláky je to jen 11, respektive 5 procent. A naopak 20 % vysokoškoláků volí TOP 09 a 13 % ODS, mezi absolventy základní školy nebo střední školy bez maturity je podpora TOP 09 jen sedmiprocentní a ODS má v této skupině 8 % podporovatelů.
Exkluzivní výzkum pro Českou televizi zpracovaly agentury Median a STEM/MARK formou telefonického dotazování 1 400 respondentů ve dnech voleb 25. 10. – 26. 10. 2013.
GALERIE
videogallery_000247799