Praha - Když Česká tisková kancelář v sobotu oznámila, že v obci Nelepeč-Žernůvka u Brna vyhrála KDU-ČSL se ziskem zhruba 52 procent hlasů, šlo o vůbec první číslo z předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Následující čtyři hodiny stranické štáby i část národa bedlivě sledovaly proměny zisku jednotlivých stran, a ačkoli nakonec lidovci získali podstatně méně procent (6,78 %), důvod k oslavě se v paláci Charitas našel. Díky hlasům od 337 tisíc voličů totiž křesťanská demokracie po tříleté odmlce znovu usedne ve sněmovních lavicích.
Klidná síla hlásí příchod. Lidovci jsou zpět i s Luxovým snem
Předčasné volby rovněž potvrdily, že lidoveckou baštou nadále zůstávají regiony na jihovýchodě republiky, kde hraje víra tradičně větší roli. Zatímco na Chomutovsku a Mostecku pro KDU-ČSL nehlasovala ani dvě procenta voličů, na Vysočině, na Brněnsku a zejména v podhůří Bílých Karpat si strana připisovala dvouciferný zisk – a ani po třech a půl letech mimo dolní komoru tak neztratila své voličské jádro. Do veřejného prostoru navíc lidovce už na přelomu roku vrátila prezidentská kandidatura europoslankyně Zuzany Roithové, jejíž tvář partaj využila také v předvolební propagaci posledních týdnů.
Symbolem lidoveckého návratu do sněmovny je pak Uherskohradišťsko, kde se pro KDU-ČSL vyslovilo 16 procent voličů - vůbec nejvíc v republice. Zlínskému lídru Ondřeji Benešíkovi, který za tímto ziskem stojí, přitom konkurovaly mediálně známé tváře: hradní kancléř Vratislav Mynář (SPOZ) i šéf Starostů Petr Gazdík, jehož koaliční TOP 09 stála z velké části za tím, že se lidovci v roce 2010 do sněmovny nedostali - část reprezentace do Schwarzenbergova týmu tehdy přišla z lidové strany.
Následné obrození a generační obměnu KDU-ČSL ovšem předseda Pavel Bělobrádek voličům prezentuje jako benefit. „V té době jsem to nevítal, ale teď jsem rád. Zůstali u nás srdcaři,“ podotknul na konci léta v rozhovoru s Danielou Drtinovou s tím, že se strana ze svých chyb i ztrát poučila. Naprostá většina lidovců, kteří nyní míří do Sněmovní ulice, proto nemá s hlasovacími zařízeními ani rozpravami v kuloárech vlastní zkušenost – jakkoli křesťanská demokracie patří ke koloritu tuzemského parlamentarismu už desítky let.
GALERIE
Předvolební billboard KDU-ČSL zdroj: ČT24
Klidná síla a tradiční úloha „jazýčku na vahách“
Povolební aritmetika staví lidovce do jejich takřka tradiční úlohy jazýčku na sněmovních vahách. Ačkoli je jako hlavní vítěz prezentováno hnutí ANO Andreje Babiše, bez podpory z paláce Charitas se neobejde ani středolevicová formace ČSSD a ANO, ani (v tuto chvíli vzdálenější) široký středopravicový blok ANO, TOP 09 a ODS.
Sám Bělobrádek po vyhlášení volebních výsledků nevyloučil spolupráci s žádným subjektem až na komunisty, jedním hlasem však dodal, že do vlády se on a jeho straníci nehrnou - a ačkoli se v uplynulých týdnech vymezoval hlavně vůči stranám někdejší pravicové koalice, nově bagatelizoval i údajnou programovou blízkost se sociální demokracií. Právě programový průnik je však podle Bělobrádka pro lidovce nejdůležitější: „V základních prioritách nemůžete dělat ústupky, v parametrech samozřejmě můžete diskutovat.“
Strana se tradičně prezentuje jako konsenzuální, "klidná síla české politiky„. Až na aféru svého bývalého předsedy Jiřího Čunka, která na čas paralyzovala chod Topolánkovy vlády, se jí po celých pětadvacet let polistopadového vývoje vyhýbaly zásadnější skandály, lidovečtí politici vystupovali a vystupují uměřeně, v zásadě středově a s akcentem na podporu rodiny, tradičních hodnot a morálky. Vzorový je například výrok lídra pražské kandidátky Daniela Hermana, který při představování volebního programu prohlásil: “Máme jednoduchý desetibodový program v oblasti morálky a korupce, který funguje už několik tisíc let. Nikdo nic lepšího nevymyslel. Když se ho budeme držet, bude nám v naší zemi dobře."
Na stopě Josefu Luxovi. I dnešní lidovci sní o třetím proudu
Z vyjádření, jež Bělobrádek dával v uplynulých týdnech médiím, jsou ovšem patrné i jiné ambice než úloha konsensuální sněmovní formace a klidné síly. „KDU je připravena stát se třetím proudem. Jsme politická alternativa dokazující, že je tu alternativa liberální pravici a socialistické levici,“ uvedl v již zmíněném Interview Daniely Drtinové.
Ve slovech lidoveckého předsedy tak zřetelně rezonují postoje jeho předchůdce a dodnes zřejmě nejvýraznějšího lídra KDU-ČSL Josefa Luxe, pod jehož vedením se strana snažila atakovat pozice jak občanských, tak sociálních demokratů. Byl to také právě Lux, kdo při politické krizi v roce 1997 prohlásil, že KDU-ČSL je třetí nejsilnější politickou formací v České republice a směřuje k velké straně křesťanskodemokratického typu, vzorově německé CDU-CSU. Bělobrádek tento zájem před letošním hlasováním zřetelně zopakoval, když s odkazem na volební úspěch CDU-CSU Angely Merkelové používal slogan „Chcete se mít jako v Německu? Volte jako v Německu“.
Nejblíž k získání dominantního politického vlivu se KDU ocitla v čase opoziční smlouvy na přelomu tisíciletí. Čtyřkoalice (sdružení lidovců, Unie svobody, Demokratické unie a ODA) tehdy na čas opanovala první příčku předvolebních průzkumů a v senátních volbách připravila ODS a ČSSD o většinu v horní komoře. Úspěšný nástup do sněmovny ovšem nezvládla; uskupení se začalo bortit ve chvíli, kdy na konci roku 1999 Josef Lux zemřel. Pro příště lidovci drželi pozice malého koaličního partnera – v německé analogii liberální FDP, která svým letošním odchodem z Bundestagu kopírovala lidovecký propad před třemi lety.
Josef Lux a Václav Klaus
„Jisté jsou pouze daně a smrt“
Nejistou pozici „drobného partnera“ si uvědomuje i Bělobrádek, který se vedení strany chopil právě ve chvíli, kdy opustila sněmovnu. „Prvorepublikové heslo 'být při tom' Josef Lux doplnil o slova 'být při tom a tvořit to' a já myslím, že to platí i nyní, ale rozhodně to neznamená, že bychom chtěli jít do vlády za každou cenu,“ prohlásil v rozhovoru pro server iDNES.cz. „Nehodláme být jazýčkem na vahách a rozhodně nehodláme plnit program jiných stran.“
Na nepřekročitelnosti programu spojené s politickými ambicemi proto nakonec může vstup KDU-ČSL do koalice ztroskotat. Pokud totiž strana sní o úloze silné CDU-CSU, snáze se taková pozice buduje z opozičních lavic, kde není třeba uzavírat kompromisy. Jaký trend u lidovců převáží a jakou roli nakonec sehrají, ukáží vyjednávání v následujících týdnech. Jak totiž Pavel Bělobrádek s nadsázkou podotknul během sobotního večera: „Jisté jsou pouze daně a smrt“.
Jak se v uplynulých dvaceti letech měnila sněmovní síla KDU-ČSL? Odpoví infografika.