Jak se v Čechách vyznamenává? Zeman ocenil své stoupence i rádce

Praha – Prezident Miloš Zeman měl včera první možnost udělovat státní vyznamenání, která hlava státu tradičně propůjčuje významným Čechům ku příležitosti výročí vzniku Československa. Mezi devětadvaceti osobnostmi, jež Zeman ve Vladislavském sále ocenil, ovšem figurovali i jeho podporovatelé z času prezidentské volby nebo dlouholetí spolupracovníci a poradci – včetně nositele titulu Hrdina socialistické práce Františka Čuby. Jaké jsou vazby mezi některými oceněnými a Pražským hradem?

Jiřina Bohdalová patří mezi poslední představitele „staré gardy“ tuzemských herců, kteří ještě prezidentské vyznamenání neobdrželi, a protože Václav Klaus v uplynulých letech ocenil jak Jiřinu Jiráskovou, tak Ivu Janžurovou, nechal se Miloš Zeman již v polovině září slyšet, že on bude dekorovat právě Bohdalovou. „Zbývá třetí světačka, abych doplnil tu svatou, nebo nesvatou trojici na plný počet,“ podotkl s odkazem na komedii Světáci, kde se všechny tři zmíněné herečky setkaly.

Bohdalová nakonec včera převzala medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury, prezident toto ocenění vysvětloval tím, jak nezbytné je ve skeptické společnosti šířit humor a dobrou náladu. Bohdalová ovšem patřila také mezi nejvýraznější tváře, které v kampani před prezidentskou volbou podpořily Zemanovu kandidaturu na Pražský hrad. Ve vysílání ČT počátkem ledna uvedla: „Já už ve svém věku nestřílím od boku. Moje volba je volba rozumu a citu. Budu volit pana Miloše Zemana, který má rozum i cit na správném místě, má vztah k lidem, vrozené sociální cítění a navíc má smysl pro humor.“ Když Češi Zemana za prezidenta skutečně zvolili, zúčastnila se i oslav jeho vítězství.

Také další oceněný, známý klarinetista Felix Slováček, patřil mezi umělce, kteří se v kampani před přímou volbou vyslovili na Zemanovu podporu. S prezidentem se potom nepřímo spojil i v předčasných volbách, když figuroval jako pětka na liberecké kandidátce Zemanovců. Strana se ovšem nakonec do sněmovny nedostala.

Stejné angažmá od SPOZ přijal před sněmovními volbami i Miroslav Grégr, který obsadil nevolitelné sedmnácté místo liberecké kandidátky. Na Pražském hradě včera převzal medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. „Atomový dědek“, jak jej kdysi překřtil právě Zeman, patří mezi prezidentovy dlouhodobé spolupracovníky – v letech 1998–2002 působil v jeho vládě coby vicepremiér a ministr průmyslu, angažoval se mj. v dostavbě prvních dvou bloků temelínské jaderné elektrárny.

Zřejmě největší kontroverze vzbudila medaile Za zásluhy v oblasti hospodářské, kterou Zeman udělil Františku Čubovi. Nositel titulu Hrdina socialistické práce je vzorovým reprezentantem období reálného socialismu v Československu a s jeho jménem se pojí zejména tzv. slušovický zázrak, čili vzestup JZD Slušovice v 70. a 80. letech, kdy se Čubovi podařilo proměnit drobný podnik v hospodářský gigant s vlastním dostihovým závodištěm i elektronickou výrobou. Dnes je Čuba zastupitelem Zlínského kraje za SPOZ a působí také v prezidentově poradním sboru jako odborník na hospodářskou problematiku. Stejně jako Zeman je i on zastáncem stavby průplavu Dunaj–Odra–Labe.

Proti Čubovu ocenění se už minulý týden postavil Philipp Janýr, jehož otec Přemysl se podílel na polistopadové obnově ČSSD. Prezident Václav Havel Přemyslu Janýrovi udělil v roce 1999 in-memoriam Řád TGM a Janýrova rodina avizovala, že pokud by tentýž řád obdržel i Čuba, masarykovské ocenění Pražskému hradu vrátí. Zeman nicméně někdejšímu slušovickému šéfovi udělil vyznamenání nižší.

S medailí za zásluhy v oblasti vědy opustil Vladislavský sál filozof Václav Bělohradský. Pravděpodobně nejvýraznější český myslitel současnosti patří mezi kritiky stavu tuzemského parlamentarismu a podporuje posílení pravomocí hlavy státu. „Vybudování poloprezidentského systému by tak mohlo být východiskem z této tradice záplatování parlamentní demokracie, která v Česku (Československu) nezapustila kořeny,“ napsal před časem ve svém eseji pro deník Právo. Podle některých kritiků tak ovšem pouze vytváří ideové argumenty pro sílící Zemanovu pozici. „Každý autoritář chce mít svého vědátora, jenž zdůvodní, proč je autoritář povolán dějinami. Bělohradský výtečně plní tuto roli,“ reagoval na zmíněný esej komentátor Práva Alexandr Mitrofanov.

Blízko k Pražskému hradu má i oceněný Karel Srp. Hudební publicista je známý především jako zakladatel a dlouhodobý předseda Jazzové sekce, která v období normalizace platila za relativně nezávislou zájmovou organizaci sdružující příznivce jazzové hudby. Právě Srp v malostranském sídle Jazzové sekce uspořádal letos v únoru pro Miloše Zemana oslavu jeho zvolení prezidentem republiky (ve Valdštejnské ulici měl přitom Zeman slavit svou cestu na Hrad už v roce 2003), byl také spoluzakladatelem Sdružení přátel Miloše Zemana, na jehož základech později vyrostla SPOZ.