Příběhy bezpráví na školách: Doba Hitlera i 80. léta v dokumentech

Praha – Školy budou mít i letos během listopadu možnost účastnit se projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách, který organizuje vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Školy si mohou vybrat jeden ze čtyř nabízených filmů, po jehož zhlédnutí se studenti i pedagogové zúčastní debaty s pamětníkem či historikem. Letos filmy prezentují klíčová období novodobých českých dějin. Součástí slavnostního zahájení 9. ročníku, který proběhl dnes v pražském kině Lucerna, byla premiéra snímku Normalizační loutka.

Prostřednictvím dokumentů a besed projekt každoročně seznamuje žáky základních a středních škol s moderními dějinami Československa. Jeho úspěch vděčí podle ředitele programu Karla Strachoty především konkrétním osudům ztvárněným ve filmu, které představují období nesvobody a diktatury. „Pokud vidí náctiletý příběh člověka, do života jehož rodiny režim citlivě a vstoupil, má chuť se ptát a besedy jsou často velmi dlouhé a stává se, že toho stařečka či stařenku doprovodí děti na vlakové nádraží, protože si s ním popovídají, a vznikají dlouhá přátelství,“ uvedl.

Strachota se zároveň domnívá, že antikomunistický, antinacistický a antirasistický postoj patří k základní výbavě demokraticky smýšlejících občanů. „Zprostředkováváme jim informace o hrůzných důsledcích, které přineslo uvedení nacistické a komunistické ideologie do praxe. Snažíme se přispět k tomu, aby dokázali rozpoznat autoritářské tendence oslabující demokracii, byli citliví na vyvolávání nenávisti vůči nějaké skupině spoluobčanů a odolní vůči populismu a manipulaci,“ uvedl.

  • Karel Metyš
    Karel Metyš autor: Šulová Kateřina, zdroj: ČTK
  • Zdeněk Kovařík
    Zdeněk Kovařík autor: Šulová Kateřina, zdroj: ČTK

V poslední době naštěstí ubývá škol, které končí výuku dějepisu druhou světovou válkou, a naopak přibývá pedagogů, kteří se nebojí mluvit o období po roce 1948. Podle Strachoty je třeba si právě tato období připomínat.  „Zapomíná se. Ti, co tu dobu zažili, to ošklivé vytěsňují. Dochází k celkové relativizaci a zapomínání na to, že mluvíme o režimu, který byl skutečně zločinný,“ dodal.

Spisovatel, scenárista a dramatik Jiří Stránský, který jako politický vězeň strávil v komunistických lágrech celkem 10 let:

„Pořád jsme si nedovedli zamést před svým prahem a všichni předstírají, že mají čisté svědomí, a podle toho vypadá morálka i politika a z toho je mi smutno. Proto vyprávění o naší minulosti z úst těch, kteří to zažili, je důležitější než cokoli jiného. Je totiž autentické. Pamětníků nacistické a komunistické perzekuce je mezi námi, bohužel, každým rokem méně. Projekt Příběhy bezpráví však nabízí jedinečnou možnost se s nimi setkat.“


Jeden z nabízených dokumentů si školy mohou objednat zdarma na DVD nebo ho sledovat i on-line na webových stránkách organizace. V nabídce pro školy je letos také několik bonusů. Jedním z nich je snímek Normalizační loutka z dílny souboru Buchty a loutky natočený podle skutečných událostí ze života autorů v období normalizačního Československa. S velkým zájmem se už nyní setkává možnost získat zdarma a následně promítnout žákům a studentům oceňované třídílné drama o alarmujícím činu Jana Palacha a osudech jeho blízkých Hořící keř režisérky Agnieszky Holland.

Hořící keř (2013, režie: Agnieszka Hollandová)
Hořící keř (2013, režie: Agnieszka Hollandová)
  • Dokument Heleny Třeštíkové Hitler, Stalin a já vypráví o pohnutém osudu Hedy Blochové, která na vlastní kůži zažila nacistickou a komunistickou perzekuci.
  • Snímek Ivana Biela Postavení mimo hru popisuje osud členů národního hokejového mužstva, kteří vinou komunistické zvůle skončili ve vězení.
  • Dokument Milana Maryšky Deset bodů připomíná průběh stávky vysokoškolských studentů z listopadu 1968 proti posrpnovému vývoji.
  • Film Karla Strachoty České děti se pak věnuje jednomu z výrazných nezávislých hnutí druhé poloviny 80. let, které zásadní měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989.

Zapojené školy získají navíc příručku Příběhy bezpráví – propaganda, která popisuje nástroje a formy komunistické propagandy a její vývoj mezi lety 1948–1989. Již popáté byla také udělena Cena příběhů bezpráví, která je letos věnována památce Ivana Martina Jirouse. Osobnosti nominovali studenti a o výběru laureátů rozhodla studentská porota. Letos si ocenění odnesli tři bývalí političní vězni z uranových dolů v Jáchymově.  

Od 1. 11. do 20. 12. 2013 bude zároveň v Langhans – Centru Člověka v tísni pro veřejnost také zpřístupněna výstava stylizovaných fotografií, která vznikla jako vyústění týmových projektů Příběhy bezpráví – z místa, kde žijeme. Úkolem žáků základních i středních škol bylo najít ve svém okolí osobnosti, jejichž život poznamenala zvůle komunistického režimu. Jejich výpovědi pak doplnili o nejrůznější dobové materiály.

PODMÍNKY ZAPOJENÍ

1/ Každá škola si může objednat JEDEN FILM z nabídky, který obdrží na DVD.
2/ Po projekci musí následovat BESEDA S HOSTEM (pamětníkem, historikem apod.).
3/ Projekce a beseda musí proběhnout BĚHEM LISTOPADU 2013.
4/ K přihlášení do projektu je potřeba být zaregistrován na jsns.cz


Video Karel Strachota a Vít Brukner o Příbězích bezpráví ve Studiu 6
video

Karel Strachota a Vít Brukner o Příbězích bezpráví ve Studiu 6