Z novináře politikem a ještě dál. Chci být prezident, říká Komárek

Praha – Martin Komárek léta působil jako politický komentátor Mladé fronty DNES. Loni v červnu k překvapení řady kolegů oznámil svůj odchod do politiky a vstoupil do hnutí ANO Andreje Babiše. Totéž hnutí potom, stále k překvapení řady Komárkových kolegů, v předčasných sněmovních volbách získalo bezmála dvacetiprocentní podporu a na záda dýchalo i vítězné ČSSD. S čerstvě získaným poslaneckým mandátem ovšem Komárkovy ambice nekončí. Někdejší novinář a syn ředitele Prognostického ústavu Valtra Komárka si přeje usednout i na Pražském hradě. Cestě Martina Komárka do vrcholné politiky se věnovali Reportéři ČT.

V říjnu 1986 otiskla Mladá fronta, tehdejší deník Svazu socialistické mládeže, obsáhlý článek Magnetismus tvůrčí osobnosti s podtitulem K devadesátému výročí narození Klementa Gottwalda. Jeho autorem byl pětadvacetiletý novinář Martin Komárek. Tentýž text se coby antikampaň objevil i na plakátech v ulicích Liberce, kde Komárek letos v říjnu kandidoval do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše.

„Věděl jsem, že to může být a bude vytaženo,“ říká nyní Komárek s tím, že to byl jeden z důvodů, proč nad vkročením do politiky váhal. „Za některé články z té doby se hluboce stydím, protože ideologická úlitba tam byla. Ale bylo to strašné. Dnešní děti by to nedokázaly pochopit, proč jsme takové blbosti dělali,“ dodává a období 80. let jedním dechem vykresluje jako pokleslé, dekadentní a zábavné zároveň.

Ve stejné době, kdy v Mladé frontě vyšel zmíněný adorační text, byl jeho otec Valtr už dva roky ředitelem Prognostického ústavu. Výrazný představitel české ekonomie, který v 60. letech patřil mezi poradce kubánského revolucionáře Ernesta Che Guevary a po Listopadu usedl také do Čalfovy vlády národního porozumění, měl prý svého syna přivést i do KSČ. „Pod vlivem táty jsem se domníval, že jedině přes komunistickou stranu se dá něco měnit. Svým založením jsem ale vůbec nebyl komunista. Už tehdy jsem obdivoval Ronalda Reagana,“ uvádí dnes Martin Komárek.

A že pro něj otec v mnohém představuje vzor, potvrzují i jeho současné ambice. Během listopadové revoluce patřil Valtr Komárek spolu s Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem mezi zvažované kandidáty na post hlavy státu. "Táta chtěl být prezidentem a nikdy se mu to nepovedlo, byť jednou jen o kousek. Tak já chci být taky prezidentem,„ prohlásil novopečený poslanec ANO v rozhovoru s Reportéry ČT. A když se ho ujišťovali, zda to myslí vážně, odpověděl: “Jistě."

Včera proti Babišovi, dnes s Babišem

Po celé roky přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by měl Martin Komárek zamířit do politiky – v Mladé frontě působil i poté, co do svého názvu přijala „DNES“, časem se vypracoval až na post hlavního, politického komentátora. Jako takový přitom pranýřoval i svého současného stranického šéfa, podnikatele Andreje Babiše.

Na podzim před dvěma lety ho zmínil v celé sérii komentářů, z nichž hned první nazval 'Babiš tlachá jako v hospodě' a mj. napsal: „Jeden z našich 'nových Čechů', miliardář Andrej Babiš, tvrdí, že Česko připomíná Palermo. Prý se tu krade po miliardách. (…) jestliže Babiš nyní haní představitele pravice, chce pomoci svým ochranitelům a zároveň chráněncům ze sociální demokracie. Pan miliardář je tak nabroušený proto, že pravostředá vláda mu pokazila miliardový kšeftíček. A tak teď prská.“ Komárek si na tehdejším komentáři trvá i dnes. „Kritizovat bez důkazů se nemá, zvlášť když chceme tu politiku změnit,“ prohlašuje s tím, že to dnes Babiš už nedělá.

Měl plamenný výraz, líčí Jourová moment, kdy se zrodil politik

Svou pozici komentátora nejvlivnějšího českého seriózního deníku Komárek opustil počátkem loňského června, a to právě kvůli Babišovu hnutí ANO, kam ho přivedla místopředsedkyně Věra Jourová: „V podstatě jsem mu napsala mail: 'Martine, nechcete se potkat, že bychom si dali kafe?' Začala jsem s ním mluvit o ANO, chvilku mě nechal, měl takový zvláštní plamenný výraz v očích, a pak říkal: 'Já mám pocit, že bych chtěl jít do politiky'.“

„Cítím potřebu napravit to zkažené, co jsem jako komentátor kritizoval. To je moje osobní ambice. Jestli dokážu v tom, co kritizuju, být lepší než ti, co jsem kritizoval,“ objasňuje Komárek důvody, proč po třiceti letech opouští novinářskou profesi. Podle svých slov už coby komentátor začal hledat zárodky hnutí, které by mohly vyplnit vakuum mezi nereformovatelnými stranami.

Nakonec se setkal i s Babišem. „Několikrát jsme se sešli jako novinář a miliardář… Jako novinář a vůdce hnutí. Bylo to na večeři v Sokolovně v Průhonicích. Působil velice dobře. Vzal jsem si prakticky nulový čas na rozmyšlenou, protože jsem mu řekl, že jo. A druhý den jsem to oznámil šéfredaktorovi,“ popisuje své rozhodování. Paradoxem je, že týden po rozloučení Martina Komárka s jeho domovským listem a s novinařinou vůbec koupil Andrej Babiš s vydavatelstvím MAFRA i Komárkův domovský list.

Šéfredaktor Mladé fronty DNES Robert Čásenský:

Martin přišel jedno páteční odpoledne, tvářil se divně. Říká: 'Já ti musím něco důležitého říct, já končím.' Tak jsem se na něj podíval a říkal jsem: 'Co budeš dělat?' A on odpovídá: 'No, víš, já jdu do politiky.' To mě zarazilo, tak jsem se ptal, a do jaké strany? A on mi pak říkal, že do ANO 2011. Přiznám se, že jsem chvíli ovládal mimiku, abych se neusmál, protože mi to přišlo, že si dělá legraci. Asi po dalších pěti minutách jsem pochopil, že to myslí vážně. Takže jsme se dohodli, že komentář, který právě dopsal, je jeho poslední politický komentář v Mladé frontě, protože já nemůžu tisknout komentáře lidí, o kterých vím, že míří do politické strany.


Karel Pacner: Komárka to semele

V historii české žurnalistiky přitom Komárek není zdaleka prvním novinářem, který se pustil do politiky, už Karel Havlíček Borovský zasedal v Říšském sněmu, Karel Čapek i Ferdinand Peroutka kandidovali do Parlamentu za Národní stranu práce a někdejší šéfredaktor Svědectví Pavel Tigrid dokonce přijal křeslo ministra kultury v Klausově vládě. Až na výjimku Karla Havlíčka ale nebylo politické angažmá novinářů nijak výrazné, a pochyby proto mohou panovat i nad kariérou Martina Komárka. „Obávám se, jestli to není trochu sebevražda. Začít plout ve zralém věku v politických vodách je dost odvážné a překvapil mě i zvolený subjekt, protože za ním nevidím žádné velké myšlenky - asi ho to semele,“ glosuje Komárkovo angažmá publicista Karel Pacner.

Senátor Jaromír Štětina, jediný bývalý novinář ve vysoké politice, ovšem spatřuje ve své původní profesi konkurenční výhodu: „Člověk se jako novinář naučí odrážet podpásovky, argumentovat, být odvážný, nebo zbabělý. To všechno novinář umí a v profesi politika se to hodí.“

Andrej Babiš a Martin Komárek na plakátech hnutí ANO
Zdroj: ČTK
Autor: Honza Ján

Ideolog, který tvrdí, že chce „makat“

Od 1. srpna pracuje Komárek jako manažer programu hnutí ANO de facto jako Babišův zaměstnanec, a nebrání se ani pojmenování 'ideolog'. „Především dát dohromady kvalitní program. Ten by ale neměl být takový, že vám slíbíme všechno, co naši protivníci, a ještě něco navíc, jak to mají ostatní strany. Práce je nesrovnatelně víc,“ popisoval své nové angažmá v průběhu léta. „Už si nemůžu dovolit ten přepych někoho poslat do p**ele, s nikým se nebavit, nebrat telefony a na některé věci kašlat, protože všichni lidi jsou dneska pro mě potenciální voliči, a myslím si dokonce, že tento postoj je správnější,“ prohlašuje.

Do sněmovny poprvé jako politik vstoupí na konci listopadu, kdy proběhne ustavující schůze dolní komory. Se sedmačtyřiceti mandáty bude mít Babišovo hnutí druhý nejsilnější klub. „Voliči nám dali obrovskou důvěru a mě z toho pomalu mrazí v zádech,“ reagoval během volebního víkendu na překvapivé výsledky hlasování, ve kterém ANO od vítězné ČSSD dělila jen necelá dvě procenta hlasů. „Co by se stalo, kdybychom zklamali i my? Fakt se asi teď stávám něčím, jako je politik, protože s touhle důvěrou my musíme pracovat a musíme splnit, co jsme slíbili. A opravdu nesmíme ani v náznaku lhát, krást, dělat blbosti, a musíme pracovat.“

Zda předvolební heslo Nejsme jako politici – makáme skutečně naplní, ukáží následující čtyři roky. A co se týče nejvyššího ústavního postu: Další přímá volba prezidenta čeká Českou republiku v roce 2018.