ÚVV ČSSD: Sobotku čeká spanilá jízda. Možná poslední

Praha - Zítra se začnou zúročovat volební lístky, které Češi před dvěma týdny hodili do uren. Lídr vítězné ČSSD Bohuslav Sobotka by měl získat nezpochybnitelnou podporu uvnitř strany pro sestavení příští vlády a vyjednávání o ní by mělo začít. Sobotkovi těsně před klíčovým zasedáním Ústředního výkonného výboru přálo štěstí: na svoje funkce ve vedení strany rezignovali první místopředseda Michal Hašek s Jeronýmem Tejcem. Den předtím tak učinil další autor neúspěšného stranického puče Zdeněk Škromach. Překážky k Sobotkově triumfu se tím samy odklidily. Teď jen - na jak dlouho.

V srpnu letošního roku se na Ústředním výkonném výboru (ÚVV) ČSSD měla projednávat rutinní agenda. Sociální demokracie měla schválit kandidátky, program v kostce a usnesení, že je předseda Sobotka celostátním lídrem a kandidátem na premiéra, což už posvětilo vedení strany. Vše mělo jít hladce. Sobotku jako předsedu už na jarním sjezdu podpořilo 84 % delegátů. Získat více než 50 % procent hlasů, jež by dvaačtyřicetiletému politikovi potvrdilo pozici celostátního lídra, mělo být formalitou. Proto Sobotku nerozhodil ani Zdeněk Škromach, který z neznámého důvodu - Sobotka se po tom nepídil - navrhl tajné namísto veřejného hlasování.

O to větší údiv přinesly výsledky – Sobotku podpořilo „pouhých“ 57 % ze zhruba 190 členů ÚVV. Předseda odcházel zdrcený a nedorazil ani na pracovní oběd se členy vedení, kde se měla probírat předvolební strategie. Stejně rozladěná byla i skupina Sobotkových stoupenců, kteří se nevystříhali ostrých slov. „Puč nevyšel, svébytnost zachována,“ napsal tehdy na svůj facebookový profil Jiří Dienstbier.

Ústřední výkonný výbor - nejvyšší orgán strany, v období mezi sjezdy má 190 členů. Zasedají v něm členové předsednictva (32), jeden zástupce každé krajské (14) a každé okresní a v případě Prahy obvodní organizace strany (nejméně 106), pět zástupců zahraničního regionu ČSSD a také šéfové Mladých sociálních demokratů, Sociálně demokratických žen a Klubu seniorů ČSSD. Právo na účast mají i ústřední tajemník ČSSD, předseda a členové Ústřední kontrolní komise, automaticky předsedové krajských výborů, hejtmani krajů, poslanci a senátoři a poslanci Evropského parlamentu za ČSSD.

V pravomoci výboru je vyslovit nedůvěru předsedovi i místopředsedům strany nebo členům předsednictva. Funkcionář strany je odvolán, pokud proti němu hlasují tři pětiny členů ÚVV. Stejným počtem hlasů může výbor schválit nové kandidáty, například místopředsedy, nejde ovšem o povinnost. Tento ÚVV zřejmě odstoupivší členy vedení strany podle vyjádření několika z nich doplňovat nebude.


Srpen II. zřejmě nepřijde

Podobnými slovy – že puč nevyšel – byly hodnoceny i události uplynulých dní. A podobně jako v srpnu bude i tentokrát hlasovat ÚVV tajně, s čímž ve svém povolebním prohlášení přišel sám Sobotka. Výsledky však budou téměř jistě odlišné. Bohuslava Sobotku jako šéfa strany a kandidáta na premiéra postupně podpořily všechny krajské organizace, a to včetně Prahy a Haškovy i Sobotkovy „domovské“ jižní Moravy.

Podobně naladěny by měly být i okresní organizace, jejichž členové jsou v krajských výborech zastoupeni. A odpor proti předsedovi straníci neočekávají ani u předsednictva ČSSD, v němž „sobotkovci“ početně převažují a „haškovci“ jsou oslabeni kapitulací jejich předních tváří v uplynulých dnech. Přes 150 hlasů ze 190 by tak v tuto chvíli mělo být na straně Sobotky, což mu k potvrzení lídrovské pozice postačí.

„Počítáme s jasným vítězstvím Bohuslava Sobotky,“ tvrdí pro web ČT24 zahraniční tajemnice strany a členka ÚVV Kateřina Bocianová. „ÚVV se účastní straníci z nejnižších příček až po nejvyšší. Proto je hlasování výboru mnohem důležitější než názor předsednictva,“ popisuje Bocianová. Právě kvůli účasti nižších příček ČSSD považuje Bocianová hlasování za obtížně zmanipulovatelné.

Jak bude vypadat sjezd?

Odlišného názoru je Jiří Dienstbier, autor „pučistických“ komentářů při srpnovém zasedání sjezdu. „Zástupci základních organizací a krajů opravdu lépe zastupují voličskou základnu než pouhé politické schůze grémia či předsednictva,“ tvrdí. „To ovšem neznamená, že někdo nemůže vzít telefon a vyvíjet nátlak na jednotlivé členy výboru. Naprosto zřetelné to bylo právě v tom srpnu, kdy Haškovi lidé organizovali hlasování proti Sobotkovi,“ komentuje situaci Jiří Dienstbier.

Jestliže měl Michal Hašek moc a vůli ovlivňovat srpnový sjezd, nyní nepochodí. Svými domluvami s prezidentem Zemanem ústícími v pověstnou schůzku v Lánech od sebe odvrátil naprostou většinu spojenců. Ti přišli jak o důvěru k prvnímu místopředsedovi, tak nyní po Haškově, Škromachově, Tejcově a dřívější Zimolově rezignaci také o bod, ke kterému se vztahovat a čekat naslibované posty.

Video Rezignace Michala Haška a Jeronýma Tejce
video

Rezignace Michala Haška a Jeronýma Tejce

Rezignace Michala Haška a Jeronýma Tejce

8.11.2013, Rezignace Haška a Tejce

I proto by mělo být toto zasedání ÚVV selankou pro Sobotku. Je však možné, že zítřejší stranická idyla bude poslední. Politologové a komentátoři se ve vysílání ČT24 vesměs shodli, že odstoupivší pučisté budou nadále usilovat o oslabení Sobotkova křídla v partaji, zejména tváří v tvář mimořádnému volebnímu sjezdu ČSSD plánovanému už za půl roku. Jak Hašek, tak Tejc (ten oznámil také rezignaci na předsedu poslaneckého klubu strany) byli zvoleni poslanci, Škromach je senátorem. A z těchto parlamentních pozic mohou dále předsedovi a „jeho“ případné vládě okopávat kotníky.

Michal Hašek, stále hejtman Jihomoravského kraje a také šéf Asociace krajů, už naznačil směr obnoveného boje, když řekl, že bude hlídat čistotu takzvaného sociálnědemokratického vyjednávání ve vládě. „Puč nevyšel, možná bude guerilla,“ řekl k tomu na ČT24 komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov. „Jelikož koaliční vláda nemůže být sociálnědemokratická, přijde útok,“ dodal.

Ostatní vrcholné orgány ČSSD:

Předsednictvo ČSSD - tvoří jej členové politického grémia, doplnění o šéfa skupiny poslanců ČSSD v Evropském parlamentu, jednoho zástupce vysílá každá krajská organizace strany a deset členů volí Ústřední výkonný výbor ČSSD. V posledním období mělo předsednictvo 34 členů, které svolává předseda strany nejméně jednou měsíčně a které řídí činnost strany mezi zasedáními ÚVV.

Sjezd - nejvyšší orgán strany, koná se obvykle jednou za dva roky, počet delegátů na sjezdu stanoví ÚVV. Posledního sjezdu, který mimo jiné potvrdil Bohuslava Sobotku v čele ČSSD, se letos v březnu v Ostravě zúčastnilo přes šest stovek delegátů s hlasovacím právem. Sjezd může volit předsedu, pokud není podle rozhodnutí ÚVV volen přímou volbou, vždy volí místopředsedy strany. Schvaluje členy ústředního výkonného výboru, má pravomoc měnit stanovy. Mimořádný sjezd může být svolán, pokud o to požádají tři pětiny členů ÚVV nebo stejný podíl krajských či okresních organizací. Ten další by se měl konat v únoru či březnu příštího roku.