Chmiel definitivně osvobozen, mluví o kriminalizaci

Praha - Bývalý ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel byl s definitivní platností osvobozen. Obžaloba tvrdila, že se Chmiel coby velvyslanec v Austrálii dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, když rozdělil projekt na informační kampaně na několik menších. Soud ho ale obžaloby zprostil, státní zástupce se proti verdiktu neodvolal. Chmiel tvrdí, že ho ministerstvo zahraničí chtělo diskreditovat. V té době vedl resort Karel Schwarzenberg, podle něhož by současný ministr postupoval stejně.

Schwarzenberg prostřednictvím své mluvčí Martiny Týblové připomněl, že ani on, ani ministerstvo zahraničí trestní oznámení na Chmiela nepodali. „Pokud je mi známo, trestní oznámení bylo podáno anonymně. Policie se trestnímu oznámení nicméně věnovala a na základě šetření došla k závěru, že byl spáchán trestný čin,“ dodává s přesvědčením, že „stávající ministr, či jakýkoli jiný, by v této situaci postupoval stejně“. Jakékoli jiné kroky by exministr a předseda TOP 09 považoval za chybu.

Ministr zahraničí v demisi Jan Kohout avizoval snahu přerušit Chmielovo neplacené volno, aby se mohl vrátit do diplomacie. „S panem Chmielem se rád při nejbližší příležitosti sejdu, abych se seznámil s jeho plány do budoucna. Pro MZV a Českou republiku za dvě desetiletí odvedl kus dobré práce a jeho očištění od nespravedlivých nařčení otevírá prostor pro další spolupráci,“ uvedl Kohout. Výsledek soudu ho prý potěšil.

Předseda TOP 09 Karel SchwarzenbergKarel Schwarzenberg: „Není možné srovnávat šetření generální inspekce, jakožto interního orgánu ministerstva, s prací policie, která v době, kdy jsme se k žalobě připojili, již došla k odlišnému názoru.“


Podle Chmiela snaha o jeho dehonestaci začala počátkem roku 2009, kdy Generální inspekce (GI) MZV vycházela z nekompletních dokumentů a manipulovala s fakty. Druhý pokus byl údajně zinscenován přes média, kdy byla zveřejněna předběžná zpráva o závěrech inspekce. „MZV vedené panem Schwarzenbergem se k mému stíhání připojilo, i když nemuselo. Zejména za situace, kdy mělo k dispozici Závěrečnou zprávu GI MZV, ze které plyne, že jsem se ničeho protizákonného nedopustil,“ uvedl Chmiel.

Postěžoval si také, že ministerstvo ho nikdy veřejně nepodpořilo, přestože mělo informace o jeho nevině k dispozici. Prý také od března 2009 do srpna 2012 opakovaně žádal o přijetí u Schwarzenberga, opakovaně byl však odmítán. „Pan Schwarzenberg mne nakonec nikdy nepřijal, což má taky svoji vypovídající hodnotu,“ podotkl.

Chmielovy potíže souvisejí s informační kampaní v zahraničí

Podle obžalovacího spisu se Chmiel provinil v roce 2008 v souvislosti s projektem ministerstva zahraničí na informační kampaně v Tichomoří. Projekt za téměř dva miliony korun údajně rozdělil na pět dílčích částí, čímž porušil zákon o veřejných zakázkách a další předpisy. Udělal to prý proto, aby nemuselo být vypsáno výběrové řízení a aby rozhodnutí o vybrání jedné z firem nemusel předkládat ke schválení koordinátorovi projektu. Poté údajně zadal třem předem zvoleným firmám vypracování studií týkajících se zámoří a cestovního ruchu, které ale se zadáním schváleného projektu nesouvisely, a navíc v rozporu se zadáním nijak nepropagovaly české společnosti v zahraničí. Státu tím měl způsobit škodu zhruba 1,5 milionu korun.

Chmiel by přivítal legislativní změnu, kdy by v případě pravomocného zproštění obžaloby následovalo automatické a důkladné šetření, proč se tak stalo. „Jen tak se dá oddělit plevel od zrna a zjistit, zda se jedná o neschopnost (a v případě opakované neschopnosti by to mělo vést minimálně k přeřazení dotyčného vyšetřovatele na jiné místo, na které intelektuálně stačí), nebo o úmysl,“ dodal bývalý ministr.

Chmielovi hrozilo až deset let vězení. Vinu od počátku odmítal, odpovědnost za realizaci zakázek podle něho neslo ministerstvo zahraničních věcí.

Velvyslancem v Austrálii byl Chmiel od ledna 2008 do konce roku 2009, kdy se stal v kabinetu Jana Fischera ministrem pro evropské záležitosti. Kvůli působení v úřednické vládě vystoupil z ODS, kam se ale později vrátil. O pozastavení svého členství ve straně následně požádal ještě před zahájením trestního stíhání, prý z osobních důvodů. Fischerovi pomáhal i s prezidentskou kampaní.