Stránský, Wiendl, Němcová, Kolmer – ti čtyři, kteří čelili zlu

Praha – Neziskové sdružení Post Bellum rozdalo již počtvrté ceny Paměti národa. Ocenění je určeno osobnostem, které „měly odvahu postavit se zlu“, a tradičně vybírá z válečných veteránů, pamětníků holocaustu, politických věznů nebo disidentů. Letošními laureáty se stali Felix Kolmer, Dana Němcová, Jiří Stránský a František Wiendl. Laureáty vůbec poprvé během slavnostního večera představily čtyři krátké filmy, které vytvořili mladí tvůrci pod vedením režisérky Agnieszky Hollandové. Česká televize se také ujala přímého přenosu ze slavnostního večera.

Neziskové sdružení Post Bellum vzniklo před dvanácti lety a stojí za projektem Paměť národa, který sbírá vzpomínky válečných veteránů, vězňů nacistické i komunistické totality, disidentů i komunistických funkcionářů a agentů StB. Dodnes sesbíralo více než 1700 příběhů života, do kterého zasáhly „velké dějiny“ a peripetie 20. století.

Vzpomínky jsou dostupné v mezinárodním digitálním archivu, před dvěma lety třináct vybraných příběhů získalo i svou komiksovou podobu v úspěšné knize Ještě jsme ve válce (čtěte víc). Ze zaznamenaných vzpomínek pamětníků je také každoročně vybrána skupina těch, kteří na slavnostním večeru „Hrdinové Paměti národa“ získají ocenění svých životních postojů.

„Vybíráme z veliké sbírky osobností, které jsme během jednoho roku natočili a jejichž vzpomínky jsou součástí našeho digitálního archivu. S Post Bellum spolupracuje zhruba 200 redaktorů a ti vyberou 80 lidí, kteří se třeba v jednom jediném momentu svého života zachovali nesmírně inspirativně,“ vysvětluje princip výběru laureátů předseda sdružení Mikuláš Kroupa. Ze vzniklého seznamu následně vybírají oceněné osobnosti badatelé. Letos se jedná o následující čtveřici:

FELIX KOLMER: Elektroinženýr a uznávaný odborník na akustiku Felix Kolmer prošel za druhé světové války třemi koncentračními tábory. Byl nasazen na proměnu terezínské Malé pevnosti v tábor pro tisíce vězněných Židů, podařilo se mu objevit tajnou chodbu, díky níž řada Židů z Terezína utekla – on sám se ale nakonec v říjnu 1944 ocitl v Osvětimi-Březince. Z jeho transportu přežilo první den v táboře pouze 250 lidí, 1250 ostatních skončilo v plynových komorách. Závěr války přečkal v pracovním táboře Friedland na jihu polského Slezska, ze kterého se mu podařilo utéct díky spojeneckému bombardování.

DANA NĚMCOVÁ: Vystudovaná psycholožka patří mezi nejvýraznější ženské tváře českého disentu. Po soudním procesu s hudební skupinou The Plastic People of the Universe začala spolu se svým manželem organizovat jejich podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi, stala se také jednou z prvních signatářek a později také mluvčích Charty 77. Opakovaně podstupovala výslechy v Bartolomějské ulici, na konci sedmdesátých let strávila půl roku ve vazbě. Stala u vzniku Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných, po roce 1989 byla krátce poslankyní Federálního shromáždění.

JIŘÍ STRÁNSKÝ: Vnuk prvorepublikového premiéra Jan Malypetra nemohl z politických důvodů dostudovat, prošel službou u PTP a v roce 1953 byl v zinscenovaném procesu obviněn z velezrady. Následovalo osmileté věznění v jáchymovských pracovních táborech, kde se setkal i s představiteli umlčené literatury (Jiří Zahradniček, Zdeněk Rotrekl). Na svobodu se dostal díky Novotného amnestii v roce 1960, věznění se opakovalo za normalizace (1974-1976), tentokrát kvůli údajnému rozkrádání majetku. Po revoluci Jiří Stránský řídil český PEN klub, zkušenosti s totalitní mocí shrnul v románovém opusu Zdivočelá země, na jehož motivy vznikl i populární televizní seriál.

FRANTIŠEK WIENDL: Rodák z Klatov se zapojil do protinacistického i protikomunistického odboje; za protektorátu se podílel na chodu odbojové skupiny Lidice a odzbrojením německé jednotky pomohl k osvobození Klatov ještě před příchodem americké armády. Po únoru 1948 spolu s otcem pomáhal Čechům s přechodem státní hranice na Západ. V listopadu 1949 byl prozrazen, zatčen a odsouzen k osmnácti letům vězení - šest let strávil v jáchymovských uranových dolech, další čtyři roky byl vězněn na Pankráci, na svobodu se dostal díky amnestii v roce 1960. Po roce 1989 spoluzakládal Konfederaci politických vězňů. 

Web ČT24 vám v následujících dnech postupně přinese portréty všech čtyř oceněných osobností.

Vydáno pod