Revoluce různýma očima aneb vzpomínky z obou stran barikády

Praha – Sametová revoluce se čím dál častěji stává častým motivem přímých účastníků, kteří se k ní vrací v knižní podobě. A jsou to pohledy z obou břehů. Deníky z listopadových událostí vydává například tehdejší studentská aktivistka Monika Pajerová. A Miroslav Štěpán, který vedl KSČ v Praze, pak sepsal své paměti do další publikace. Jako jeden z prvních ale zveřejnil své postřehy tehdy studentský vůdce Václav Bartuška.

Bartuška a Štěpán stáli na opačných stranách barikády a jejich rozdílný pohled na svět přetrval. „Já jsem se cítil velmi dobře, mně bylo spíš líto těch lidí dole, a řeknu vám to otevřeně (…) byli to volové,“ zpětně vzpomínal Štěpán na situaci, kdy dav protestujících rozzuřeně reagoval na jeho slova o tom, že patnáctileté děti určují, kdy má odejít prezident.

To bývalý studentský vůdce Václav Bartuška se na listopadové události dívá trochu jinak: „Byly to nejkrásnější chvíle mého života a hlavně pocit, že jsme schopni jako lidé, jako země, si jasně říct, kam chceme jít.“ Bartuška byl zároveň i členem parlamentní vyšetřovací komise událostí 17. listopadu. „Já si myslím, že už dneska víme, co se tehdy stalo a proč se to stalo, prostě se zhroutil režim, který už nefungoval a neměl lidem co nabídnout,“ dodal.

Ve svých vzpomínkách s názvem Polojasno Bartuška zveřejnil své studentské deníkové zápisy. Jsou autentickým svědectvím vnímání skutečnosti v čase bezprostředně po pádu totalitního režimu a odhalují i úpornou snahu odcházející moci zbavit se jakékoli zodpovědnosti nejen za události na Národní třídě, ale za represivní složky komunistického režimu vůbec.

Na křtu nechyběli Štěpánovi straničtí kolegové v čele s Jakešem

Miroslav Štěpán se rozhodl o svůj pohled na svět podělit až nyní. Na křest jeho knihy přišli i někteří vysocí funkcionáři předlistopadového Československa, mezi nimi i Milouš Jakeš. Ten  o kvalitách Štěpánova díla nepochybuje. „Prostě je pravdivý. To jsou tytéž poznatky, jaké mám já,“ konstatoval. Zastánce tvrdého zásahu proti demonstracím v roce 1989 nazval svou knihu Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu a na večírku ji neváhal pokřtít pravým šampaňským.