Sibiř na vlastní kůži a on-line. Český projekt vás zavede do gulagu

Praha – Občanské sdružení Gulag.cz otevřelo unikátní virtuální muzeum, které umožní každému uživateli internetu navštívit sovětské trestanecké tábory v nejodlehlejší části ruské Sibiře. Projekt vychází ze studijních cest do Ťumeňské oblasti a podobně jako Google Street View pracuje s technologií panoramatických fotografií.

Prostřednictvím Virtuálního muzea Gulagu mohou návštěvníci nahlédnout do lágrů na západní Sibiři v té podobě, jak se dochovaly až do dnešních dnů. „Gulagy se nacházejí hluboko v tajze, je obtížné se tam dostat a ani na internetu o nich není mnoho informací,“ přiblížil autor projektu a předseda sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek.

Skupina rusistů, historiků a dokumentaristů je mapovala během tří studijních cest k tzv. Mrtvé trati, čili nevyužívané transpolární magistrále, kterou vězni gulagu budovali ze Stalinova rozkazu v letech 1947–1953 (viz mapa níže). Podle některých odhadů se na stavbě v extrémních přírodních podmínkách podílelo až 80 tisíc vězňů.

„Opuštěných pracovních táborů se dodnes na západním i východním úseku trati dochovalo přes padesát, a to v různých fázích rozpadu,“ uvádí skupina na webu věnovaném Mrtvé trati s tím, že hlavní pozornost se soustředila na lágry v okolí města Jermakovo. „Důkladně jsme prozkoumali rozlehlý (oproti jiným lágrům dvojnásobný) tábor Barabanicha, trestný tábor stranou od trati a jeden běžný pracovní tábor.“

Prohlídka virtuálního muzea
Zdroj: Gulag.cz

Čeští badatelé na Sibiř zamířili cekem třikrát, poprvé v roce 2009, podruhé v roce 2011 a naposledy letos v září, kdy prozkoumali deset opuštěných lágrů. „Toto virtuální muzeum jsme dělali tři týdny,“ upřesnil Černoušek. Některé objekty byly naprosto zničené, jiné poměrně zachovalé včetně vnitřního vybavení.

„Rozhodli jsme se využít technologii sférické fotografie, která divákovi umožní navštívit ta místa téměř tak, jako kdyby tam sám stál,“ řekl fotograf Pavel Blažek. Při této časově náročné technice se každé panoráma skládá z 95 fotografií. Pro tvorbu muzea tak bylo potřeba nafotit neuvěřitelných 16 000 snímků, autoři navíc plánují virtuální expozici postupně dále rozšiřovat.

Materiální zázemí projektu a vývoj dnes otevřeného virtuálního muzea umožnil mezinárodní projekt Central European Memory of the Gulag a partnery muzea jsou středoevropské instituce studující období nacistické a komunistické totality včetně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Zobrazit místo Mrtvá trať na větší mapě

Transpolární magistrála a gulagy:

Transpolární magistrála, nebo též tzv. Mrtvá trať, měla spojovat města Salechard a Igarka za polárním kruhem na severní Sibiři. Práce na ní začaly v roce 1947, přičemž železnice chtěla propojit již existující trať z Moskvy do Vorkuty (v oblasti Polárního Uralu) s řekou Jenisej, kam by mohly připlouvat lodě z nalezišť rud v Norilsku a z oblasti Severního ledového oceánu. Podle českého badatelského týmu však trať neměla žádný reálný strategický význam, protože oblast Norilska je pohodlně dostupná po řece i po moři. Po Stalinově smrti tak byla nedokončená stavba zakonzervovaná jako „zcela neúčelná“.

Vězni gulagů železnici stavěli v mimořádně nehostinných podmínkách; celá trať vede v oblasti trvale zmrzlé půdy, která je po většinu roku pokrytá sněhem. Když vrchní část půdy během krátkého léta roztaje, promění se v bažinatý povrch, což práce ještě komplikovalo, protože vystavěné části „usedaly“. Trati navíc v cestě stály dva ruské veletoky, řeky Jenisej a Ob. Sovětští projektanti ovšem nepočítali s výstavbou mostů – v létě měly dopravu zajistit trajekty, v zimě se měly koleje pokládat na led zamrzlých řek.

Na stavbě magistrály mohlo pracovat až 80 tisíc vězňů zdejších gulagů – období přelomu 40. a 50. let v SSSR představovalo čas třetí vlny represí (po revoluci přerostlé v občanskou válku a po stalinských procesech 30. let), během které zažívalo věznění v gulazích svou kulminaci. Podle historiků prošlo dvěma sty trestaneckými tábory během Stalinovy vlády 8 až 13 milionů lidí.


Virtuální muzeum přitom zdaleka není prvním výstupem ze studia sovětských gulagů u řeky Jenisej; osudy tuzemských obyvatel, kteří se ocitli v soukolí stalinských represí, mapuje putovní výstava Čechoslováci v Gulagu. Cestu na Sibiř z roku 2009 zachytil i dokument Šimona Špidly Mrtvá trať, který před nedávnem odvysílala Česká televize. Podívejte se:

Video Události ČT o gulazích
video

Události ČT o gulazích