Praha – Po koncepci sociálního bydlení již dlouho volají takřka všichni – neziskové organizace, které se snaží pomáhat sociálně vyloučeným skupinám, lidé, jimž v sousedství vznikají ubytovny pro chudé, ale občas i podnikatelé, kteří je provozují. Ministerstvo pro místní rozvoj teď žádanou koncepci připravuje. Už ale zní i její kritika – místo aby se zabývala problematikou ubytoven, zavádí místo nich tzv. sociální domy, které jsou podle neziskovek prakticky totéž. Stát chce takové bydlení podporovat. Připravovanou koncepci kritizuje i ministerstvo vnitra, aby koncepci neschvalovala žádá vládu i platforma pro sociální bydlení.
Zaniknou s koncepcí sociálního bydlení ubytovny?
Koncepce sociálního bydlení je teď na stole, ovšem snášejí se na ni stovky připomínek. Ukazuje se totiž, že problematiku ubytoven zřejmě nevyřeší. Autoři koncepce totiž chtějí podporovat sociální domy – tedy zařízení se společnými prostorami fungující obdobně jako ubytovny. „Počítá se tam se společnými prostorami na stravování, zábavu,“ přiblížil mluvčí úřadu Marek Ženkl. To se nelíbí neziskovým organizacím ani ministerstvu vnitra. To v připomínkovém řízení označilo koncepci za bezzubou, neplní podle něj základní funkci – přijít s tím, jak by měl funkční systém sociálního bydlení v Česku vypadat.
Krupa: Sociální dům je příliš jednoduchá a lákavá varianta
„Koncepce povede k nárůstu počtu vyloučených lokalit,“ je přesvědčen ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. Koncepce totiž obsahuje program na výstavbu zařízení pro sociálně slabé, což jsou zařízení, která by podle Krupy fungovala v podstatě podobně jako komerční ubytovny. „Nám se zdá, že je to příliš jednoduchá a lákavá varianta,“ zhodnotil nová zařízení Krupa.
Romské dítě před ubytovnou pro sociálně vyloučené
„Koncepce o ubytovnách vůbec nehovoří, ten problém je uměle vytvořený,“ brání nový materiál náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous (ODS). „Koncepce sociálního bydlení klade důraz na zvýšení intenzity sociální práce,“ řekl Kalous, podle něhož vytvoří koncepce podmínky pro to, aby množství lidí na ubytovnách nezvyšovalo.
Jak funguje systém příspěvků na bydlení?
Přestože je bydlení na ubytovně často několikrát dražší než nájemné v samostatném bytě, pro některé skupiny lidí zůstává jediným, nejjednodušším nebo nejvýhodnějším řešením. Může jít o ty, kteří o bydlení v běžném nájemním bytě přišli, nebo třeba romské rodiny, kterým se soukromí majitelé bytů obávají dát nájemní smlouvu. Nájemné za bydlení na ubytovně za ně v řadě případů platí stát. Jelikož jde o sociálně slabé, přispívá jim totiž stát formou doplatků na bydlení, které pokryjí většinu nájemného.
Doplatek na bydlení je jednou z dávek v hmotné nouzi a úřady mohou využít také takzvaného institutu zvláštního příjemce, kdy je doplatek zasílán majiteli ubytovny bez souhlasu ubytovaného. Zbytek nájemného doplatí ubytovaná rodina, často z jiných sociálních dávek. Existují ale i případy, kdy majitel do smluv napsal vyšší cenu, aby získal od úřadu „plnou sumu“ a nájemníci už mu žádné peníze nedopláceli. Výše státního příspěvku závisí na lokalitě i na počtu osob v domácnosti. Jednotlivec tak mohl loni dostat od 4 379 do 7 068 korun, rodina se čtyřmi a více členy od 11 466 do 17 269 korun.
Podle chystané novely o hmotné nouzi by se vyplácení doplatku mělo omezit, lidé by ho mohli dostávat maximálně rok.
„Lidé se v dnešní době nejsou schopní posunout z těch ubytoven dál,“ vysvětlil Krupa s tím, že rodina platí za pokoj na ubytovně dvacet, nebo dokonce dvacet pět tisíc, které ale většinou zaplatí stát formou dávek v hmotné nouzi. „Ten člověk nemá motivaci si sehnat práci, protože tolik peněz nevydělá,“ vysvětlil problém lidí žijících na ubytovnách Krupa. „V podstatě jsou v pasti,“ shrnul Krupa s tím, že takových lidí je v České republice 100 000.
- „Bavíme se o rodinách s dětmi, o lidech, kteří v ubytovnách vyrostou. Jejich návrat do normálního bydlení je takřka nulový,“ varoval Krupa.
Ubytovna Předvoj
Platforma pro sociální bydlení s koncepcí nesouhlasí
Platforma pro sociální bydlení žádá vládu, aby neschválila navrhovanou koncepci sociálního bydlení a novelu o hmotné nouzi, která omezuje vyplácení doplatku na bydlení. „Sociální bydlení by měl garantovat stát zákonem,“ myslí si Štěpán Ripka z platformy. Podle něj typologie bydlení, jak ji koncepce představuje, je tvořena spíše pro potřeby provozovatelů ubytoven a stavebních firem, než pro potřeby těch, kdo by služeb sociálního bydlení využívali. Služby sociálních bytů podle něj neziskové organizace, často ve spolupráci s radnicí, provozují už nyní, ovšem bez legislativního rámce.
Jak to vypadá na ubytovně pro chudé lidi? Na jaře to zjišťovala redaktorka České televize Marta Pilařová, která se v přestrojení dostala na karvinskou ubytovnu Předvoj – ubytovala se v části pro krátkodobé hosty, navštívila ale i část, kde lidé žijí dlouhodobě. Podala potom svědectví o společných koupelnách – kde tehdy ovšem netekla voda – nebo postelí bez matrací, zato však prolezlých štěnicemi. Podle obyvatele ubytovny Jozefa Puškára se za dva lidi v malé místnosti na ubytovně s podobným komfortem, jaký popsala Marta Pilařová, platí měsíčně osm tisíc korun. „Za televizi si musíme připlatit ještě 300 korun navíc,“ dodal.
Na ubytovny si stěžují jejich obyvatelé, kteří však nedokáží najít lepší bydlení, ale i lidé z okolí. Těm vadí, že se na ubytovnách soustřeďují všemožné existence a v okolí roste kriminalita. Ostatně sestěhování lidí do starých domů, ze kterých tak vznikly obdobné ubytovny, vedlo před dvěma lety k nepokojům na Šluknovsku. Podle organizací, které proti ubytovnám bojují, je to příznačné. „Ubytovny vedou k vyloučení a rozdělení společnosti,“ zdůraznil mluvčí Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
Když právě kvůli ubytovně Předvoj vypukl spor karvinské radnice s jejím majitelem společností RPG, obě strany se shodly především na jednom – problémy s ubytovnami by nebyly, kdyby stát oblast sociálního bydlení neignoroval a připravil rozumnou koncepci.
GALERIE
videogallery_398285
Pokusy o řešení problémů sociálního bydlení přitom v Česku probíhají a některé jsou úspěšné. Například v Moravské Ostravě a Přívozu – čtvrti v minulosti proslulé ghettem Přednádraží – existují sociální byty. Od městské části si je za tržní cenu pronajímají neziskové organizace, které je potom nabízejí lidem z ubytoven. „Pokud uživatel dva roky řádně platí nájem, řádně spolupracuje, děti chodí do školy, Moravská Ostrava jim dá nájemní vztah vůči tomu bytu,“ popsala Marcela Stryjová z Armády spásy, jak sociální bydlení v části Ostravy funguje. Podle úřadu městské části jsou problémy minimální, neziskovky si totiž umějí nájemníky ohlídat a jen málo z jejich klientů musí nakonec byty opustit.