Koalice hlásí: Ztrátoví živnostníci přijdou o daňové zvýhodnění

Praha - Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se dohodli na finální podobě programové části koaliční smlouvy. „Myslím si, že nikdo nezvítězil,“ zhodnotil smlouvu, která je podle něj průnikem požadavků všech stran, místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Problematickou otázku minimální daně ve finálním znění dokumetu nahradí omezení pro daňové zvýhodnění u osob samostatně výdělečně činných, které jsou dlouhodobě ve ztrátě. „OSVČ, které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání, a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně, nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění,“ uvedl na brífinku Zaorálek s tím, že omezení se netýká roku založení a dalších tří let.

Text dohody se chystají ČSSD, ANO a KDU-ČSL zveřejnit v pátek dopoledne. Hnutí ANO je podle šéfa jeho poslanců Jaroslava Faltýnka s výsledkem spokojeno. Na formulaci daní pro živnostníky se prý shodly všechny tři strany. Místopředseda lidovců Marian Jurečka řekl, že řešení daňové politiky je dobrým kompromisem pro všechny zúčastněné a koaliční dohoda představuje „dobrý program pro Česko na příští čtyři roky“.

Zaorálek řekl, že v oblasti sektorové daně, o kterou se strany dříve také přely, bude v koaliční smlouvě uvedeno, že strany zváží její zavedení. Příští rok budou strany hledat v hospodaření státu úspory. „Pokud se během roku 2014 ukáže, že se to nedaří, tak se vrátíme k těm požadavkům, které jsme měli, včetně daně z příjmu právnických osob a podobně,“ řekl Zaorálek. Zavedení sektorové daně by pak bylo zřejmě na prvním místě. Podle Jurečky ale není v dohodě vymezeno, kterých odvětví by se vyšší daň mohla týkat.

Po programu přijdou na řadu personálie

Po doladění programových neshod se strany začínají dohadovat o složení vlády. Lidovci zopakovali požadavek na tři ministerská křesla. „Nebude-li možnost mít tři křesla, tak prostě KDU-ČSL do té koalice nepůjde,“ řekl ve včerejším pořadu Hyde Park místopředseda strany Marian Jurečka.

Sociální demokraté nabídli lidovcům ministerstva kultury a zdravotnictví. Žádné další se jim hnutí ANO přidávat nechystá, straně se čtrnácti poslanci podle nich dva resorty stačí. Jestli by se lidovci spokojili se dvěma a s postem místopředsedy vlády, to zatím říct nechtějí. „Co se týče těch citlivých personálních řešení, to je skutečně na předsedy a já jsem několikrát slyšel pana Sobotku, že na personáliích to neztroskotá,“ komentoval to včera místopředseda KDU-ČSL Roman Línek.

„Když si to vezmeme historicky, žádná strana vládní koalice neměla méně než tři vládní křesla,“ upozornil komentátor Jan Němec. Podle něj je také možné, že si požadavkem tří ministerstev KDU-ČSL jen buduje lepší pozici pro další vyjednávání, třeba proto, aby si mohlo zvolit, která ministerstva obsadí.

Zasedací sál vlády
Zdroj: isifa/Euro/Pinkas Martin

Kandidáti jednotlivých koaličních stran na ministry

Sociální demokracie navrhuje do čela resortu vnitra Milana Chovance. Průmysl a obchod by mohl vést Jan Mládek. Ministerstvo zahraničí pak Lubomír Zaorálek. Další jména budou záviset na tom, jak si strany nakonec resorty rozdělí. ANO zatím počítá s obsazením ministerstva pro místní rozvoj, které by mohla řídit Věra Jourová. Finance pak ekonom Aleš Michl. Šéf hnutí Andrej Babiš by se chtěl stát vicepremiérem pro ekonomiku. Jedním z kandidátů na dopravu je vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje Pavel Čihák. Problém je s obranou, kam chce strana vyslat Martina Stropnického, který ale podle slov prezidenta není pro tento resort odborníkem. U lidovců se jméno Pavla Bělobrádka nejvíce skloňuje s resortem zemědělství. A pokud by strana získala post práce a sociálních věcí, pravděpodobně by navrhla Jana Bartoška.

Minimální daň vyvolala mezi koaličními partnery boj

V předběžném znění dokumentu se možní koaliční partneři například zavazují k tomu, že příští rok nebudou zvedat daně, hnutí ANO se později výrazně postavilo proti zavedení minimální daně pro živnostníky, návrh se příliš nelíbil ani lidovcům. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek iDNES.cz řekl, že na ničem takovém se strany nedomluvily.

Strany v úterý večer našly programovou shodu, o žádném rozporu nemluvily. Systém minimální daně například v Hyde Parku ČT24 vysvětloval i první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka: „Když živnostník bude čtyři roky vykazovat ztrátu, tak v pátém programovacím období bude platit minimální daň… Na daních se u nás podle ministerstva financí nevybere až 100 miliard korun. Nechceme, aby se stávalo, že vedle poctivých živnostníků tu máme ty, kteří mění svá sídla, nepřiznávají to, co mají, fungují přes bílé koně.“ (Více o problému minimální daně čtěte zde.)

Naopak dnes dopoledne naopak Jurečka uvedl, že věří, že minimální daň pro OSVČ zavedena nebude. Další členové strany poukazovali na to, že právě živnostníci tvoří výraznou část voličů lidovců. „Pokud tento bod zůstane v koaliční smlouvě, bude to kopancem do našich voličů ale i do řad členů strany. Také to nevyhnutně bude znamenat konec nadějí v dalších volbách. Sám jsem totiž sehnal pro KDU-ČSL v řadách živnostníků mnoho hlasů. Děsím se okamžiku až se s nim opět setkám,“ postěžoval si na sociálních sítích člen KDU-ČSL Pavel Auzký.

„Je to snaha sociální demokracie nastavit jakoby spravedlivější rozložení daní mezi jednotlivé vrstvy obyvatelstva,“ myslí si o původním návrhu minimální daně pro živnostníky politolog Milan Znoj, který také poukázal na to, že tento spor mezi ČSSD jako strany levicové a ANO jako strany se středopravým programem je v podstatě přirozený.

Šídlo: Smlouva je hotova, problémy ale ještě vyřešeny nejsou

„Dokument je hotov, problémy ale vyřešeny nejsou,“ myslí si komentátor Jindřich Šídlo, který poukázal hlavně na daňové otázky. „Věci, které budou skutečně ovlivňovat její politiku, bude vláda moci začít dělat až od roku 2015,“ upozornil Šídlo s tím, že v podstatě žádná vláda nedokáže vytvořit koaliční smlouvu, která by absolutně platila po celé volební období.

Macháček: V příštích letech nás čekají politické bitvy

„Teď se předloží rámcová dohoda, nedovedu si představit, že by se v průběhu roku něco nedolaďovalo, nebo nezačalo dohadovat znovu,“ myslí si komentátor Respektu Jan Macháček. Příkladem je třeba sektorová daň, kterou by rádo zavedlo hnutí ANO, nenajde-li se dostatek prostředků šetřením. „Menší politické bitvy o daních a dalších nejednoznačných věcech budou příští rok odehrávat. Buď se budou odehrávat smířlivým způsobem, nebo to přeroste v nějakou další krizi,“ předpověděl Macháček.

  • „Rýsuje se tam určitý kompromis, který problém odsune do budoucna,“ myslí si také Němec. Strany se podle něj zaměří na šetření a otázku daní přehodnotí po určité době.

Dokument nyní musí prodiskutovat jednotlivé strany, poté bude možné začít jednat o obsazení resortů.

Vydáno pod