Nová koalice zpečetěna podpisy. Sobotka věří, že Zeman bude ctít ústavu

Praha - Zástupci ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL podepsali v Poslanecké sněmovně koaliční smlouvu. Jeden originál podepsané smlouvy odnese předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na Hrad. Termín schůzky ale ještě stanovený nebyl. Sobotka očekává, že prezident Miloš Zeman nebude se jmenováním premiéra otálet. Podle řady komentátorů by ale mohly nastat problémy u jednotlivých ministrů. Kdo všechno by měl zasednout v budoucí vládě, najdete zde

Video Brífink ČSSD, ANO a KDU-ČSL po podpisu koaliční smlouvy
video

Brífink ČSSD, ANO a KDU-ČSL po podpisu koaliční smlouvy

Brífink ČSSD, ANO a KDU-ČSL po podpisu koaliční smlouvy

Brífink ČSSD, ANO a KDU-ČSL po podpisu koaliční smlouvy

Podpis koaliční smlouvy ČSSD, ANO a KDU-ČSL

„72 dní po volbách do Poslanecké sněmovny můžeme oznámit, že je hotovo… Očekáváme, že prezident republiky by měl nyní neprodleně jednat na základě ústavy… Nejsou zde žádné faktické důvody k tomu, aby prezident odkládal své první klíčové ústavní rozhodnutí, to jest jmenování nového premiéra,“ řekl po podpisu koaliční dohody Sobotka. Poté, co předloží prezidentovi seznam členů vlády, měl by podle něj Zeman návrh respektovat.

Ústava ale nedává žádný termín, do kdy musí prezident premiéra jmenovat. Příští týden navíc čeká Zemana návštěva Karlovarského kraje. Pokud se bude chtít osobně seznámit s každým z budoucích ministrů, může se termín jmenování vlády protáhnout až do února, kdy se zase Zeman chystá na zahájení olympijských her do Soči.

Vláda má mít 17 postů včetně premiéra a dvou ministrů bez portfeje. Sociální demokracii připadne osm míst, hnutí ANO šest a lidovcům tři. ANO i KDU-ČSL budou mít po jednom vicepremiérovi. „Náš společný program se, myslím, poměrně povedl a je velmi důležité, abychom ho dokázali realizovat a abychom na něj našli dostatečné množství finančních prostředků,“ řekl po podpisu smlouvy předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.  

Bohuslav Sobotka s koaliční smlouvouBohuslav Sobotka: „Vznikající koalice je připravena jak po programové, tak po personální stránce na to, aby se ujala vládní odpovědnosti. Pro Českou republiku je to naděje na pozitivní obrat, naděje na podporu hospodářského růstu a posílení zaměstnanosti. Naděje a šance na to, aby se zlepšilo celkové fungování státu a aby lidé byli s chodem země lépe spokojeni, než tomu bylo v minulosti.“


Sobotka na koaličním brífinku informoval i o předběžné vládní nominaci za ČSSD. Ministrem zahraničí by měl být místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, na pozici ministra vnitra strana navrhla místopředsedu Milana Chovance, na post šéfa resortu zdravotnictví Svatopluka Němečka. Současný radní Kraje Vysočina Petr Krčál je nominovaný na post ministra práce a sociálních věcí, Jan Mládek pak na pozici ministra průmyslu a obchodu. Senátor Marcel Chládek by měl stanout v čele resortu školství. Na poslední post je za ČSSD nominovaný senátor Jiří Dienstbier, který by měl mít na starosti otázku lidských práv a rovných příležitostí a bude současně šéfem Legislativní rady vlády. 

Babiš hájil své ministry: Stropnický obranu zvládne

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se zastal svých kandidátů na ministry. Antonín Prachař, který má být ministrem dopravy, už podle něj prodal svou firmu, která se zabývá přepravou: „Není pravda, že je stále majitelem, je zde poslední splátka. Rozhodně se nejedná o nějaký střet zájmů, jak bylo deklarováno.“ Postavil se i za Martina Stropnického, který má usednout na ministerstvu obrany. Prezident na jeho adresu už dříve poznamenal, že by měl s jeho jmenováním problém, protože není pro resort dostatečně kompetentní. „V rámci EU je pouze jeden ministr obrany, který má nějakou vojenskou historii. Ministryněmi obrany jsou také čtyři ženy. Pan Stropnický je dobrý kandidát a s problematikou je obeznámen dostatečně,“ hájil své lidi Babiš. Odmítl také kritiku ekologů, kteří nechtějí Richarda Brabce na životním prostředí.  

Problémem pro budoucí vládu ale může být i sám Babiš - kandidát na ministra financí. Zeman ho chce jmenovat jenom v případě, že projde sněmovnou v prvním čtení zákon o státní službě. Koalice kvůli tomu zřejmě svolá mimořádnou schůzi.

Podpis koaliční smlouvy
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Padesátistránková koaliční smlouva je ve čtyřech originálech. Strany v ní slibují například zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyšší růst důchodů i minimální mzdy. Zatím nechtějí zvyšovat daně. Programovou část dohody schválily orgány ČSSD, ANO a lidovců už v polovině prosince. Potom jednaly o rozdělení a obsazení resortů, spor se vedl hlavně o ministerstvo zemědělství, které nakonec získala KDU-ČSL. Co všechno obsahuje koaliční smlouva, najdete zde.  

Do měsíce po jmenování musí kabinet předstoupit před sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Mohlo by to být někdy v únoru. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL má nyní ve dvousetčlenné dolní komoře většinu 111 hlasů.

Video Jednání o koalici završil podpis smlouvy
video

Jednání o koalici završil podpis smlouvy

Nejvíc času na podpis koalice potřeboval Topolánek, nejmíň Zeman

Nejkratší dobu od voleb k podpisu koaliční smlouvy potřebovala vláda Miloše Zemana, která se opírala o opoziční smlouvu. Naopak nejvíce času potřeboval Mirek Topolánek - jeho první vláda vzniklá po volbách v roce 2006 jako první v historii nezískala důvěru. Ve sněmovně uspěl až Topolánkův druhý kabinet - k podpisu smlouvy došlo až 206 dní od voleb.

- První vláda Václava Klause (ODS): 25 dnů - Po volbách z počátku června 1992 vznikla koalice složená z ODS, Křesťanskodemokratické strany, KDU-ČSL a ODA.  

- Druhá vláda Václava Klause (ODS): 26 dnů - Po volbách v červnu 1996 vznikla menšinová vláda složená ze zástupců ODS, KDU-ČSL a ODA. Kabinet, který získal důvěru sněmovny díky toleranci ze strany opoziční ČSSD, podal po necelém roce a půl demisi.     

- Vláda Miloše Zemana (ČSSD): 19 dnů - Předčasné volby vyhrála 20. června 1998 opoziční ČSSD. Vstoupit do vlády byli ochotni také lidovci, svoji účast ale podmiňovali rozšířením koalice o Unii svobody, která to odmítla. Situace nakonec vyústila v překvapivé řešení - ČSSD a ODS spolu 9. července uzavřely tzv. opoziční smlouvu, která umožnila vznik jednobarevné menšinové vlády premiéra Miloše Zemana. Straně Václava Klause naopak zaručila místa předsedů obou parlamentních komor. 

- Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD): 24 dnů - Volby do Poslanecké sněmovny v červnu 2002 vyhrála ČSSD, která se následně na sestavení vlády dohodla s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU.  

- (První) a druhá vláda Mirka Topolánka (ODS): 208/122 dnů - Po volbách v roce 2006 se vítězná ODS pokusila vytvořit vládní koalici s lidovci a Stranou zelených. Jednání však ztroskotala, načež Topolánek sestavil menšinovou vládu ze zástupců ODS a nestraníků. Ta 3. října 2006 jako první kabinet v historii ČR nezískala důvěru sněmovny. Lídři ODS, KDU-ČSL a zelených následně pokračovali ve vyjednáváních a na druhý pokus koaliční smlouvu dohodli. Podepsali ji 28. prosince 2006, tedy 208 dnů od voleb, respektive 122 po sněmovním debaklu první Topolánkovy vlády.     

- Vláda Petra Nečase (ODS): 44 dnů - Po sněmovních volbách na konci května 2010 vytvořily koalici strany ODS, TOP 09 a Věci veřejné (VV). VV koncem dubna 2012 koaliční smlouvu vypověděly, jejich ministři však ve vládě zůstali a následně vstoupili do nově založené strany LIDEM.     

- Plánovaná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD): 72 dnů - Po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny 26. října 2013 začali o vytvoření vládní koalice jednat zástupci vítězné ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL. Znění koaliční smlouvy představili zástupci těchto stran 13. prosince a dnes ji podepsali.