Stropnický: Mír by měl ministr vyjednat, nikoli vystřílet

Praha – V době, kdy Česko spělo ke vstupu do NATO, mu prý problematika armády nebyla cizí a podobně jako u většiny diplomatů byla tehdy jednou z priorit, tvrdí poslanec za ANO Martin Stropnický. Bývalý velvyslanec v několika zemích a dlouholetý herec má podle koaliční smlouvy stanout v čele armádního resortu a není vůbec jisté, zda takový návrh stvrdí i Miloš Zeman. Sám Stropnický bere prezidentova slova o „nové Karolíně Peake“ pouze za další ironickou narážku. Ačkoliv ještě ministrem není, začíná si pomalu budovat svůj expertní tým – předběžně se už prý dohodl na angažování generála Jiřího Šedivého jako svého případného poradce.

Zeman připustil možnost odmítnout Stropnického jako šéfa obrany už na začátku prosince, kdy připomněl osmidenní působení Karolíny Peake v čele tohoto resortu v bývalé vládě Petra Nečase: „Úkolem prezidenta je starat se o to, aby zde nebyla nová Karolína Peake.“ (více v článku zde). Proti případnému protestu prezidenta se ale ohrazují i politici a ústavní právníci. Odmítnutí jmenovat některého ministra musí prezident vysvětlit závažným důvodem, například souběhem ústavně neslučitelných funkcí nebo špionáží pro cizí stát.

Stropnický si narážky na neodbornost své osoby prý nebere osobně a o čelo resortu hodlá dál usilovat. „Pan prezident je známý ironik. Kdyby takový výrok padl od někoho, kdo mluví téměř výhradně seriózně, tak to má jiné vyznění, ale pan prezident má rád takové slovní špíce, a tak to zčásti i já beru.“ S odkazem na Karolínu Peake také zmínil, že hned ve čtyřech státech EU jsou v čele ministerstva obrany ženy. „Naposledy třeba Spolková republika Německo, kde jde o veterinářku s několika dětmi,“ dodal s tím, že ministrem obrany nemusí být „nejlepší tankista v zemi ani ten, kdo nejlépe střílí na terč“.

Obrana a Stropnický? Spolutvůrce současné koncepce i diplomat

Stropnický byl podle svých slov jedním z těch, kteří za ANO vypracovávali koncepci obrany pro koaliční smlouvu. Ani v minulosti mu prý problematika armády a bezpečnosti nebyla cizí. Intenzivně se jí podle svých slov zabýval i jako diplomat. „Když jsem působil na těch ambasádách, tak to bylo převážně v období, kdy vstup do NATO byla naše zahraničněpolitická priorita. A my jsme to jako velvyslanci měli za pracovní úkol číslo 1 nebo číslo 2,“ zmiňuje.

Martin Stropnický
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Obrana i diplomacie prý navíc mají mnoho společného, tvrdí kandidát na ministra. „Protože třeba ten mír, který považujeme v našich zeměpisných šířkách za samozřejmost, tak ten by ministr měl vyjednat, nikoliv vystřílet,“ dodal.

Na obraně je podle něj dlouhodobě problematická otázka hospodaření ministerstva obrany: „Bude to největší a nejtěžší úkol kohokoliv, kdo tam půjde,“ zmínil. Tvrdí, že při vyšetřování kontroverzních zakázek by byl k policii a vyšetřovatelům maximálně vstřícný a poskytl všechny potřebné materiály a archivy. „Já bych rozhodně nepatřil mezi osoby, které by nějaké hříchy z minulosti ve svém resortu skrývaly – naopak,“ prohlásil. Jak moc aktivní bude moci být, se ale ještě poradí s právníky. „Myslím, že ty pravomoci vzhledem k vyšetřování zas ministr nemá bůhvíjak velké.“

„Generální štáb prodělal dobrou kůru, ministerstvo ještě nějaký tuk má“

Obranu přitom Stropnický považuje za resort, na který v minulých letech nejvíce dopadl tlak šetření. „Z rozpočtu nějakých 60 miliard před pěti, šesti lety se to zřítilo na 42 miliard, což je skoro třicet procent, a to nezažil žádný resort,“ říká s tím, že šetřit by se prý zcela jistě mělo, ale na správných místech. Ministerstvo podle něj zbytečně utrácí mnoho peněz za externí právní služby nebo IT a telekomunikační zakázky. Za optimální naopak považuje stav na Generálním štábu Armády ČR. „Ministerstvo na rozdíl od štábu ještě na sobě nějaký ten tuk má,“ dodává Stropnický. 

Díky zkušenostem ze zahraničních - nikoliv vojenských, ale diplomatických misí - byl Stropnický často zmiňován jako možný ministr zahraničí. Zde ale narazil na ambice ČSSD a jejího místopředsedy Lubomíra Zaorálka. Právě on je v koaliční smlouvě navržen na šéfa Černínského paláce, i když také nemá jistou podporu prezidenta. (Více o Zaorálkově postoji ZDE.)

  • „My jsme s panem Zaorálkem spolupracovali velmi těsně na té kapitole zahraniční politiky a musím říct, že jsme tam neměli žádné třecí plochy. Pro mě byla nejpodstatnější shoda, že ČR by měla zásadně změnit svůj postoj k Evropské unii - přestat být takovým tím neodhadnutelným frackem, který kdekoho poučuje, ale být třeba kritikem, ale kritikem, který je aktivní a nabízí nějaké varianty řešení. A být partnerem, který je brán vážně.“

Martin Stropnický je původní profesí herec, po revoluci působil jako diplomat a velvyslanec v Portugalsku, Itálii nebo Vatikánu. V roce 1998 vedl ministerstvo kultury v úřednické vládě Josefa Tošovského. Ještě předloni byl uměleckým ředitelem pražského Divadla na Vinohradech. Do sněmovny byl zvolen za hnutí ANO jako lídr jihomoravské kandidátky.