Hlasování o důvěře Sobotkově vládě? Zeman chce být u toho

Praha – Prezident Miloš Zeman se zúčastní hlasování o důvěře vznikající trojkoaliční vlády Bohuslava Sobotky. Uvedl to v Otázkách s Václavem Moravcem s tím, že tento záměr už oznámil šéfovi dolní komory Janu Hamáčkovi. Naposled prezident navštívil sněmovnu ve chvíli, kdy rozhodovala o vládě premiéra Jiřího Rusnoka.

„Zcela určitě do Poslanecké sněmovny půjdu, když se bude hlasovat o důvěře Sobotkově vládě. Sdělil jsem to předsedovi Poslanecké sněmovny, protože to je dobrá tradice - nikoli ústavní zvyklost,“ uvedl prezident Miloš Zeman s tím, že chce ve svém projevu na plénu dolní komory také pozdravit nové a staronové poslance. Zeman novou sněmovnu od jejího ustavení dosud nenavštívil, poprvé tak ještě před starým plénem učinil květnu. Zatím naposled se mezi poslance podíval na začátku srpna - tehdy se hlasovalo o důvěře pro kabinet Jiřího Rusnoka, který ji nakonec nezískal.

S ohledem na ústavní lhůty se ovšem nedá předpokládat, že by ke schůzi věnované Sobotkovu kabinetu mělo dojít ještě tento měsíc. Hlasování o důvěře totiž musí proběhnout do třiceti dní od jmenování vlády, a k tomu ani zdaleka nedošlo; Zeman totiž šéfa sociální demokracie dosud ani nejmenoval premiérem, učinit tak chce až v pátek 17. ledna. Už nyní přitom drží prezident "rekord 78 dní". Ještě nikdy v historii České republiky se nestalo, že by hlava státu po sněmovních volbách tak dlouho otálela se jmenováním nového předsedy vlády jako on.

Vystaví Zeman některým ministrům stopku? Věc zůstává otevřená

Do jmenování kabinetu se prezident hodlá setkat se všemi ministerskými kandidáty, které mu trojkoalice předložila. Vůči nominantům totiž předevčírem vznesl několik výhrad (Kdo vadí Zemanovi? Čtěte víc) a s odkazem na některé intepretace ústavy drží stanovisko, že automaticky nemusí přijmout každého kandidáta, kterého mu Sobotka předloží.

Zda jeho námitky znamenají, že některé z ministerských kandidátů odmítne jmenovat, ovšem nepotvrdil ani dnes. „Pokládám za předčasné, abych před setkání s kandidáty říkal, jaký bude můj finální názor,“ konstatoval Zeman. „Je poctivé dát příležitost druhé straně, která by měla říct své názory na výkon ministerské funkce. Rozhovory jsou od toho, aby se sporné otázky vyjasnily, jinak nemá cenu je vést.“

A REAKCE NĚKTERÝCH ASPIRANTŮ?:

Martin Stropnický (ANO), možný ministr obrany: „Já nepochybuji o tom, že pana prezidenta přesvědčím.“

Marián Jurečka (KDU-ČSL), kandidát na ministra zemědělství: „Já se na tu schůzku nijak specielně připravovat nebudu. Očekávám otevřený rozhovor.“


Z ministerských kandidátů pochválil budoucího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a označil ho za dlouholetého úspěšného ředitele ostravské nemocnice. Už v pátek se Zeman pochvalně zmínil o Heleně Válkové, která míří do čela ministerstva spravedlnosti, a Antonínu Prachařovi (oba ANO), jenž se má stát ministrem dopravy.

Zeman: Cíle koaliční smlouvy se mi líbí, ale kde na to vláda vezme?

V pátek Zeman od Bohuslava Sobotky převzal koaliční smlouvu a podle svých dnešních slov vůči jejím cílům nemá výhrady, pochybuje ale nad jejich naplnění. „Když jsem si ten program přečetl, líbí se mi jeho cíle, ale kladu si prostou otázku, kde se na to vezmou peníze,“ prohlásil.

Sám by řešení viděl ve vyšších daních po vzoru Skandinávie, ovšem za předpokladu, že se zamezí „rozkrádání daňového výnosu“. Se zvyšováním daní ale nesouhlasilo koaliční hnutí ANO, a proto sociálnědemokratický záměr zavést progresivní zdanění nebo korporátní daň není ve smlouvě obsažen.

PREZIDENT O PROFESORECH A MILOSTECH:

Zeman se vyjádřil i k návrhu novely o jmenování profesorů, která čeká na přijetí parlamentem a podle níž má dekrety předávat předseda Senátu. Sám prezident profesory jmenovat nechce a nepřijatý zákon momentálně blokuje 85 profesur. Prezident dnes uvedl, že pokud zákon schválen nebude, podepíše jmenovací dekrety a pověří ministra školství, aby jim je předal. „Myslím si, že pro drtivou většinu z nich by to bylo horší řešení, než když jim to slavnostně v Karolinu předá předseda Senátu,“ podotknul.

Prezident rovněž informoval, že nevyhoví první žádosti o udělení milosti, kterou mu doporučila ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová. Muž, kterého se žádost týká, podle něj není nevyléčitelně nemocný, což je jedna ze základních podmínek, které si Zeman pro udílení milostí stanovil. „Díky právnímu odboru Kanceláře prezidenta republiky zařídil návštěvu člověka, kterému měla být udělena nikoliv milost, ale abolice… a ukázalo se, že tento člověk nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí, ale že jak proti němu, tak proti jeho rodinným příslušníkům je souhrnně vedeno asi 20 exekucí,“ uvedl.