Měl jít dvacetimilionový úplatek na ministerstvo obrany?

Praha – Na kauzu Vincentinum, ze které se nakonec vyklubal korupční skandál sahající na ministerstvo obrany, upozornili už v létě 2013 Reportéři ČT. Protikorupční policie stíhá od loňského září 6 lidí, kteří mohli domlouvat dvacetimilionový úplatek pro úředníky ministerstva. Zda ale peníze měly putovat na konta vysokých funkcionářů, nebo se zadržení aktéři pouze oháněli jejich jménem, není jasné. Z představitelů ministerstva nikdo mezi obviněnými nefiguruje, trest hrozí pouze prostředníkům. Navíc policie zastavila celou akci ještě předtím, než její finanční „návnada“ doputovala ke konečnému příjemci.

4. září 2013 se v pražském hotelu Savoy sešlo několik lidí včetně náměstka ministra obrany Libora Tejnila. Podle jeho slov šlo o jednu z řady běžných setkání, kde ho lidé seznamují s problémy. Schůzku ale monitorovala policie, na kterou se obrátil podnikatel Vít Kraus, po němž skupina lidí požadovala úplatek 20 milionů korun za to, že mu ministerstvo obrany vyjde vstříc v jeho developerském záměru. Tejnilova účast na setkání měla podnikatele přesvědčit o skutečných konexích na resortu. „Bavili jsme se tam o možnostech a on potvrdil, že ty možnosti jsou,“ hodnotí v kontrastu s Tejnilovými slovy pro Reportéry ČT tehdejší setkání sám podnikatel.

Vít Kraus jedná za společnost Limes Romanus, která chtěla v pražském Břevnově postavit bytový dům. Jde však o pozemky blokované ministerstvem. Podle podnikatele se ministrův náměstek účastnil pouze této jedné klíčové schůzky. Po ní se dalo finančními kanály do pohybu 20 milionů korun, které však nepatřily podnikateli Krausovi, ale nastrčila je policie. Po pár týdnech obvinil protikorupční útvar šest lidí z nepřímého úplatkářství a legalizace výnosů z trestné činnosti.

O co v celé věci jde

Areál pozemků a budov nedaleko Pražského hradu v odhadované hodnotě kolem 90 milionů korun darovalo ministerstvo v roce 2006 Nadačnímu fondu Vincentinum. Ten se na oplátku zavázal provozovat tady 25 let charitativní činnost. K činu se ale neměl a stavbu nechal chátrat. Že má nadační fond s cenným objektem odlišné plány oproti původním slibům, se ukázalo už rok poté, co ho bezúplatně od ministerstva převzal. Místo charity tu chtěl vystavět bytový dům, narazil ale na odmítavý postoj městské části.

Po neúspěchu se objevil právě podnikatel Vít Kraus, spolu s Nadačním fondem přeci jen vymysleli plán, jak budovu zbourat a na pozemcích postavit nový komerční objekt. Společnost Limes Romanus je podle Transparency International ČR anonymní firma bez dohledatelných vlastníků. Sám podnikatel Kraus nepovažuje za vhodné jména akcionářů zveřejnit. Nicméně nadační fond měl na společnost lukrativní pozemky převést výměnou za pozemky na místě bývalé mateřské školky v Loděnicích u Berouna, kde mohla realizovat výstavbu objektu pro charitativní činnost. Směnu ale odmítlo ministerstvo obrany a naopak vzneslo požadavek na smluvní pokutu 48,5 milionu korun.

Roztočené kolo vyšroubovalo požadavek na 20 milionů

A právě v té chvíli se na podnikatele Krause obrátil jako prostředník Jaroslav Hýbler mladší ze stavební společnosti CEKstav, která dlouhodobě spolupracovala s Nadačním fondem, s nabídkou, že za peníze zařídí zrušení pokuty pro nadační fond a vstřícný přístup ministerstva k developerskému projektu firmy Limes Romanus. Vyjednávání o úplatku tehdy začalo na jednom milionu.

Ekonomická náměstek ministerstva obrany Libor Tejnil
Zdroj: ČT24

Jaroslav Hýbler přivedl k celé záležitosti Jaroslava Breníka, o něhož se mimo jiné od devadesátých let zajímal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Ten seznámil Víta Krause s dohodou s někým na ministerstvu, že by se za peníze všechny smlouvy i s dodatky zrušily a snížila by se výše pokuty. Breník se odvolával na dohodu s dalším náměstkem ministerstva Liborem Karáskem, a oproti původní částce už žádal 20 milionů korun. „Neznám pana Breníka, takže se k tomu vyjádřit nemohu. Samozřejmě nemohu vyloučit, že se někdo zaštiťuje mým jménem bez mého vědomí,“ vyjádřil se pro Reportéry ČT náměstek Karásek.

K praní peněz posloužil „bělouš“

Ve skutečnosti Breník pouze přivedl další osobu, obchodníka se zbraněmi Viktora Labského, který působí ve statutárních orgánech firem spojených se zbrojařskou firmou MPI Group. Ta se může chlubit zakázkami od ministerstva. Labský sliboval podporu na řadě úřednických pozic. Požadoval, aby úplatek prošel přes zahraniční konta, což měla údajně zajišťovat pražská advokátka Ludmila Hudcová, která v odposleších mluví o „použití bělouše“ a že „to musí odejít taky na Kypr“, aby to mohla „vyčistit“.

Výsledkem všech zmíněných kroků byla ona zářijová schůzka, kde se podnikatel Vít Kraus sešel s Labským, Breníkem, Hudcovou a ekonomickým náměstkem ministra obrany Liborem Tejnilem. „Byla to běžná desetiminutová schůzka, desetiminutové kafe, které mělo pouze informativní charakter, a na základě tohoto informativního charakteru jsem je vyzval, ať mi tu věc dají písemně,“ hodnotí zpětně schůzku ministerský náměstek. Že by hovořil o zrušení pokuty, kterou je zatížen objekt Vincentinum, jak tvrdí Vít Kraus, ale Tejnil popírá. „Nevím, jak k tomu pan Kraus přišel, opět zdůrazňuji, jediné, co jsem po nich chtěl, ať mi dají prostě písemné stanovisko a na základě toho písemného stanoviska se můžeme prostě vyjádřit dál, rozhodně tam žádný příslib ničeho nebyl, to si možná pan Kraus špatně vyložil má slova,“ řekl Tejnil reportérovi Lukáši Landovi.