Vláda chce úspory schválit v legislativní nouzi, opozice hrozí ústavním soudem

Praha - Především jednání o daňových změnách a o návrhu státního rozpočtu čekalo poslance na aktuální schůzi sněmovny. Poslanci do svých lavic zasedli dnes odpoledne a na programu jednání měli téměř devadesát bodů. Koalice dopředu avizovala, že chce zákony schvalovat třeba pozdě do noci. Podařilo se jim ale jen v prvním čtením schválit návrh na snížení státní podpory stavebního spoření. Pozdě odpoledne pak jednání sněmovny skončilo, šéf ČSSD Bohuslav Sobotka si totiž kvůli informaci, že chce vláda úsporné zákony projednat v legislativní nouzi, vyžádal dvouhodinovou přestávku. Tím pádem schůzi ukončil, protože si poslanci nestihli odhlasovat, že mohou schvalovat zákony i po 19. hodině.

V reakci na to zasedla od 18:00 mimořádně vláda, která se shodla, že čtyři zákony snižující rozpočtové výdaje projedná ve stavu legislativní nouze. O jeho vyhlášení od 1. do 5. listopadu požádá předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Kabinet na mimořádné schůzi také rozhodl, že předlohy z řádného projednávání ve sněmovně stáhne. K tomuto postupu vláda sáhla proto, aby normy mohly platit od počátku příštího roku, protože jejich přijetí předpokládá návrh státního rozpočtu.

„Jednoznačně se ukazuje, že tyto normy vzhledem k obstrukcím, které dělá sociální demokracie, jsou neschvalitelné tak, aby byly účinné od 1. ledna příštího roku. Za této situace je povinností vlády zabránit velkým hospodářským škodám,“ uvedl premiér Petr Nečas (ODS) v Událostech, komentářích.

Petr Nečas:

„Rozpočet bez přijetí těchto zákonů by byl pouhým cárem papíru. Je nezbytné je schválit.“

Podle premiéra Nečase jde o čtyři normy: omezení státní podpory stavebního spoření, úsporný balíček ministerstva práce a sociálních věcí, snížení příspěvku politickým stranám za mandáty zákonodárců a krajských zastupitelů a daňové změny. Pokud by se zákony nestihly přijmout do konce roku, hrozily by státu podle premiéra značné hospodářské škody, protože by nastalo rozpočtové provizorium, země by si pohoršila u zahraničních investorů a celkově by zdražila obsluha státního dluhu. Nečas tyto škody odhadl na miliardy až desítky miliard korun.

Sobotka: Liknavá vláda nekonala

Opozice ovšem takový postup kritizuje. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka Nečasově vládě vyčítá, že s návrhy zákonu přišla příliš pozdě. „Tato vláda si počítá velmi bohorovně, má dostatek času, až v tuto chvíli dostala Poslaneckou sněmovnu do časového stresu. Jak si představovala, že projedná tyto návrhy, jestliže první čtení nastává až nyní, když sněmovna má standardní lhůtu pro projednávání návrhů zákonů šedesát dnů, senát třicet a patnáct má prezident? Vy jste vůbec nepočítali s tím, že se sněmovna a senát budou těmito návrhy zákonů zabývat,“ obvinil Sobotka premiéra Nečase.

Podle předsedy vlády však za zpožděným projednáváním rozpočtu a souvisejících zákonů stojí obstrukce ze strany sociální demokracie a také to, že na rozdíl od jiných vlád měla na přípravu všech norem málo času. „Výtka místopředsedy Sobotky by byla oprávněná, kdybychom vládli od ledna nebo od února. My jsme vládli od třináctého července. Mohli jsme převzít to, co udělali naši předchůdci s deficitem 213 miliard korun. Zodpovědná vláda k podobnému kroku nepřistoupí a využije maximální prostor, který má,“ konstatoval Nečas.

ČSSD se chce kvůli stavebnímu spoření obrátit na ÚS

Bohuslav Sobotka:

„V tuto chvíli jsme přesvědčeni o tom, že návrh na zpětné zdanění příspěvků na stavební spoření koliduje s Ústavou.“

Sociální demokracie se v souvislosti s chystanými normami hodlá obrátit na Ústavní soud. V rozporu s Ústavou je totiž podle ní plán vlády zpětně zdanit státní příspěvky na stavební spoření. Tomu nakonec dali poslanci v prvním čtení zelenou a počítá s tím, že díky zvláštní srážkové dani příspěvek klesne na polovinu už od příštího roku - a to i u smluv uzavřených v minulých letech. Podle ministerstva financí má tento krok ušetřit šest miliard.

„Už v létě jsme veřejně upozornili vládu, že se zákonem o zpětném zdanění podpory ve stavebním spoření máme vážný problém. Pokud vláda přes naše varování tento návrh prosadí, napadneme u ústavního soudu tu část zákona, která se týká zpětného zdanění a zásahu do stávajících smluv. Součástí této stížnosti bude i žádost, aby Ústavní soud přezkoumal proceduru, na základě které byl tento konkrétní zákon přijal,“ varoval Bohuslav Sobotka.

Zítra má přijít na řadu rozpočet

Asi nejdůležitějším bodem této schůze sněmovny bude první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok, o kterém má jednat sněmovna zítra. Jeho schodek podle plánů vlády nemá přesáhnout 135 miliard, šetřit budou všechny resorty. Změnit by se měly některé daně, snížit výnosy fotovoltaických elektráren, daň do státní kasy by měl ze svého platu odvádět i prezident.

Vláda tak poslancům předložila k projednání například novelu daní z příjmů, která kromě řady jiných změn také snižuje daňovou slevu o stokorunu měsíčně. Z takto získaných peněz chce vláda financovat nápravu povodňových škod. Na projednání také čeká novela zákona o spotřební dani, o dani z přidané hodnoty i o dani z nemovitostí. Posledně jmenovaná novela snižuje sazbu daně z parkovišť a podobných ploch na polovinu.

I když vládní novely schválí koaliční poslanci, kteří sedí na většině sněmovních lavic, vláda ještě zdaleka nebude mít vyhráno. Zamítnout je totiž může Senát.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:

„Budeme chtít, aby byl Senát pojistkou proti chybám Nečasovy vlády, a já jsem přesvědčen, že lidé v těchto volbách hlasovali proti nespravedlivým vládním reformám a škrtům Nečasovy vlády.“

Na programu je i fotovoltaika a přímá volba prezidenta

Dvě novely na programu této nabité schůze se týkají podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V první z nich se počítá s tím, že by se podpora vztahovala jen na solární panely, které by byly na střechách budov nebo jejich zdech. Nikoliv na polích, kde elektrárny vyrůstají po stovkách, jak je to doposud. Podle druhé vládní novely by stát měl část podpory výroby zaplatit prodejem emisních povolenek, a to pouze u zdrojů připojených k rozvodné síti. Druhá novela počítá s tím, že stát by část podpory solární energie financoval z prodeje emisních povolenek.

Sněmovna také znovu otevře diskusi o přímé volbě prezidenta. Pokud by se politici shodli na změně ústavy, mohli by lidé vybírat hlavu státu například v rámci krajských voleb už v roce 2012. Změny v horní komoře Parlamentu však výrazně změnily tamní poměr sil a premiér Nečas doufá, že ČSSD nezačne proti přímé volbě najednou hledat důvody.