Praha – Devatenáctý leden je připomínkou nejen smrti Jana Palacha, ale také brutálního zásahu policie na Václavském náměstí roku 89 během Palachova týdne. Na počátku normalizace měl Palachův čin vyburcovat národ; jeho čin se zúročil po dvaceti letech, kdy opakované demonstrace předpověděly a legitimizovaly Listopad, domnívají se účastníci tehdejších událostí, kteří na klíčové chvíle českých dějin vzpomínali na debatě, kterou v pražské Lucerně tento týden pořádala Knihovna Václava Havla.
Dramatický oblouk: Palachův týden legitimizoval Listopad
„Existuje evidentní dramatický oblouk, který začíná lednem a končí listopadem nebo prosincem 89,“ domnívá se historik Jiří Suk. Za pravdu mu dává disident a politik Jan Ruml: „Byl jsem z toho takový nervózní, protože jsem viděl, jak se věci lámou v Polsku, Maďarsku, všude jinde, ale tady pořád jakoby nic. Měl jsem pocit, že nám to svobodu daruje a my to ani nezaznamenáme, že jsme svobodní. Pro mě byl proto důležitý Palachův týden, protože legitimizoval listopad 1989,“ uvažuje o tehdejším dění.
Lidé se už nikoho neptali
„Lidé šli demonstrovat za svoji svobodu a už se nikoho neptali, zda to nemají dělat,“ dodává Ruml. Palachův týden přitom začal nenápadně. Původně se měl konat pouze pietní akt několika opozičních iniciativ, které chtěly uctít Palachovu památku položením květin na Václavském náměstí. V den ohlášené akce, 15. ledna, však policie uzavřela náměstí.
Opozice se proto rozhodla pietu opakovat a 16. ledna nepočetná skupina lidí dorazila s květinou k pomníku svatého Václava. Policie ihned zakročila a zatkla několik zástupců opozičních aktivit, včetně Václava Havla a Alexandra Vondry. Jenže nesmyslný zásah na ústředním náměstí vzbudil pozornost a lidé se k pomníku vraceli v rostoucích počtech i v dalších dnech.
- „Snaha odstranit lidi od pomníku svatého Václava byla tak brutální, že strhávala do násilí i lidi, kteří vycházeli z metra, šli do kina, procházeli nebo jenom zevlovali,“ popisuje historik Jiří Suk.
Policejní brutalita vyvrcholila ve čtvrtek 19. ledna, tedy v den výročí Palachovy smrti. „Oni se nesnažili ten dav rozptýlit, snažili se ho seřezat,“ doplňuje Suk. Mnoho lidí během policejních zákroků utrpělo zranění, celkem na 1 400 osob bylo zadrženo.
Podívejte se na fotografie z debaty:
GALERIE
Dana Němcová, Alexandr Vondra a Petr Placák vzpomínají v Lucerně.
„Mě dali na obrovskou celu, kde se do mne všechny baby pustily, mávaly Rudými Právy, bála jsem se, že mě zmlátí, že prý jsem zavinila, že bijí jejich děti na Václavském náměstí. Pochybuju, že to patřilo k ansámblu zavřených,“ vzpomíná disidentka Dana Němcová. Přesto události naznačily jistou změnu atmosféry. „Lidé ztráceli strach a projevovali se všelijak,“ vypráví Němcová, zejména připomíná happeningy Společnosti za veselejší současnost.
- „Režim dělal chyby a jednou ze zásadních chyb bylo to zavření Václava Havla, kterým vyvolali zájem veřejnosti,“ říká Alexandr Vondra.
Havel byl odsouzen na osm měsíců, propuštěn byl v květnu po uplynutí poloviny trestu. Na jeho obranu vznikla Petice kulturních pracovníků, za kterou stála mimo jiné Anna Freimanová: „Doba byla nadějná v tom, co se dělo v alternativní kultuře, kde ledy postupně tály dost výrazně.“ Její petice se přelila i do oblastních divadel nebo knihoven, podepsali ji i lidé mimo disent a byla inspirací pro další zásadní petici Několik vět, kterou podle Vondry podepisovali i lidé, kteří se do té doby neodvažovali.
Třetí lednový týden roku 1989, inspirovaný Janem Palachem, se tak stal začátkem revolučního roku a událostí Listopadu 89.
I dnes se konají vzpomínkové akce:
- Shromáždění pod názvem Národ nepohasl aneb Svíčka pro Jana Palacha začíná ve 14:00 u sochy sv. Václava. Shromáždění platformy BEZ komunistů osloví pamětníci Palachova činu, účastníci Palachova týdne v roce 1989, poslanci a senátoři. Ve 14:30 se účastníci akce přesunou k pomníku Jana Palacha před Národním muzeem.
- Ve 20:00 bude katolický kněz a důležitá postava podzemní církve osmdesátých let Tomáš Halík sloužit za Jana Palacha mši v Akademické farnosti u Salvátora na Křižovnickém náměstí v Praze.
- Klíčovou událost moderních českých dějin si lidé připomenou zapálením svíčky také v Palachových rodných Všetatech, v Ostravě nebo v Plzni.