Izraelci ocenili dalšího Čecha – do terezínského ghetta pašoval jídlo

Praha  Další Čech získal významné izraelské ocenění Spravedlivý mezi národy. Obyčejný železničář Karel Košvanec navzdory smrtelnému nebezpečí pomáhal během druhé světové války Židům v terezínském ghettu. Do pevnosti pašoval potraviny, a řadu lidí tak zachránil před smrtí hladem. Ocenění z rukou izraelského velvyslance převzala Košvancova dcera, 83letá Vlasta Rypáčková. 

Karel Košvanec pracoval jako nádražák nedaleko Terezína, a tak mu nemohly uniknout zástupy Židů, které do ghetta přivážely transporty. Z těžko zjistitelných důvodů se rozhodl k neuvěřitelně obětavé a zcela nezištné pomoci těmto lidem – po nocích podnikl desítky výprav do Terezína, kde spojkám předával batohy s jídlem. Kromě toho pomáhal udržovat necenzurovanou korespondenci mezi vězni a jejich příbuznými. 

Ocenění za záchranu desítek židovských vězňů před smrtí hlady za ostnatými ploty se Karel Košvanec nedožil. Zemřel v roce 1950 na zápal plic. Časté plížení do koncentračního tábora zřejmě podlomilo jeho zdraví. Jeho dcera, dnes 83letá Vlasta Rypáčková, která mu za války pomáhala, ocenění převzala z rukou izraelského velvyslance v ČR Garyho Korena. „No je to dobré, ale mělo to být, dokud aspoň někdo z nich žil. Aby to věděli,“ uvedla.

Video Příběh Karla Košvance, Spravedlivého mezi národy
video

Příběh Karla Košvance, Spravedlivého mezi národy

Někteří Židé na rodinu, která jim možná zachránila život, nezapomněli ani po skončení války. Zůstali s nimi v kontaktu a třeba na Vánoce posílali peníze. Paní Košvancovou pak udal v roce 1957 závistivý soused. Za údajný prodej židovského zlata skončila vdova po přesvědčeném komunistovi na dva a půl roku v komunistickém lágru.  

Teprve před třemi lety odhalili Karlu Košvancovi památník na bohušovickém nádraží, kde před třičtvrtě stoletím příběh odvážné záchrany začal. Příběh muže, který až do konce války riskoval život svůj i své rodiny, zdokumentovalo Sdružení Post Bellum s pomocí pamětí Evy Roubíčkové, která byla mezi židovskými vězni jeho spojkou.

27. leden - Den památky obětí holocaustu

OsvětimKdyž 27. ledna 1945 vojáci Rudé armády osvobodili koncentrační a vyhlazovací tábor v polské Osvětimi, naskytl se jim opravdu hrůzný obraz. „Ohromné množství baráků, v mnoha z nich leželi na palandách lidé. Byly to kostry s nepřítomným pohledem, oblečené do lidské kůže,“ vzpomínal jeden z armádních kameramanů. Během druhé světové války bylo zavražděno šest milionů osob bez rozdílu věku a pohlaví jen z jediného důvodu: byli Židé. Vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno až 1,5 milionu lidských životů, se stal symbolem tohoto bezprecedentního zločinu. Právě jako připomínka na den osvobození Osvětimi jako symbolu holocaustu byl 27. leden vyhlášen Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Více o koncentračním táboru Osvětim čtěte zde.


Spravedlivý mezi národy je podle Židovských listů nejvyšší poctou památníku obětem holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Muzeum jím oceňuje nezištnou pomoc nežidovských občanů celého světa Židům za druhé světové války a jejich záchranu před smrtí. Tento titul od roku 1953 získalo přes 20 tisíc lidí. Z Česka je na seznamu 109 lidí. Jsou mezi nimi například spisovatelka Milena Jesenská a překladatel Zdeněk Urbánek, loni ho získali manželé Anna a Vincenc Bohatí, kteří zachránili před transportem do koncentračního tábora Židovku Mínku Sobotkovou.

Post Bellum je nevládní a nezisková organizace, která dokumentuje vzpomínky pamětníků důležitých událostí 20. století. V roce 2001 sdružení založila skupina českých novinářů a historiků.