Babišův soudný den

Praha - Novopečeného ministra financí Andreje Babiše (ANO) dnes čeká perný den. Stráví ho na Slovensku: dopoledne se sejde s ministry financí a hospodářství, pak zamíří k soudu. S tamním Ústavem paměti národa se totiž soudí kvůli tomu, že je v archivních svazcích veden jako agent komunistické Státní bezpečnosti (StB). Babiš spolupráci s StB odmítá, soud je podle něj zmanipulovaný: s tajnou policií spolupráci nikdy nepodepsal, naopak byl terorizován, vyšetřován a vydírán, protože měl v rodině „dvě emigračky“, řekl loni v listopadu v Otázkách Václava Moravce. Po soudu ještě navštíví ministerstvo dopravy.

„Nikdy jsem nic nepodepsal, nespolupracoval jsem, nic neexistuje,“ prohlásil na tiskové konferenci při uvedení do úřadu Babiš. „ODS a TOP 09, pan Kalousek, neumí nic jiného, než mluvit o mně jako o estébákovi. Jsem zvědavý, když to vyhraju, zda se mi všichni omluví,“ dodal Babiš.

Právě otazníky nad Babišovou minulostí se jevily jako komplikace při skládání nové vlády. Prezident Miloš Zeman ale kabinet nakonec včera jmenoval – po 95 dnech od předčasných voleb (více zde). Sněmovna totiž splnila Zemanovu podmínku: prezident prohlásil, že ministrem nejmenuje nikoho, kdo nemá negativní lustrační osvědčení. Tím Babiš nedisponuje, respektive o něj ani nežádal. Zeman později svůj požadavek specifikoval – prohlásil, že by mu stačilo, aby poslanci schválili v prvním čtení novelu služebního zákona, a tak se také minulý čtvrtek stalo.

Video Babišův první den ve funkci bude probíhat na Slovensku
video

Babišův první den ve funkci bude probíhat na Slovensku

Historik: Babiš ve své pozici do kontaktu s StB musel přijít

Politolog: Babišovo osvědčení už politicky důležité není

Podle politologa Michala Kubáta jmenováním Babiše už téma lustrací v této souvislosti víceméně vyhaslo. „To téma už politicky důležité není,“ řekl Kubát ČT24. „Nedovedu si představit, že by případný pozitivní nález soudu ovlivnil Babišovu politickou pozici v České republice. Vždy se najdou výmluvy, proč by takový nález byl špatný… Opozice by se měla zaměřit na jiné věci,“ dodal. Jako problematičtější vidí spíš Babišovu „protestní“ rétoriku - podle Kubáta jdou opoziční postoje s vládním angažmá jen těžko skloubit. 

Bohuslav Sobotka, premiér:

„Výsledek soudu nijak neovlivní chod vlády. Jsem přesvědčen, že to je osobní rozhodnutí pana Babiše. Otázka lustrací byla již předvolebním tématem a voliči hnutí ANO měli tuto informaci k dispozici.“


Jestli dnes padne verdikt ohledně Babišovy minulosti, není jasné. Podle serveru iHNED.cz totiž Babiš požaduje předvolání dalších svědků – a v tomto případě by si soud na rozhodnutí vzal další čas. Jedním ze svědků by podle serveru mohl být bývalý důstojník StB Andrej Kulha, který už na podzim v médiích prohlásil, že Babišův spis je zfalšovaný (více zde).

Spis agenta Bureše, což se považuje za krycí jméno Andreje Babiše během jeho spolupráce s StB
Zdroj: ČT24

Babiš ke svému angažmá za minulého režimu

„Moje matka byla motorem rodiny a celý život bojovala za to, aby její děti v životě uspěly. Nechala se proto dokonce za několik stovek korun zaměstnat v Ústavu marxismu-leninismu a docílila toho, že jsem vstoupil do KSS.“


Podepsat jsem nemohl, byl jsem v Maroku

Babiš se údajně v roce 1980 stal důvěrníkem a o dva roky později agentem tajné policie s krycím jménem Bureš. Kulha tvrdí, že si svazek vymysleli pracovníci StB, aby si vylepšili kariérní hodnocení. Prý k tomu využili zprávy z oficiálních schůzek s Babišem, který v 80. letech pracoval v podniku zahraničního obchodu Petrimex a který tyto schůzky přiznal. Podle Babiše se ale příslušníci zajímali o dovoz nekvalitních fosfátů ze Sýrie. „Já tenkrát ani nevěděl, že nějaká StB vůbec existuje,“ uvedl už dříve Babiš.

Objevují se ale i hlasy, že falšování ve struktuře StB je obecně spíš nepravděpodobné. „Obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích,“ řekl Ondrej Krajňák, šéf Ústavu paměti národa k dokumentům, v nichž je zmiňován agent Bureš, což údajně bylo Babišovo krycí jméno.

Babiš ale tvrdí, že Krajňák celou dobu mlčel. „Jak začaly parlamentní volby, přišel pan ředitel, našel zázračně dva svazky, předvolává svědka, který zemřel v dubnu 2012, volá člověka, s kterým jsem měl údajně něco podepsat,“ připomíná Babiš. Zároveň tvrdí, že v konspiračním bytě nikdy nebyl. „Já jsem nebyl ani v Československu, byl jsem v Maroku,“ podotkl Babiš, jenž tehdy pracoval v zahraničním obchodu.

  • Miroslav Kalousek (TOP 09): „V letech komunistické totality byl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v nuceném exilu a ze všech sil pomáhal československému demokratickému disentu v boji proti komunismu. V téže době předseda ANO Andrej Babiš práskal komunistické Státní bezpečnosti a pomáhal jí tak mimo jiné i v boji s týmž demokratickým disentem.“ 
  • Marek Ženíšek (TOP 09) neuznává tvrzení, že „existovala hodná část StB, která působila v zahraničí a zabývala se pouze ekonomickými zájmy ČSSR, a pak v Československu byla zlá část. My v tom ale rozdíl neděláme“. 
  • Reakce Babiše: „V minulém režimu mě StB vyšetřovala, rozhodně jsem s ní ale nespolupracoval, žádnou spolupráci jsem nepodepsal a na nikoho jsem nepráskal. StB si na mě vedla svazek, o kterém jsem nevěděl, a agenta ze mne udělala ona bez mého souhlasu… Proti lžím pana Kalouska a pana Ženíška se budu bránit trestním oznámením pro pomluvu.“ (září 2013 – více zde)
Zákon o státní službě
Zdroj: ČT24
Autor: Vojtěch Rejl

Lustrační zákon se v českém právním řádu objevil dva roky po sametové revoluci. Jeho přijetím chtěli zákonodárci chránit nově utvářené instituce před vlivem StB a lidí s ní spjatých. Původně měl mít jen omezenou platnost pěti let. A zatímco na Slovensku přestal platit koncem roku 1996, v Česku existují lustrace dodnes. Zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance.

Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává resort vnitra.

Zda ministr potřebuje k výkonu funkce negativní lustrační osvědčení, ale lustrační zákon jednoznačně neuvádí. Zemanův původní požadavek tak vycházel čistě ze zvyklostí jeho předchůdců na Pražském hradě. Ale ani služební zákon, jehož přijetí Zeman požadoval, se osobou ministrů explicitně nezabývá. Poslanci sice normu z dílny ČSSD v prvním čtení minulý týden schválili, dopředu ale avizovali, že ji přepracují. Opozice zákon ostře kritizovala - podle ní je „lex Babiš“ čistě účelový. Služební zákon sice Česko má od roku 2002, nikdy však nezačal platit. Jsme tak poslední zemí EU bez této normy. 

Zákon o státní službě si klade za cíl odpolitizovat státní správu a zavádí funkci „super-úředníka“ - generálního ředitele státní služby fungujícího pod Úřadem vlády. Jmenován bude na šest let a vybírat ho bude vláda ze zaměstnanců, kteří mají vysokoškolské vzdělání a ve státní správě odsloužili minimálně šest let. Zákon počítá s tím, že jeho případné předčasné odvolání musí potvrdit hlava státu.

Generálnímu řediteli bude podléhat také zcela nová úřednická struktura; služební zákon totiž na jednotlivá ministerstva zavádí státní tajemníky, kteří povedou jejich odborný aparát. Jejich pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení, neboť tajemníky může odvolat pouze výše zmíněný generální ředitel – dohodne-li se na tom s šéfem příslušného resortu.