Praha – V Praze budou vůbec poprvé veřejně vystaveny drahé kameny, které sehrály hlavní roli v bankovních podvodech v devadesátých letech. Banky kvůli nim přišly zhruba o dvacet miliard korun, a to prostřednictvím falešných znaleckých posudků. Drahokamy budou k vidění v expozici Mineralia, do největší výstavy minerálů ve střední Evropě tak přibude několik stovek smaragdů a rubínů s kriminální minulostí.
Výstava Mineralia: Drahokamy, bankovní podvody a ideální zločin
Nelegální transakce spočívaly v tom, že banky poskytovaly miliónové úvěry a jako zástavu braly nadhodnocené drahokamy, jejichž skutečná hodnota byla až desetinásobně nižší. „Stalo se, že na počátku devadesátých let braly banky kameny jako protihodnotu na úvěry, které v té době poskytovaly. Šlo o úvěry v řádech stamilionů korun a byly v tom namočeny v podstatě všechny banky,“ vysvětlil jeden z předních českých odborníků na drahé kameny Marian Gajda. Některé banky tyto podvody přivedly dokonce ke krachu.
Na přeceněné drahokamy - většinou safíry, rubíny, smaragdy ze zemí bývalého Sovětského svazu - poskytovaly banky úvěry hlavně v letech 1991 až 1994. Bankéři se přitom spolehli na falešné znalecké posudky, které vypracovával okruh stále stejných znalců, aniž si kameny nechali sami ocenit. „Ne, že by ty kameny byly falešné, ale byly nekvalitní,“ uvedl Gajda. „Stalo se to tím, že odhadci kameny nacenili, jako by kvalitní byly,“ dodal s tím, že se jednalo o desítky tisíc kamenů.
Za miliardové podvody nebyl nikdy nikdo potrestán
Firmy, jež dávaly kameny do zástavy, půjčky vesměs nesplatily a bankám zůstaly v trezorech kameny s desetinovou hodnotou, než jakou o nich prohlašovaly posudky. Přesto za podvod nikdo potrestán nebyl. „Kvůli bankovnímu tajemství banka to nemohla vystavit, policie to nemohla vyšetřovat, tudíž to byl v podstatě dokonalý zločin, za který nebyl nikdo potrestán,“ vysvětli Gajda. Autorům posudků ani pracovníkům bank totiž nebyl prokázán úmysl. „Oni jen nevěděli, všichni jednali na základě informací, které měli a nebyly to informace správné,“ řekl Gajda.
Rubín
V době odhalení podvodu dělal pro policii nové posudky znalec z Prahy Jaroslav Hyršl. Ten tehdy prohlásil, že šlo o kameny nejhorší kvality, které by měl poznat i laik. „Poznal by je i běžný člověk, nejen znalec,“ potvrdil Gajda. Při posuzování ceny drahokamů sice neexistuje žádné závazné měřítko, vychází se z exaktních zásad jako je čistota, barva či zabroušení. Nakonec se ale odhad řídí subjektivním pohledem na věc.
V případě vystavovaných kamenů byl ale rozdíl mezi původním špatným posudkem a skutečnou kvalitou shledán jako příliš velký. „Minerál existuje v přírodní formě, v určité situaci se stane drahým kamenem. Musí ale splňovat určité parametry, které tyto kameny nesplňují,“ uvedl Gajda. „Tento model podvodu už je starý, podobné podvody proběhly v Americe, Evropě,“ dodal.
GALERIE
videogallery_414887
Za duchovního otce podvodů je považován frýdlantský podnikatel Petr Winter, spolumajitel později zaniklé firmy Ikona Frýdlant. Skupina lidí spojená s touto firmou propašovala do ČR velké množství diamantů. Ikona je dovážela z Německa a obstarávala k nim i znalecké posudky, které, jak se ukázalo, byly mnohonásobně nadhodnocené. Winter při výslechu na policii považoval prodej kamenů za standardní obchod, při soudním líčení se nepodařilo prokázat, že obžalovaní banky poškodili úmyslně, a tudíž se nejednalo o trestný čin. Velkou roli v této kauze hráli soudní znalci v oboru drahých kamenů a kovů. Jedním z nich je Ivan Turnovec, na kterého se obrátili právě lidé z Winterovy firmy. Turnovec v některých případech kameny nadhodnotil až stonásobně. Soud ale rozhodl, že ani v jeho případě nešlo o podvod. Znalec totiž soud přesvědčil, že v kauze figuroval pouze jako překladatel, který posudky překládal z němčiny do češtiny.