Stropnický odvolal úředníky zodpovědné za tendr na prodej kasáren

Praha – Kvůli pochybnému tendru na prodej kasáren v pražském Karlíně odvolal nový ministr obrany Martin Stropnický (ANO) Milana Karáska z postu šéfa majetkové sekce ministerstva. Ve funkci skončil také ředitel Agentury pro hospodaření s nepotřebným majetkem Josef Lachman, uvedl mluvčí ministra obrany Jan Pejšek. Stropnický zastavil prodej kasáren společnosti Griva Art ve středu. Podle něj existuje podezření, že dvě firmy, které se zúčastnily soutěže, byly majetkově propojeny.

Stropnický odpoledne ve sněmovně připustil, že rychlost odvolání byla nestandardní vzhledem k tomu, že se ve středu zavázal nedělat ukvapené laciné kroky. „Ale my jsme byli ke svému jistému překvapení během toho dne požádáni Policií ČR, abychom podnikli jisté kroky. A pokud mám dneska informace, tak policie už má počítače těch pracovníků,“ uvedl ministr.

Kasárna měla za téměř 600 milionů korun získat manželka finančníka Pavla Tykače Ivana. Šlo tak o jeden z největších obchodů s armádními nemovitostmi za posledních 15 let. Stropnický chce vyhlásit nový tendr a v nejbližších dnech vyvodit personální důsledky pro zodpovědné úředníky ministerstva. „Rozhodnutí ministerstva nás mrzí, je však plně v souladu s podmínkami soutěže,“ reagovala Ivana Tykačová.

„Možná, že se to někomu bude zdát jako soutěž, která proběhla úplně v pořádku, ale já k této skupině lidí patřit nemohu,“ řekl novinářům v Poslanecké sněmovně Stropnický. Více než půlmiliardovou soutěž vyhrála společnost Griva Art. Podle ministerstva obrany je však majetkově propojena s druhou společností Castullus. Existuje tak podezření, že se firmy mohly domluvit na nabídce. Úřad své rozhodnutí tendr zrušit opírá i o právní analýzu advokáta Václava Lásky.

Soutěž podle ministra provázela řada nesrovnalostí. Za „zvláštní“ označil fakt, že u více než půlmiliardové částky byl rozptyl nejvyšší a nejnižší nabídky tří firem jen osm milionů korun. Na schůzi, při níž ministerská komise vybírala vítěze tendru, také nebyl přítomen předseda
komise, zmínil Stropnický. Zároveň uvedl, že zrušení prodeje kasáren není akt proti Ivaně Tykačové: „Kdyby se vlastnická struktura točila kolem jiného jména, tak musíme postupovat úplně stejně,“ dodal ministr.  

Rozlehlý areál na předmostí Negrelliho viaduktu v pražském Karlíně, který slouží vojsku
od roku 1848, chátrá zejména posledních jedenáct let. Po povodni v roce 2002 investovala armáda pouze do základních oprav a kasárny postupně vyklidila. Neúspěšně se snažila udat je různým státním institucím – nyní se je proto rozhodla prodat. „Minimální kupní cena byla stanovena na 581 milionů korun. Vychází ze znaleckého posudku,“ uvedl už dříve mluvčí ministerstva obrany Vladimír Lukovský. Budovy jsou sice památkově chráněné a v povodňové zóně, přesto je to podle odborníků dobré místo pro stavbu bytů a kanceláří.

Ministerstvo obrany dostalo nakonec tři nabídky, přičemž vybralo projek firmy Griva Art. „Náš návrh předpokládal vznik nového univerzitního kampusu, který by Praze dal jak novou vysokou školu, tak komplexní zázemí pro stovky studentů. Studentský živel by přinesl Karlínu životodárné okysličení. To vše v souladu se strategickým plánem hlavního města, který už 14 let počítá se vznikem dalšího univerzitního kampusu na území Prahy,“ uvedla Tykačová.   

Dominantou kasáren Jana Žižky je pětipodlažní budova se sklepními prostory, která je
zapsána na seznamu kulturních památek. Vnitřní dvůr kasáren má rozlohu přibližně jednoho hektaru a může sloužit pro parkování vozidel. V další budově se nachází hudební sál, rehabilitační centrum s bazénem a garážová stání. Poslední z budov je vedena jako myčka automobilů. V objektu kasáren se nachází trafostanice a celý areál je napojen na dostupné inženýrské sítě.

Historický objekt karlínských kasáren pochází z doby Rakouska-Uherska, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Hlavní budova byla vystavěna v letech 1844 až 1845 a byla pojmenována Ferdinandova kasárna. V roce 1920 byl objekt přejmenován na Kasárna Jana Žižky z Trocnova a sídlil zde 5. ženijní pluk. Ve druhé polovině 20. století v budově sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna.