Praha – Sobotkova vláda dnes téměř s absolutní jistotou dostane důvěru sněmovny a završí tak období nejistoty, které na české politické scéně panuje od pádu Nečasovy vlády. Zasedání poslanců svým projevem zahájí prezident Miloš Zeman, který chce mluvit nejen o programovém prohlášení nového kabinetu, ale také o vizi samotné České republiky. Premiér Bohuslav Sobotka se v dnešním hlasování bude spoléhat na pohodlnou většinu 111 hlasů koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Opoziční strany již deklarovaly, že zdržovat hlasování neplánují – chtějí prý být konstruktivní opozicí. Dolní komoru ale rozsáhlejší debata nejspíš nemine. Zasedání Poslanecké sněmovny sledujte živě od 11:00 na ČT24.
Velký den nové vlády. Období „bez důvěry“ skončí
Téměř po čtyřech měsících od voleb půjde o první velký test koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Všech 111 vládních poslanců by se mělo vyslovit pro důvěru kabinetu. „Po osmi letech vlády pravice dojde zejména ke změně v sociální politice, v přístupu vlády k sociálním otázkám. Budeme se snažit průběžně zvyšovat minimální mzdu, řešit problémy důchodců, průběžně valorizovat jejich starobní důchod, zaměříme se na otázku bydlení,“ zopakoval priority vlády předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Není pravděpodobné, že by hlasování mělo pokračovat ještě ve středu. Obstrukcím opozičních stran zatím nic nenasvědčuje. „Očekávám, že opoziční kolegové sdělí svůj názor na vládu a její programové prohlášení, popřípadě na koaliční smlouvu. (…) Zaznamenal jsem vyjádření opozičních kolegů, že chtějí být konstruktivní opozicí, takže předpokládám, že během schůze nebudou obstruovat,“ poznamenal předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Vládní strany ale musí počítat s tím, že politici z opozičních stran se budou u řečnického pultíku střídat zřejmě až do večera. „Budeme aktivně vystupovat a poukážeme na řadu rozporů, které obsahuje vládní prohlášení,“ zdůraznil předseda ODS Petr Fiala.
TOP 09: Materiál je stručný a nekonkrétní
Právě rozpory v programovém prohlášení Sobotkova kabinetu jsou trnem v oku opozičních poslanců. Poslanci ho dostali minulý týden a opozice se ihned pustila do jeho kritiky. Je podle ní především velmi vágní. „Programové prohlášení je mimořádně nekonkrétní. Jsou tam závazky, které jsou v řádech desítek miliard korun. Pokud budou naplněny, tak to pravděpodobně povede k rozvratu veřejných financí,“ kritizovala podobu prohlášení Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09.
- Helena Langšádlová: „Dokument, který si vláda dovolila předložit Poslanecké sněmovně, je nedůstojný. Je to seznam výkřiků, co by si vláda přála, a není tam ani náznak toho, jak těchto cílů dosáhnout.“
Podobné argumenty již dříve vznesl exministr financí Miroslav Kalousek. „Hlavní výhrada je, že tam je obrovský rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými možnostmi. Vláda může splnit své programové prohlášení, vláda se může chovat rozpočtově odpovědně. Ale není možné obojí současně,“ uvedl.
Graf délky trvání jednotlivých vlád ČR
Jak se proměňovaly síly v Poslanecké sněmovně v minulých letech, se můžete podívat zde.
Skepticky se tváří i komunisté. „Ve vládním prohlášení nám schází koncepční ucelenost a především realizace. Programové prohlášení je určitým souborem dílčích slibů, u kterých nemáme jistotu, že se je podaří naplnit,“ podotkl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Je otázka, jestli vládní kompromis bude sloužit věci a jestli díky těmto kompromisům jsou sliby vůbec reálné. Proto lze očekávat určité pnutí v této koalici hned po evropských volbách, míní Dolejš. Domnívá se zároveň, že programové prohlášení je dokonce méně konkrétní než koaliční smlouva. Co obsahuje, se podívejte zde.
ODS zase s nelibostí sleduje zvyšování schodku státního rozpočtu. Řada výdajů, které nový kabinet plánuje, totiž nemůže být z tohoto rozpočtu pokryta. „Tato skutečnost zvyšuje nedůvěryhodnost celého vládního projektu,“ upozornil předseda ODS Fiala a dodal: „Práci konstruktivní opozice znesnadňuje to, že řada programových priorit je velmi vágně, nekonkrétně a rozporuplně formulovaná. Například lze těžko slibovat snížení státního dluhu, a přitom navyšovat výdaje státu.“
GALERIE
videogallery_419746
Další opoziční subjekt hnutí Úsvit v úterý ráno na tiskové konferenci oznámilo, že všech jeho 14 poslanců při hlasování o důvěře vládě opustí sněmovnu. Neměnnou politickou agendou hnutí je prosazení ústavního zákona o referendu.
Zeman naznačil, že sněmovnou zazní kritika
Ještě před samotnou debatou se o svůj názor na vládní prohlášení s poslanci podělí prezident Miloš Zeman, který chce Sobotkův program detailně rozebrat. Zeman už dříve pochválil cíle, které vládní strany vložily do koaliční smlouvy. Vyjádřil ale pochyby o jejich financování. Prezidentovi se také nelíbí, že koalice jasně neříká, jak chce vyřešit rostoucí nezaměstnanost. „Očekávám, že projev pana prezidenta bude konstruktivní a vstřícný, že podpoří nově vznikající vládu a že vyjádří také důvěru nově vznikající vládě,“ věří předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Od voleb, které v říjnu vyhrála sociální demokracie, uplyne už 116 dní. Je to tak jedno z nejdelších čekání na vyslovení důvěry vládě od roku 1992. I vznik trojkoalice se protáhl, a to až do začátku ledna. Kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL pak prezident jmenoval 29. ledna. Ve funkci jsou tedy ministři 20 dní.
Text připravený skupinou odborníků se týká klíčových priorit v rámci jednotlivých ministerstev. Příprava rozpočtu na příští rok se prý ponese v duchu hledání úspor v provozních nákladech. Vláda omezí především outsourcing právních služeb, marketingu či poradenství. Prověřovat se také mají mandatorní výdaje. Kabinet má v úmyslu zvýšit daně hazardu a chce se zaměřit na prokazování původu nabytého majetku. Změnit by se měly i daňové předpisy - „cílem je snížit náklady poctivých daňových poplatníků na správu daní“ (více čtěte zde).
Některé z dalších priorit v kostce:
- V oblasti lidských práv chce vláda víc pravomocí pro ombudsmana, bojovat proti anticiganismu, dostat víc žen do vedoucích pozic či řešit sociální bydlení.
- Kabinet počítá s návratem k vyšší valorizaci penzí či pravidelným růstem minimální mzdy.
- Vláda si dává také za úkol stabilitu a transparentnost zdravotnictví, rušení většiny poplatků.
- V dopravě chce kabinet transformovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a usnadnit přípravu dopravních staveb.
Sobotkův kabinet jmenoval prezident Zeman 29. ledna. Vláda tedy nevyužije celých 30 dnů, které na předstoupení před poslance se žádostí o důvěru podle ústavy má. Zákon nařizuje, že pro získání důvěry musí vláda získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, nikoli však většinu ze všech poslanců.
O důvěře vládě sněmovna hlasovala naposledy loni začátkem srpna - po pádu Nečasova kabinetu. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, kterou o své vůli jmenoval Miloš Zeman, tehdy u poslanců neuspěla a Česká republika spěla k říjnovým předčasným volbám. V historii samostatného Česka nezískala důvěru už jen takzvaná první Topolánkova vláda složená z ministrů ODS a nestraníků, sestavená v září 2006 vládla bez důvěry do ledna 2007.
Vydáno pod