Revoluce ve státní správě se blíží, politici se ale rozchází u mezd

Praha -  Koalice dokončila hlavní obrysy vlastního služebního zákona a předala ho poslancům ústavně-právního výboru. Politici se rozcházejí už jen v tom, jak profesionální úředníky odměňovat. Naopak se shodli, že omezí vliv prezidenta na jmenování generálního ředitele státní služby. Další schůzka koalice ke služebnímu zákonu je v plánu ve čtvrtek. Řešit se bude i to, zda státní úředníci budou skládat takzvanou úřednickou zkoušku. ČSSD a lidovci jsou pro, podle ANO stačí výběrové řízení.

Hlavním motivem služebního zákona je ušetřit úředníky obav, že přijdou s novým ministrem o práci. Reorganizace bude proto možná jen jednou za rok, a to se souhlasem generálního ředitele státní služby, takzvaného super-úředníka. „Nebude možné účelově rušit odbory či je slučovat jen proto, aby se někdo personálně zbavil někoho nepohodlného,“ poznamenal předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).  

Generálního ředitele státní služby by jmenovala pouze vláda, tedy bez souhlasu prezidenta. Funkční období super-úředníka má stejně jako u jemu podřízených státních tajemníků trvat sedm let. Pokud by ale pochybil, vláda ho může odvolat dřív. Bez udání důvodu by s tím ale musel souhlasit i prezident. „Většinou v naší zemi neplatí, že by prezident a vláda rozhodovali o všech věcech jednoznačně společně, proto si myslím, že to je dostatečná pojistka,“ domnívá se Tejc.

Podle opozice to jde i bez super-úředníka

S funkcí super-úředníka má ale problém opozice. TOP 09 tvrdí, že to jde i bez něj. „Pokud bude zákon dobře napsaný a pokud bude státní správa fungovat podle předem daných pravidel, není nutné mít takovou funkci zřízenou,“ řekl České televizi poslanec TOP 09 Stanislav Polčák.

Video Nový služební zákon
video

Nový služební zákon

Problém ale panuje u odměňování úředníků. ANO a ČSSD navrhují za určitých podmínek smluvní odměňování, které může platy navyšovat podle potřeb. „Nemůžeme státní správě zavřít možnost najímat experty na vysoce kvalifikované práce,“ podotkla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). Lidovci ale naopak chtějí pro všechny mzdové tabulky. „Jsme přesvědčeni, že smluvní odměňování je netransparentní,“ uvedla expertka lidovců na služební zákon Monika Pálková (KDU-ČSL).  

Šéfové resortů dostanou v nejbližších dnech také od premiéra úkol - budou muset vytipovat, koho všeho se státní služba bude týkat. Nepůjde tedy jen o ministerstva, ale třeba i o příspěvkové organizace. Do síta tak má padnout Ředitelství silnic a dálnic, státní fondy CzechInvest nebo CzechTrade. Mimo státní službu má naopak zůstat Nejvyšší kontrolní úřad, Energetický regulační úřad, Český statistický úřad nebo antimonopolní úřad.