Stropnický trvá na zrušení újezdu Brdy, je prý nepotřebný

Praha – Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) souhlasí se zrušením vojenského újezdu Brdy. Podle něj jsou výcvikové prostory předimenzované a neodpovídají reálným potřebám armády, řekl po schůzce s vojenskými představiteli a zainteresovanými obcemi. Počítá s tím, že přírodně cenné území se dostane pod adekvátní ochranu. „Zdá se nám škoda, když ho armáda nepotřebuje, aby tento kus země nesloužil lidem k rekreaci,“ dodal. Středočeský kraj ale s tímto rozhodnutím nesouhlasí, hrozí prý, že zpřístupnění areálu poškodí nejen přírodu, ale i zdroje pitné vody.

Na březnové schůzi Poslanecké sněmovny má být předložen návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a o zmenšení hranic dalších vojenských újezdů. Současný stav totiž neodpovídá potřebám armády. „Návrh hovoří o tom, že by bylo potřeba se vrátit do historických hranic krajů,“ uvedl ministr. Nová situace by podle něj měla lépe odrážet skutečné potřeby armády. S tím, že jsou výcvikové prostory v České republice naddimenzované, souhlasí i náčelník Generálního štábu armády ČR Petr Pavel, podle nějž jsou nevyužité prostory pro armádu zbytečnou finanční zátěží. „My ty peníze potřebujeme jinde,“ dodal.

Už diskusi nechci prodlužovat, uvedl Stropnický

Ve hře je ale podle Stropnického jedna zásadní možnost, a to prodloužení diskuse. „Já bych velmi nerad, aby k ní došlo. Považoval bych to za chybu. Tedy to, co navrhují oponenti návrhu, abychom Brdy nechali, ještě o nich diskutovali a zmenšili hranice ostatních vojenských újezdů,“ uvedl ministr. Zmenšení hranic ostatních újezdů je podle něj správný krok, ale vyjmutí Brd, jejich konzervaci a návrat k „široké nekonečné diskusi“ by považoval za chybu.

Už dříve zrušení vojenského újezdu Brdy obhajoval bývalý ministr obrany Vlastimil Picek. „Z celkové plochy využíváme k výcviku pouze 12 procent, nedá se zde plnohodnotně provádět letecký výcvik ani výcvik mechanizovaných jednotek. Dělostřelecký útvar zde cvičil pouze čtyři dny v roce.“ Obcím by ministerstvo chtělo do začátku pomoci například darováním pozemků a infrastruktury, která je v lokalitě k dispozici. Na obnovení infrastruktury má armáda připraveno 200 milionů korun.   

Ministr obrany Martin Stropnický:

Martin Stropnický„Co tady vlastně řešíme? Řešíme nějakou anomálii, kterou jsme zdědili a nezpůsobili, a to není nějaký alibismus, tak to prostě je. A snažíme se vrátit svému původnímu poslání nezanedbatelný kus země, který je z hlediska přírodního v mimořádně zachovalém stavu. Zdá se nám škoda, když ho armáda nepotřebuje, aby tento kus země nesloužil lidem k rekreaci.“


Ministerstvo obrany rovněž požaduje, aby se územní hranice vrátily ke stavu před rokem 1949, tedy před vznikem újezdu. Hranice jsou také bodem, kde se neshodne Plzeňský a Středočeský kraj, na jejichž území újezd leží. Plzeňský kraj souhlasí s ministerskou variantou rozdělení plochy újezdu, podle které by mu připadlo 35 procent plochy.

Středočeský kraj chce naopak újezd zachovat a o jeho transformaci dále jednat. Hejtman středočeského kraje Josef Řihák upozornil, že vojenský újezd Brdy má oproti jiným vojenským újezdům celou řadu specifik, která je potřeba reflektovat. „Nežijí zde lidé jako v jiných vojenských újezdech, je pro nás například zdrojem pitné vody. Jsme přesvědčeni o tom, že zhruba ta částka, která je tady vynakládaná, není zas tak velká, aby armáda Brdy musela rušit,“ vysvětlil. Armáda totiž počítá s tím, že zrušením újezdu ročně ušetří 77 milionů korun, podotkl.

Řihák se také obává, že otevření prostoru veřejnosti by mohlo poškodit přírodu, která zde díky přítomnosti vojáků zůstala velmi zachovalá. „Když se v nedávné době otevřelo těch deset enkláv, tedy zhruba 30 kilometrů čtverečních, tak se tam jděte dnes podívat. Lidé nejsou zvyklí z lesa odnést to, co do něj přinesli, jak to dřív dělali skauti,“ zdůraznil hejtman. Stát podle něj zaplatí v konečné fázi mnohem více financí, pokud v prostoru Brd bude zřizovat CHKO.

Pro Plzeňský kraj je zase prioritní, jak území zajistit v době povodní. „Pokud nám to území bude přiřčeno, chceme zabezpečit, aby se nestávaly rychlé povodně pravidelně,“ uvedl náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner.

Šikovný developer stihne leccos, obávají se zelení

Spory jsou navíc i mezi starosty dotčených obcí. V Brdech mají zdroje pitné vody a obávají se, aby o ně zrušením újezdu nepřišli. Strach mají i z developerů, kteří by zde i přes plánovaný zákaz výstavby mohli chtít stavět. Podobné argumenty vznesla i Strana zelených, která upozornila na možnou časovou prodlevu před tím, než vznikne CHKO. Podle vládního návrhu zákona se totiž vojenský újezd Brdy ruší 31. prosince 2015. Plán legislativních prací ale počítá s tím, že CHKO Brdy bude vláda schvalovat až na konci roku 2015 a vznikne reálně až v polovině roku 2016.

„V praxi by vznikla půlroční prodleva od zrušení vojenského újezdu a Újezdního úřadu Brdy, který vykovává i úkoly v ochraně přírody, do vzniku Správy CHKO, kdy by nikdo ochranu přírody na tomto cenném území nevykonával. Za půl roku stihne šikovný developer ve spolupráci se zainteresovanými zastupiteli zničit to, co doposud zůstalo zachováno,“ upozornil předseda zelených Ondřej Liška.

Podle náčelníka generálního štábu už armáda s Brdy nepočítá. Rezort obrany přišel závěrem loňského roku o 730 milionů korun, což je suma, kterou dříve věnoval na provoz všech výcvikových prostorů. Pokud by újezd Brdy zůstal, musela by armáda nejspíše seškrtat peníze na provoz, „což by mohlo snížit obranyschopnost země“. Podle něj i ministra pyrotechnická sanace vojenského prostoru Brdy „s určitými problémy probíhá“, a to jak povrchová, tak hloubková na dopadových plochách. Skončí v roce 2017.

Zákon o vojenských újezdech chce Stropnický obhájit v prvním čtení na březnové schůzi sněmovny. Návrh předloží  ve středu 5. března spolu s náčelníkem generálního štábu poslancům sněmovního výboru pro obranu.