V Česku chybí dárci kostní dřeně, lékaři chtějí oslovit policisty

Praha - Národní registr dárců kostní dřeně zacílil na policisty, chce získat další vhodné kandidáty na dárcovství. Společně s vedením policie odstartoval celostátní kampaň. Praxe totiž ukazuje, že v českém registru je obtížné najít kvalitního dárce, a tak se často hledá v zahraničí - především v Německu.

V českém registru je nyní 77 tisíc dárců, tedy zhruba půl procenta populace. Třeba Německo se může pochlubit mnohem širším portfoliem. Připraveno darovat kostní dřeň je tam více než 5 milionů lidí, což je více než šest procent obyvatel země.

Podle lékařů je nejobtížnější sehnat v Česku vhodného dárce hlavně pro příslušníky národnostních menšin. Pro úspěch transplantace je totiž důležitá shoda v deseti transplantačních znacích. Pokud je shoda menší, pro pacienta to znamená pomalejší hojení. „Je tam vyšší riziko infekcí a dalších různých komplikací,“ upozornil vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně Fakultní nemocnice v Motole Petr Sedláček.

Spektrum dárců kostní dřeně, ze kterých je možné vybírat, by teď měli rozšířit policisté. V jejich řadách je totiž 17 tisíc lidí do 35 let. Z pohledu národního registru jsou tedy tou nejvhodnější skupinou pro dárcovství, podobně jako třeba hasiči nebo vojáci.

Vedení policie hodlá své lidi oslovovat na poradách a připraveno je i 15 koncertů v krajích. „Chceme se zmínit o registru kostní dřeně a o tom, že policie se do tohoto projektu zapojila a že má celou řadu kolegů, kteří už jsou součástí registru,“ zdůraznil náměstek policejního prezidenta Martin Červíček, který převzal nad kampaní v policejních řadách patronát.

Co čeká dárce

Přihlásit se do registru je přitom jednoduché. Začíná to vyplněním přihlášky a odběrem 2 mililitrů krve. Pak už se jen čeká na telefon. Kostní dřeň se totiž neodebírá do zásoby jako třeba krev, k odběru dojde až ve chvíli, kdy ji potřebuje nějaký pacient. To může trvat i léta.

Jednou z možností, jak se dostat ke krvetvorným buňkám, které mohou nemocným leukémií zachránit život, je jejich odběr filtrací z krve dárce. Tuto metodu dárcovství podstoupil například policista Jiří Rychnovský. „Nepříjemné to bylo, ale ne složité,“ vzpomíná na odběr, který zachránil lidský život.

Další metodou je odběr dřeně z pánevní kosti. Dárce se uvede do umělého spánku a dřeň se odsaje. „Není to žádná dramatická bolest, druhý den po odběru dárce odjíždí domů,“ popsala vedoucí Koordinačního centra Jana Navrátilová.

Od roku 1992, kdy národní registr vznikl, se v Česku provedlo na tisíc transplantací. Pět set českých dárců zachránilo život jak svým krajanům, tak pacientům ze zahraničí.