České Budějovice - Teplá zima nahrává klíšťatům, aktivní jsou už teď. Počasí, kdy rtuť neklesá pod 8 stupňů, jim neobyčejně svědčí. Odborníci proto očekávají po loňském rekordním roce ještě vyšší počet nakažených klíšťat. Do budoucna by mohl v takových případech pomoci tuzemský patent. Nová vakcína by mohla bránit přenosu boreliózy, proti níž se zatím nedá očkovat. Látku, která dokáže zničit klíště ještě předtím, než vypustí do těla hostitele nebezpečné bakterie, objevili vědci v Českých Budějovicích. Nyní ji testují v Mexiku na kravách.
Teplo a klíšťata jdou ruku v ruce, testuje se nová vakcína
Loni bylo v Česku nahlášeno přes 600 případů klíšťového zánětu mozku - dva nakažení nepřežili. Bakterie lymské boreliózy byly zaznamenány ve více než čtyřech tisících případů. V průměru tak nemoc postihla 12 lidí za den. Zima teplá jako ta letošní znamená pro klíšťata sice kratší život, podstatně více jich ale nejchladnější období v roce přežije. Poslední dobou si vybírají i vyšší nadmořské výšky. Klíště bylo dokonce nalezeno i na vrcholu Sněžky.
Ondřej Hajdůšek už objevil látku, která pomáhá klíštěti trávit krev. Molekulou s názvem feritin 2 vakcinoval krávy. „Na krávu přiložíme klíšťata, která začnou sát. V průběhu sání se tyto protilátky dostávají společně s krví do klíštěte a způsobují to, že klíště špatně funguje a uschne,“ prohlásil autor vakcíny.
Výzkum probíhá na stádu krav v Mexiku. Ve střední a jižní Americe klíšťata po tisícovkách napadají jednotlivé kusy. Český výzkum skončí na podzim. Pokud bude látka účinná, vědci doufají, že ji pak právě v Americe úspěšně prodají. „Na našich kravách saje mnohem méně klíšťat a přenáší daleko méně závažné onemocnění,“ konstatoval Hajdůšek. V budoucnu by chtěli pokračovat v očkování psů a koček. Zatím jedinou lidskou ochrannou proti borelióze tak dál zůstává repelent a hladký oděv, na kterém se paraziti nezachytí.
Neléčená borelióza může vést až k Alzheimerově chorobě
Borelióza sice není smrtelnou nemocí, její následky se ale můžou projevovat desítky let. Borelie - spirálky se v nepříznivých podmínkách mění v odolnější formu. Přemění se v cysty kuličky. Zničit je může trvat desítky let.
Červená skvrna se objevit nemusí
Pouze ve čtyřiceti procentech případů se vytvoří po kousnutí infikovaného klíštěte známý červený flek. Tehdy je největší šance na úspěšné vyléčení. Pokud se neobjeví skvrna, borelie putují krví a lymfou dál do organismu.
Třeba Alena Žákovská se vyléčila až po dlouhých osmnácti letech. Dnes už zase závodí v dálkovém běhu a klíšťata společně s boreliózou se stala jejím hlavním profesním zájmem. „Za hodinu, když je rozvinuté jaro, můžou studenti nasbírat až osmdesát kusů a my pak na těch nymfách zjišťujeme přítomnost chemických látek, jako jsou repelenty. Následně můžeme otestovat i účinnost repelentů,“ konstatovala Žákovská.
V ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity se studenty organizuje od roku 1996 výzkum. Součástí je samozřejmě i hledání vakcíny proti lymské borelióze. Nemoci, která z ní kdysi udělal málem invalidu.