Politici ohledně Krymu nejsou jednotní, Zeman odmítá protiraketový deštník

Praha - Prezident Miloš Zeman považuje výstavbu součásti amerického protiraketového systému v České republice a Polsku za neefektivní. Reagoval tak na pondělní slova amerického senátora Johna McCaina, podle kterého by USA měly reagovat na ruskou invazi na Krym obnovením projektu. Aktuálním tématem je také nedělní referendum o připojení Krymu k Ruské federaci: ČSSD jej považuje za nelegitimní a protiprávní, podobně se k situaci staví i další sněmovní strany. Hnutí Úsvit naopak s vyhlášením referenda problém nemá. Ministerstvo zahraničí výsledky hlasování nejspíš neuzná.

„Pan prezident byl odpůrcem tohoto projektu, pokládal ho za neefektivní. A na tomto stanovisku se nic nezměnilo,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Plán výstavby protiraketového deštníku ve střední Evropě intenzivně řešila česká a americká diplomacie v době vlády prezidenta George Bushe mladšího. Nynější vláda prezidenta Baracka Obamy od něj ale v roce 2009 upustila. Arizonský senátor John McCain ale v pondělí v pořadu americké zpravodajské televize Fox News vyzval k obnově projektu protiraketové obrany v Česku a Polsku. Systém by měl být podle něj výstrahou pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) dnes situace na Krymu představuje „úplně jinou rovinu hrozby“, než na kterou se měl zaměřovat dříve plánovaný radar v Česku. „Takový systém nic na současné situaci nezmění. Naše bezpečnost dnes navíc ohrožena není,“ sdělil dříve. Naopak podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je pro Českou republiku jedinou zahraničněpolitickou cestou být součástí kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. „Pokud by to byla otázka na radar, jak se o ní spekuluje, tak my jsme před lety, když o tom byla debata, byli pro,“ uvedl Bělobrádek.

Zeman k legitimitě odvolání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče

„Ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo. (…) Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice,“ sdělil Parlamentním listům Zeman.

Ženíšek: Putin chce referendem potvrdit svoji sféru vlivu

V neděli na Krymu proběhne referendum o připojení k Ruské federaci. Podle Marka Ženíška, místopředsedy TOP 09, se jedná o jasný cíl Ruska. Putin chce podle něj co nejrychleji udělat referendum a tím ospravedlnit invazi svých vojsk a potvrdit svoji sféru vlivu. „Je to osvědčený scénář a Evropa musí dát jasně najevo, že takovýto scénář nesdílí,“ dodává Ženíšek. O výsledek referenda v tuto chvíli nejde, pokud jsou na území ruská vojska, referendum nelze považovat za svobodné, dodává. Stejný názor mají i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), lídr KDU-ČSL pro volby do EP Pavel Svoboda, poslankyně za ODS Miroslava Němcová nebo člen zahraničního výboru Karel Rais (ANO).

Ukrajinská vnitropolitická krize vyústila v pád prezidenta Viktora Janukovyče, který opustil zemi a byl parlamentem odvolán. Situaci ještě více vyostřilo Rusko, jehož vojenské jednotky vpadly na Krym, který okupují. Nedělní referendum má potvrdit krok krymského parlamentu, který přijal deklaraci o nezávislosti a vyslovil se tak pro odtržení poloostrova od Ukrajiny. Kyjev a Západ odmítají krymské referendum jako nezákonné a odporující ústavě, a tedy neplatné.

Rusko má veškeré atributy, které EU nemá, míní Okamura

Hnutí Úsvit ale referendum považuje za legitimní nástroj. Podle jeho předsedy Tomia Okamury na jeho výsledky nebude mít přítomnost cizích vojsk vliv. „Občané se jistě nebudou rozhodovat na základě událostí za poslední měsíc,“ uvedl Okamura. O tom, v jakém státě chtějí občané žít, si podle Okamury mají rozhodnout sami. „EU a NATO by rády určovaly občanům, v jakém státě mají žít,“ říká Okamura. Hnutí zároveň podle svého předsedy odmítá jakékoliv násilné řešení situace. „EU zásadně pochybila, když si zvolila podporu násilného řešení na barikádách. Od začátku jsme říkali, že je třeba urychleně udělat nové volby. (…) Rusko je velice silný soupeř, má veškeré atributy, které EU nemá – tzn. peníze, armádu a hlavně silnou vizi.“

Místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš:

„Domnívám se, že i lidé na Krymu by měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti, o své orientaci. Problém s tímto referendem je, že se jedná o jednostranný krok, který naráží na mantinely ukrajinské ústavy. (…) Silná vojenská přítomnost v regionu navíc klade určité otazníky nad svobodnou soutěží v takovém referendu. (…) Šanci vyjádřit se by na Krymu měli dostat. Otázka je, jak s výsledkem bude naloženo.“

Krymské referendum nezavdává důvod k aktivitě NATO, říká náčelník štábu

Podle náčelníka Generálního štábu AČR Petra Pavla krymské referendum jako takové není důvodem k vojenské aktivitě NATO. „Ukrajina není členem NATO, nevztahuje se na ni článek 5 Washingtonské smlouvy, a tím pádem jediné, co může NATO dělat, je situaci sledovat,“ uvedl Pavel. Přijmout určitá opatření by mělo až tehdy, pokud by někteří z aliančních partnerů (především Polsko a pobaltské země) byli ohroženi, dodal Pavel.

Hnutí Duha chce minimalizovat závislost na ruském plynu a ropě

Do situace se vložilo i Hnutí Duha. Chce prosadit snižování závislosti Česka na fosilních palivech z Ruska - tedy na ropě nebo zemním plynu. Na vládu apeluje, aby přišla s konkrétními programy, jak toho dosáhnout. Podle hnutí by měla koalice víc podporovat třeba zateplování domů, železniční dopravu nebo auta s velmi nízkou spotřebou. „Asi ze 70 procent jsme závislí na ruském plynu. (…) Bez ruského plynu se neobejdeme,“ říká ale Milan Kajtman, poradce v energetice.