Politické špičky se přihlásily k NATO – s výjimkou komunistů

Praha – Předsedové stran zastoupených ve sněmovně podepsali v rámci 15. výročí českého vstupu do NATO deklaraci, která stvrzuje, že základem obrany České republiky jsou členství v NATO a společná obranná politika států EU. Šest politických uskupení chce v otázce bezpečnosti státu postupovat jednotně – pod dokument se nepodepsali jen komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip také jako jeden z mála vystoupil na konferenci s kritickým projevem. 

„Zajišťovat obranu ČR a přispívat k obraně spojenců je hlavním úkolem našich ozbrojených sil. Účast v kolektivní obraně a schopnost alianční pomoc přijmout musí být nedílnou součástí budování obranných schopností ČR. Solidarita se spojenci je předpokladem fungování kolektivní obrany,“ píše se v dokumentu nazvaném Deklarace předsedů politických stran
k zajištění obrany České republiky, kterou podepsali předsedové ČSSD, ANO, lidovců, ODS, TOP 09 a hnutí Úsvit. Na základě deklarace teď vznikne skupina expertů, která vypracuje návrh politické smlouvy o zajištění obrany státu. Dokument má být hotový do zářijového summitu NATO. 

Tradičně proti NATO se v projevu postavil předseda komunistů Vojtěch Filip. Zkritizoval, že rozhodnutí o vstupu do Aliance učinili v 90. letech politici, a nikoli lidé. Řada občanů přitom podle něj členství v Alianci neuznává. 

Stropnický: Rozpočet na obranu navýšit na 1,5 % HDP

Častým tématem konference bylo financování obranných složek. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v této souvislosti připomněl, že se Česko zavázalo dávat na obranu dvě procenta svého HDP, teď se ale rozpočet na obranu pohybuje kolem 1,1 % HDP. „Pouhé zastavení propadu obranných výdajů nestačí. Aby české ozbrojené síly nestagnovaly, bude nutné obranný rozpočet postupně zvyšovat směrem k 1,5 % HDP,“ uvedl Stropnický. Díky náznakům hospodářského oživení a důrazu vlády na efektivní hospodaření státu je to prý
reálné. 

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO)
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Podle Stropnického ale ještě předtím musí ministerstvo obrany provést přípravné kroky, aby se peníze navíc využily efektivně. „Kromě jiného se jedná o zefektivnění obranného plánování a akvizičního systému, o dosažení vnitřních úspor v maximálním možném rozsahu a o co největší využití potenciálu mezinárodní spolupráce v rámci NATO, EU, regionálních uskupení a bilaterálních vztahů,“ uvedl ministr obrany. 

Zaorálek: Důležitá je silná Evropa

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je pro budoucnost NATO důležité, aby se posílil evropský obranný pilíř. „Důležitá by ale měla být i rozvojová a humanitární pomoc, která má zvláště v evropské politice velkou tradici. Takže když říkám silná Evropa, tak to nemyslím jen v úzce vojenském smyslu,“ dodal Zaorálek.    

Podle něj je vedle prohlubování spolupráce v NATO důležité i prohlubování evropské obrany. „Já se hlásím k tomu, aby také ČR byla schopná se angažovat v akcích, které budou pořádány EU – mluví se o mírových misích OSN. A za českou vládu mohu říct, že už dnes máme shodu na tom, že chceme držet schopný kontingent vojáků, techniky a vybavení, kterým bychom tuto roli byli schopni splnit.“