Praha - V Česku se množí podvody s nemocenskou. Začínají mít dokonce organizovanou podobu. Nejvíce podezření na zneužívání dávek mají kontroloři v Brně, Ostravě a Ústí nad Labem. Zamezit podvodům se snaží nejen česká správa sociálního zabezpečení, ale i samotní zaměstnavatelé, kteří první část nemocenské hradí. Firmy stále tlačí na snižování nákladů a kontrola nemocných jim v tom výrazně pomáhá.
Češi mají trik, jak zbohatnout na nemocenské
Hlavně velké firmy nespoléhají pouze na Českou správu sociálního zabezpečení. Od roku 2012, kdy začátek nemocenské platí zaměstnavatelé, mohou samy kontrolovat, zda lidé opravdu stonají doma. Pokud zaměstnance pošle lékař do domácího léčení, musí se zdržovat na ohlášené adrese, mít označený zvonek a dveře bytu a přesně dodržovat vycházky.
Pokud kontroloři nenajdou zvonek, mají povinnost kontaktovat nemocného všemi způsoby – i prostřednictvím mobilního telefonu. Kontroloři vyrážejí za nemocnými obvykle mezi šestým a osmým dnem od začátku pracovní neschopnosti. Simulanti totiž často očekávají kontrolu v prvních dnech po ohlášení nemoci. U bytů se zvoní i večer - často hlavně v ten páteční, kdy mladí lidé obvykle vyrážejí do společnosti.
Kontroly nemocných
„Firmy na masové kontroly zaměstnanců nemají moc času, takže je neprovádí tak často,“ tvrdí analytik LMC Tomáš Ervín Dumbrovský.
Co když pacient nebude doma?
„Pokud nemocný nebude doma, můžeme mu odebrat část náhrady mzdy, popřípadě s ním i rozvázat pracovní poměr,“ říká Radka Vernarecová z Mark2 Corporation Czech.
- V loňském roce vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení na nemocenských dávkách dohromady přes dvacet miliard korun.
- Neschopenku dostalo víc než 1,3 milionu lidí, což je meziročně o devět procent víc. Naopak průměrná doba, po kterou lidé marodili, se zkrátila na 43 dní.
- Česká správa sociálního zabezpečení zkontrolovala skoro 150 tisíc pacientů. U každého 57. narazila na pochybení, které potrestala buď odnětím, nebo snížením nemocenské.
Češi mají trik, jak na nemocenské zbohatnout
Na falešném stonání dokáží od státu získat měsíčně zhruba 25 tisíc korun. Těchto podvodů nyní výrazně přibývá:
Majitel firmy fiktivně zaměstná svého známého a dá mu vysoký plat - tak aby zaměstnanec dosáhl na nejvyšší možnou denní dávku - tedy 857 korun. Zaměstnanec si pak sežene neschopenku. Prvních 14 dní nedostává nic, protože by mu peníze měl vyplácet zaměstnavatel. Už od 15. dne nemoci mu ale za stonání musí začít platit stát.
„Důležité je, že ty pracovní smlouvy jsou uzavírány v úmyslu vylákat vyplacení co nejvyšší dávky nemocenského pojištění,“ upozornila ostravská státní zástupkyně Monika Rýznarová.
Události: Kontroly dodržování nemocenské (zdroj: ČT24)
Kromě severní Moravy se podvody šíří i v Jihomoravském kraji a na severu Čech. Lidé nejčastěji předstírají psychické problémy nebo bolesti zad - tedy nemoci, které se těžko prokazují. Přesto se je úředníci snaží odhalit a podezřelé případy dál prověřují. Každoročně podá Česká správa sociálního zabezpečení stovky trestních oznámení. Stává se, že podvody organizují i celé skupiny lidí a někdy do nich bývají zapojeni i lékaři.
Pravidla pro vyplácení dávky se od ledna změnila. Stát ji od patnáctého dne hradí nejen zaměstnancům, ale nově i osobám samostatně výdělečně činným. Těm ale jen v případě, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění.